Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schovával jsem si nos, abych neměl omrzliny na rypáku, smál se Šlesingr

Michal Šlesingr v cíli stíhačky v Presque Isle | foto: Český biatlon, Petr Slavík

12 2016
V minus 16 stupních se konal stíhací závod biatlonistů v americkém Presque Isle. Při sjezdech se teplota pohybovala ještě níž, ale Michalovi Šlesingrovi to až tolik nevadilo, ze čtrnáctého místa po sprintu se posunul na šesté. A mohlo to být ještě veselejší, na obou položkách vestoje totiž nechal poslední ránu. „Ale jsem určitě spokojený,“ vykládal po závodě.

Jak moc vás mrzí ty dvě poslední rány?
No mrzí, mrzí. Dneska nebylo úplně snadné střílet, na střelnici bylo dost proměnlivé počasí, sem tam nějaký silnější poryv. Snažil jsem si to pohlídat a stejně jsem tam vždycky na poslední ráně chybičky udělal. Když už jsem tomu věnoval takovou péči, měl jsem to udělat líp no.

Celý závod jste se pohyboval kousek za první desítkou. I na poslední položce jste šel na trestné kolo, zaskočilo vás pak, že jste šestý?
No ani moc ne, protože už když jsem přijížděl, tak jsem viděl, že lidi jezdí na trestných kolech. A ti, co přijeli se mnou, tak jim tam taky padaly. Věděl jsem, že se můžu posunout, asi ne do šestky, ale do osmičky, to jsem si myslel, že se vejdu. Až tak velké překvapení to pro mě nebylo.

Fotogalerie

Ze střelnice jste vyjížděl jen těsně před Američan Burkem a Ukrajincem Prymou. Ale ani jednomu jste na trati nedal šanci se přiblížit.
Z Tima (Burkea) jsem měl docela obavu, o Prymovi jsem nevěděl. Když jsem objížděl barák na trestném kole, tak jsem si všiml, že Tim odjíždí ze střelnice a projíždí za mnou nějaké tři čtyři vteřiny, což je docela málo. A věděl jsem, že když vidíte závodníka před sebou a nejste úplně v háji, dá se to dojíždět líp, motivuje to.

To jste se asi bál, aby se na vás nedotáhl, co?
Bál a dost. Přemýšlel jsem, jestli se nechat dojet, trochu se za ním vyvézt a pošetřit na finiš. Nakonec jsem se rozhodl pro variantu, že furt pojedu a zkusím ho zdeptat tím, že mě nebude moct dojet. Bušil jsem do toho od začátku a faktem je, že odstup zůstával přibližně stejný. Sám mi pak říkal, že to bylo jak na gumě. Nakonec neměl tolik sil, aby mě dojel, a je dobře, že jsem to udělal tímhle způsobem.

Šesté místo je skvělý výsledek, ale dneska to bylo i běžecky hodně solidní – celkově desáté místo, v posledním kole stejný čas jako Martin Fourcade...
Jelo se mi slušně, ale to i ve sprintu se mi jelo pocitově slušně, i když tomu čas neodpovídal (smích). Dneska to nebylo zlé, ale v prvních dvou kolech jsem trochu promrzal. V posledním už jsem neměl moc sil, ale ještě to stačilo.

Za vámi to pak bylo hodně našlapané. V minutě dalších patnáct lidí. Na americké trati se asi žádné velké rozestupy dělat nedají, co?
Je to takové rovinatější, vozivější. Jsou na ní dva kopečky, které se přehoupnou docela rychle a jeden stoupavý kopec, ale opravdu se na té trati moc udělat nedá. Dneska tam byl jen jeden sjezd s nepříjemnou zatáčkou, jinak to bylo v pohodě. Když je na tom někdo o hodně líp fyzicky, asi něco naskáče, ale u vyrovnaných lidí ani ne.

Michal Šlesingr (s číslem 14) na trati stíhačky v Presque Isle.

Michal Šlesingr (s číslem 14) na trati stíhačky v Presque Isle.

A co počasí? Minus 16 stupňů, spousta biatlonistů vypadala dost prokřehlých, jak jste to měl vy?
Bylo to hodně nepříjemné. Na závod jsem si neoblepil obličej, protože se mi při nástřelu zdálo, že to půjde. Michal Krčmář si oblepil nos i lícní kosti a byl na tom líp. Když jsem vyjel, rázem jsem zjistil, že v lese, kde byl stín, jsem v té závodní rychlosti jsem začal promrzat. Až jsem se bál, abych z toho zase něco neměl s průduškama. První dvě kola jsem dokonce myslel, že tam někde zamrznu a že mě budou muset vysekat. Snažil jsem se schovávat ruce za sebe, ale zase mi promrzal nos, takže jsem si ho schovával do dlaní, abych neměl omrzliny na rypáku. Zápasil jsem s tím, ve druhé půlce už to bylo lepší, už jsem byl rozehřátý, nakonec to šlo.

Ani dnes na trati nebylo moc diváků, jak se vám s takovou kulisou jezdí?
Jasně, je to veselejší, když tam diváci jsou. Na druhou stranu, když tam nejsou, tak si můžeme trochu odpočnout, nemusíme se tolik honit (smích). Dneska se nejela ta nejnudnější pasáž, která se jela ve sprintu, kde nebyla nikde ani noha, dokonce ani trenéři se tam moc nehrnuli. Takže asi to bylo lepší než ve sprintu, ale s atmosférou na jiných svěťácích se to srovnat nedá.

Do zítřejší štafety kvůli nemoci Ondřeje Moravce nenastoupíte, budete odpočívat?
Bohužel je to tak. Ondra se na to necítí, což je v aktuální chvíli pochopitelné. Je nesmysl stavět štafetu a riskovat jeho zdraví. Samozřejmě nás to mrzí, protože štafety jezdíme rádi. Na druhou stranu si můžeme trochu oddáchnout, odpočinout. Nebudeme úplně vyšťavení na cestu domů, která bude taky hodně náročná. Dva dny si odpočineme, pak pojedeme svěžejší domů.





UNEX a.s.
Specialista povrchových úprav (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze