Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ráno si Sáblíková myslela, že zapomněla bruslit. A pak jela čas z říše snů

Martina Sáblíková v závodě mistrovství světa na trati 1500 metrů, | foto: AP

15 2015
Heerenveen (Od našeho zpravodaje) - „Byl to skvělý šampionát. I s tou dnešní tečkou,“ bilancovala Martina Sáblíková čtyři heerenveenské dny. Na jejich konci má na kontě dvě zlaté medaile z vytrvalostních tratí, nečekané čtvrté místo a skvostný čas z patnáctistovky a nepodařené pokusy o únik v závodě s hromadným startem. „Tam už nezbylo dost sil,“ přiznávala.

Šampionát skončil. Vyšla z oválu směrem k šatnám a u nich se zapovídala s trenérem Petrem Novákem.

„Hele, zkusila jsem ujet. Dvakrát. Dobrý ne? Ale po té patnáctistovce už nešlo víc, než dát dvě kola natvrdo,“ říkala mu Martina Sáblíková o závodě s hromadným startem.

„Já vím, že na tobě ta patnáctka byla znát,“ odvětil kouč. „Ale příště si počkáš s útokem kolo a půl do cíle. A pak budeš určitě do třetího místa. Když je dneska druhá Blondinová, tak ty můžeš taky. Jsi rychlejší než ona.“

Sáblíkové se znovu před očima promítal průběh posledního závodu šampionátu. „Když jsem viděla, jak se na to ostatní vybodly a nejedou, tak jsem si řekla: Zkusím zaútočit ještě jednou. Jenže to už bylo z posledních sil. Pak jsem je nechala jet.“

„Stínovala tě Holanďanka, tys jí vytáhla a ona ti nevystřídala,“ připomněl trenér. „Tak se příště domluvíme, a za tebou bude Niki (Zdráhalová), aby za tebe nemohl vlézt nikdo další.“

„Já hrála dneska vabank, víš. Buď to zkusím a vyjde to, nebo to dojedu zestoje. Přece jsi mi říkal: všechno nebo nic.“

„To bylo správně, hop nebo trop. Ale máš na to. A Niki udělala bod.“

„Vida vida, Niki je přede mnou. Dobře ona!“ smála se Sáblíková.

Kolem šla stříbrná Kanaďanka Krist Kaliová, objaly se. Pouze tyto dvě ženy ze všech účastnic závodu s hromadným startem nastoupily už předtím také ke klání na 1500 metrů. „Jen ať dojedeme,“ vzájemně si přály před startem „hromaďáku“. Což se jim povedlo.

Byl to pro vás mimořádně náročný den, Martino. Jak jste se připravovala na dvojí start?
Patnáctistovka byla pro mě prioritou. V sobotu jsem jen odpočívala, byla se projít, chvilku jsem šlapala na kole - a až dneska ráno zase stála na ledě.

S jakými pocity?
No... Když jsem ráno vstávala, výjimečně už v osm hodin, pomyslela jsem si: Ježiši, mně se na ten led ani nechce. A když jsem se potom po něm rozjížděla, při prvních dvou krocích jsem málem upadla. Říkám si: Co to je, já snad zapomněla bruslit? Ale pak jsme jeli třístovky a ty už mi šly dobře.

Cíl jste koneckonců měla na šampionátu splněný (i překročený) už předtím.
Jo, se dvěma zlaty jsem byla v klidu. Ale když jdete na start v Heerenveenu a ještě proti Holanďance, vždycky vás to vybičuje k velkým výkonům. Atmosféra byla nádherná. A ta patnáctistovka se mi takhle dobře už dlouho nejela.

Čas 1:55,65 hovoří za další komentáře.
K tomu nemám co říct, za 1:55 jsem ji v Evropě nikdy nezvládla, mým maximem tu bylo 1:56,3. Ten čas je jak z říše snů. Když jsem dojela, dvakrát jsem se musela podívat na tabuli, jestli je vůbec můj. 

Pak jste doufala při závěrečné jízdě Richardsonové, že by bronz mohl být přece jen váš?
Byl to kousek. Měla už toho plný kecky. Jen těch pět setin mi nakonec chybělo. Co to je? Několik centimetrů? Prostě málo. Trošku mě to mrzelo. Ale za ten skvělý čas a vlastně i za to čtvrté místo jsem strašně šťastná. To je pecka.

O necelé dvě hodiny později vás čekal hromadný závod. Kde jste regenerovala?
Jen jsem na kole točila nohama, měla jsem toho vážně dost. Chtěla jsem však ten hromaďák odjet, protože tady v té atmosféře má obzvlášť své kouzlo.

Nejen že jste ho objela, dvakrát jste se pokoušela unikat.
Snažily jsme se ujet po osmém kole s Pechi (Claudií Pechsteinovou), ale pořád jsme měly někoho za sebou. A v zatáčce se to zpomalilo.

Tak jste šla do úniku znovu, tentokrát sama.
Řekla jsem si: mám ještě zbytek sil, buď jim odjedu, nebo ne. A když ne, tak ať si to rozdají ve finiši mezi sebou. Což se stalo. Dala jsem dvě kola natvrdo, jenže kolo před cílem jsem věděla, že to už nepůjde. 

Síly definitivně došly?
Jo, po té patnáctistovce to bylo těžké. Ony čekaly, že jim nastoupím, hlídaly si mě. Chvilku to vypadalo nadějně, pak ne.

V pořadí před vámi skončila jedenáctá Nikola Zdráhalová.
To je bomba. Niki si šla na prémii pro bod a měla ho. Neztratila se mezi dospělými, to musíme všichni ocenit. Jela výborný závod. Když jsem v první půli závodu zezadu sledovala, jak se prodírá mezi těma holkama vepředu, byla radost se na ni koukat. Já se dnes na spurty nesoustředila, myslela jsem jen na to, jestli jim odjedu. Nemohla jsem se vyšťavit hned.

Přála byste si, aby tento závod pronikl i do olympijského programu?
Nevím, uvidíme. To je ve hvězdách. Olympiáda je až za tři roky.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze