Porazit Wüstovou na trojce, to je pro vás stále mimořádná událost, že?
Za to jsem moc ráda, strašně mě to překvapilo. Když jsem viděla, jak Ireen rozjela první kola, říkala jsem si: No ta dneska pojede jako vítr, pod čtyři minuty. Měla na mě na mezičasech už tři vteřiny náskok!
A přesto jí nestačil.
To bych fakt nečekala.
Startovala jste v předposlední rozjížďce, Wüstová až v té poslední. Když potom projela cílem, jaký jste měla pocit? Cosi jako: Páni, já zase porazila Ireen, tohle jsem vážně potřebovala?
To ano. Od té doby, co jsem v prosinci začala mít problémy s kolenem, tak mě Ireen na trojce porazila nejdřív na Evropě, pak při svěťáku v Berlíně a potom i na mistrovství světa v Koreji. Proto mě dneska tolik překvapilo, že jsem tu trojku vyhrála. Já z toho byla vážně v šoku. Když Ireen najížděla do posledního kola, stála jsem u dráhy a koukala na tabuli s otevřenou pusou. Fakt jsem nevěřila tomu, že bych jí mohla porazit.
Je to i určitý vzkaz do olympijské zimy?
Je. Hlavně jsem ale ráda kvůli sobě. Třikrát po sobě mi dala Ireen celkem šišku. Teď mám radost, že i když umí trojku tak skvěle rozjet, jsem schopná s ní bojovat. To je bezvadné.
Zároveň se můžete pochválit i za to, že jste dokázala překonat hodně „blbou“ náladu po pětistovce.
No... musím říct, že ta trojka se mi i přesto jela celá trochu divně. Ze začátku jsem si během ní říkala: Ty jo, já nevím, jestli na to ještě mám. Naštěstí jsem si potom připomněla: Pořád je tu pár lidí, kteří ti věří. Začala jsem bojovat a ono to vyšlo. Přitom po pětistovce jsem byla v dost hrozný náladě.
Na pětistovce jste si vylepšila letošní maximum ze 40,20 na 40,11...
...já vím, že to na mě je dobrý čas. Ale doufala jsem, že mám na víc. Když jsem v tréninku zkoušela rozběhy, tak mi Petr (kouč Novák) říkal: Jsi dost rychlá. A potom při ní předvedu to, co jsem předvedla.
Co máte konkrétně na mysli?
Už po třiceti metrech jsem té Rusce, co jsem s ní jela (Voroninové), docela dost odjížděla. A najednou jsem tam začala dělat slow motion, takže mě zase dojela. Dalších 70 metrů bylo na houby.
Hodně vás rozladilo, když jste sledovala, o kolik vám na pětistovce ujíždějí největší soupeřky pro hodnocení čtyřboje?
Jo, najížděly si na mě hrozný náskok. Říkala jsem si: To jsi pohnojila.
Očima kouče NovákaŘekl jsem před trojkou Martině: Ukaž Ireen, co umíš. „Martina nezajela optimálně pětistovku, ale nezajela ji ani až tak špatně, čas 40,11 je na ni dobrý. První stovku za 11,4 měla pomalou, nenabrala tak rychlost do zatáčky. Jinak mohla atakovat i čas 39,6, na který to v tréninku i vypadalo. Po pětistovce vyhlašovala: Teď už nepojedu ani o medaili, všechno je v háji. Tak jsem si s ní musel promluvit. Řekl jsem jí: Vykašli se teď na čtyřboj a pošli Ireen Wüstové z trojky vzkaz, co umíš. A to také udělala, jasně Ireen porazila. Trojkou se vrátila zpátky do hry o medaile ve víceboji. Ukázala, že je připravená. Holanďanky předtím rozjížděly trojku jak šílené, ale v jejím konci umíraly. Zítra je ještě všechno možné, zvlášť kdyby se s Martina s Ireen a s Takagiovou udržela na patnáctistovce v desetinách, protože obě pak mohou na pětce znovu dost umírat. Dobře dnes zajela i Nikola Zdráhalová, celkově může ještě skočit až na 14. místo. Trojku nerozběhla moc rychle, ale potom jela kola všechna stejně. Stává se z ní závodnice, na kterou bude spolehnutí. Při pětistovce už jsem viděl, jak jí tam v cíli skočí v čase ta devětatřicítka a ono ještě ne. Ale zajela si osobák, z toho mám radost. |
Kouč Novák se vás potom usilovně snažil namotivovat?
Petr se mě snažil přemluvit, abych se na trojku zase nějak zkoncentrovala. Ale ještě při rozcvičení na trojku to vůbec nebylo dobré.
Vzpomínám si na pětistovku, po které jste byla v podobné „depresi“, na vícebojařském mistrovství světa v Heerenveenu 2007. Ale vzápětí jste tam vyhrála trojku i pětku.
Pravda, to si dobře pamatuju. A to jsem ještě tehdy měla potíže s nosohltanem.
Vidíte, takže velké zvraty jsou možné.
Já vím, jen mě opravdu hodně sundalo, když jsem viděla, jak na té pětistovce každý jezdí rychle. Dokonce i Ruska Grafová, která se mnou jindy prohraje patnáctistovku, mi dávala už na první stovce.
V poločase čtyřboje jste nyní čtvrtá. S čím půjdete do druhého dne? Nejprve se na patnáctistovce pokusíte co nejvíc držet krok s Wüstovou a s vedoucí Miho Takagiovou?
No, hlavně mám na patnáctistovce výbornou soupeřku do páru, jedu s de Jongovou. Ta je tou první, kterou budu muset porazit, jestli chci medaili ze čtyřboje. Na ni nechci ztratit. A potom se na pětce uvidí všechno ostatní.
Pětku, předpokládám, chcete opět vyhrát.
Bylo by to fajn.
Potěšila vás dnes i kolegyně Nikola Zdráhalová, ne? Hlavně osobním rekordem 40,07 na pětistovce.
Určitě. Nikola může být s pětistovkou naprosto spokojená. Škoda nájezdu do malé zatáčky, kde udělala blbý krok, který ji stál minimálně těch sedm setin, které by ji dostaly pod hranici čtyřicítky. Ale jinak to bylo od ní dnes povedené vystoupení. I na trojce, jak zrychlovala v posledních kolech. Startuje tady poprvé, její projev je dobrý.
Jaký byl led? Při pětistovce vypadal, že je rychlý, zato po trojce o něm Petr Novák tvrdil, že byl pomalý.
On je dobrý, ale je svým způsobem těžký. Rozjedete se a musíte počítat s tím, že se vám to zahryzne.
A co dělá vaše problematické koleno? Nebolelo?
O tom se nechci bavit. Nechci se na koleno nijak vymlouvat. A kolenem určitě ta pětistovka nebyla.