Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Při poslední ráně jsem už byla skoro v kómatu, vyprávěla Soukalová

ÚSMĚV V CÍLI. Gabriela Soukalová po vytrvalostním závodu v Östersundu. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

3 2015
Nebylo vlastně až tak podstatné, že poslední ranou se připravila o cestu na nejvyšší stupeň a skončila pátá. Gabriela Soukalová ve vytrvalostním závodu v Östersundu ukázala, že bude letos bojovat o nejvyšší příčky. A to byla pro její sebevědomí veliká vzpruha.

V nadsázce jste mi před startem říkala, že v úvodním individuálním závodě sezony chcete dopadnout aspoň o něco lépe než loni. Povedlo se vám to hned o 57 míst.
A je to paráda.

Co jste si pomyslela po poslední, jediné netrefené ráně?
Zasmála jsem se. Musela jsem. Hned se mi vybavila olympiáda v Soči a mistrovství světa v Kontiolahti, kde jsem taky nedala poslední ránu. Tak jsem si říkala: A jéje, zase ta poslední. No jo, taková je hra.

Letěla údajně hodně blízko terče.
Já to zatím konzultovala jen s Ondrou Rybářem. A od toho jsem dostala za celý závod pochvalu.

LEŽKA. Gabriela Soukalová ve vytrvalostním závodu v Östersundu.
STADION JE BLÍZKO. Gabriela Soukalová ve vytrvalostním závodu v Östersundu.
DVĚ ČEŠKY. Veronika Vítková pálí během vytrvalostního závodu v Östersundu, v popředí Gabriela Soukalová.

Vnímala jste na střelnici, kam ta rána dopadla?
Letěla dolů. Tedy asi. Ale fakt si nejsem jistá, v tu chvíli jsem už byla skoro v kómatu. Ono je pak těžké vyhodnocovat rány, zvlášť na těch posledních položkách, kdy je koncentrace horší a horší.

Skoro v kómatu? Až tak zlé to podle výkonu na trati určitě nebylo.
Byla jsem tam vážně hrozně unavená, už si to ani moc nepamatuju. Většinou ještě udržím koncentraci, abych najela správně na terč, vyprecizovala každou tu ránu a správně ji spustila. Ale pak už moc nestíhám sledovat, jestli tu ránu utrhnu doleva nebo doprava, nahoru nebo dolů. Zvlášť když se jedná o poslední ránu, po které se zároveň snažíte co nejrychleji nahodit kvér na záda a odjet.

Startovala jste velmi brzy, už s číslem pět. Nemohla jste proto mít dost dobrý přehled o vývoji závodu. Napadlo vás, že tahle rána vás možná připraví o vítězství?
Já si myslela, že s jednou (trestnou minutou) mi to určitě na vítězství stačit nebude. Ale doufala jsem, že do desítky by mi to třeba vyjít mohlo.

MAKEJ. Trenér Ondřej Rybář povzbuzuje Gabrielu Soukalovou.

MAKEJ. Trenér Ondřej Rybář povzbuzuje Gabrielu Soukalovou.

Jen do desítky?
Jo. Ambice na první místo nebo na stupně jsem si nedělala. Říkala jsem si: Když budu s jedničkou do desítky, bude to úžasné. Věděla jsem, že tam jede hodně silnějších běžkyň, než jsem na této vzdálenosti já.

Když jste projížděla cílem, vymrštila jste radostně pěst. To byl výraz radosti ze závodu, bez ohledu na umístění?
No hroznou radost jsem měla, vážně. Dřív jsem podobné pocity v sobě až tak moc nevnímala, protože výsledky tehdy přicházely jakoby samy a připadalo mi, že jsem pro ně nemusela tolik udělat. Teď mám ale za sebou i těžké období loňské sezony, kdy se mi hlavně ze začátku vůbec nedařilo a kdy jsem se v průběhu zimy trápila takřka v každém závodě. Už jen to, že jsem zase o něco výš a že se při závodech netrápím, je pro mě malým vítězstvím bez ohledu na výsledek. A úplně nejvíc mě těší, že jsem našla zase radost z tréninku a chuť do práce. To je nejvíc, co mi tenhle sport může dát.

Fotogalerie ze závodu

Ještě v úterý jste mi říkala, že střelecky jste na tom takhle „blbě“ v tréninku už dlouho nebyla. Jenže v závodě to pak bylo o něčem úplně jiném, vždyť 19 ran z 20 mířilo do terče.
Jsem moc ráda, že jsem tu lepší střelbu našla právě v průběhu závodu, protože během tréninků to s ní vypadalo vážně velmi nejistě. I když je pravda, že podmínky v tréninku ani zdaleka nebyly tak ideální jako dneska večer, kdy sice foukal vítr, ale ne tak moc jako v týdnu, co jsme se tady připravovaly.

Darja Domračevová, šampionka minulé zimy, si vybírá roční pauzu. Na velký glóbus je dlouhá řada kandidátek. Závod to asi potvrdil, že?
Jasně. Myslet si, že pohár budou letos ovládat jen jedna dvě závodnice, je scestné. Takový názor může mít člověk, který do toho až tak moc nevidí. Mladé holky mají spoustu elánu, jsou ambiciozní a derou se nahoru. Hodně z nich udělá oproti loňsku velký skok.

A co vy? Nabil vás dnešní výkon energií a vírou, že se i vy můžete rvát o nejvyšší příčky v celkovém pořadí?
Rozhodně. Bavilo mě to dneska moc. Když vám tam padají nuly, baví vás to mnohem víc. Hned máte větší chuť, než když se hned ze začátku netrefíte.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze