Když fotograf Saganovi posunul na stole lahev s pitím, aby měl čistý záběr, cyklista hodil nazlobený pohled a vzal si ji zpátky. "Ta je moje," mrkal na reportéra. Pak však pokračoval v pohodovém tempu a mluvil o svých plánech, o snech i soupeřích.
Letos už jste slavil třináct vítězství. Kolik jich přibude tady?
Já doufám, že na Tour jsem přijel ještě ve větší formě. Chtěl bych s týmem obhájit zelený dres, což určitě nebude jednoduché, protože budu jednadvacet dní ve válce. Musím se koncentrovat na každý jednotlivý den a doufám, že to bude dobré.
Můžete být rychlejší než Cavendish a po první etapě navléknout žlutý dres?
Pokud přijde, budu ho mít, když ne, nic se neděje. Ale když chci vyhrát ten zelený, musím být každý den vepředu a pořád něco zkoušet. Nejsem sice rychlý jako ryzí sprinteři, ale Tour je jiná, bere hodně energie a někdy se jim můžu vyrovnat. Budu se snažit, pak uvidíme. První etapa je pro mě rozhodně důležitá, ale Tour je dlouhá a nevíte, co se stane. Možná budu mít dobrý den, ale spíš chci brát věci, jak budou přicházet.
Neustále slyšíte o zeleném, o žlutém dresu. Jste v klidu? Bez tlaku?
Proč se mám stresovat? Ale ano, ten tlak je možná větší, každý čeká, že zelený dres dokážu urvat zase. Mám zkušenosti z loňska, vím, že je možné ho získat podruhé.
Loni jste po vítězstvích předváděl v cíli oslavná gesta, co nového budete soupeřům ukazovat letos?
S přípravami už jsme začali, doufám, že získám hodně vítězství a že to pak bude vtipné pro mě i pro fanoušky. Ale nemělo by se nic říkat dopředu, nejdřív je třeba etapu vyhrát a až pak se můžeme bavit.
Kolik etap byste rád vyhrál?
Na to je těžké před startem odpovědět, bude to boj od první do poslední etapy. V takovém závodě, jako je Tour, musíte mít i štěstí. Když ho máte, pak můžete pomýšlet na vítězství, ale po jednadvaceti dnech není žádný cyklista, kdo by mohl říct, že neměl problém. Mně se snad vyhnou. Ale taky se klidně může stát, že nevyhraju ani jednu etapu. Uvidíme, všechno bude záležet na mých nohách.
Jak silný jste? Kde máte limity?
To nevím, ale je krásné, když překvapuju sám sebe. V budoucnu zjistím, kde mám hranice, ale teď se ještě pořád objevuju.
