Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sáblíková o hromadných pádech: Byla jsem ráda, že mám dvě ruce a dvě nohy

Jelena Petersová padá v berlínském závodě s hromadným startem, Martina Sáblíková (v červeném) se kolizi jenom těsně vyhnula. | foto: AP

8 2014
Chyběly milimetry a také ona by se válela v neděli po ledu, byť nikoliv vlastní vinou. Zatím nejdrsnější závod s hromadným startem absolvovala při berlínském Světovém poháru rychlobruslařka Martina Sáblíková. V nejnovější z rychlobruslařských disciplin se přiostřuje.

Jak blízko bylo při nájezdu do posledního kola k tomu, abyste se i vy ocitla na zemi?
Kousíček. Za mnou šla k zemi Belgičanka Peetersová, kterou sundala Japonka, která pro změnu štrejchla o Italku. Padalo to tam dost brutálně. Možná o mě Belgičanka i lehce zavadila, ale moc jsem to nevnímala. Jen jsem slyšela, jak ostatní lehly a modlila se: Hlavně ať mě nevezmou s sebou.

Už jste ten pád viděla ze záznamu?
Dívala jsem se na fotky a také na ISU Channel na video. A říkala jsem si při tom: To nechápu, jakou já měla fakt neskutečnou kliku.

Jednu z vašich soupeřek poté dokonce odnášeli na nosítkách.
Zůstala tam ležet Američanka Maria Lambová, ale po 10 minutách už zase normálně chodila a smála se. Byla předtím jen v šoku. Heather Richardsonová tam padla taky, kvůli té Japonce, a na ledu právě Lambové přisedla hlavu.

Ze tří letošních hromadných startů byl tento jednoznačně nejdrsnější?
Rozhodně, už předtím v jeho průběhu šla k zemi Rakušanka Bittnerová, ta jela po zadku přes dráhu až na koberec.

Vás už chránila lepší, vyztužená kombinéza pro hromadné starty, kterou pro vás chystali?
Ne, ještě ne, protože ta, kterou jsem dostala, mi byla malá.

Karambol soupeřek vás před posledním kolem zpomalil, nebo vás naopak nijak neovlivnil?
Spíš neovlivnil. Jen jsem registrovala, že tam ostatní padají a bála se. Předtím jsem při závodě nastoupila v jednom spurtu, pak ještě jednou, ale ke konci jsem už byla hotová. O vítězství bych nebojovala tak jako tak. Byla jsem ráda, že jsem dojela a měla dvě nohy a dvě ruce.

Navíc jste měla na kontě i dobré umístění na 5. místě. K němu vám dopomohl právě vyhraný prémiový spurt.
Vždycky se snažím chodit si i pro prémie. Chtěla jsem jít také do závěrečného spurtu, ale tentokrát byl závod složitý tím, že si mě ostatní hrozně hlídali. Ať jsem udělala krok kamkoliv, hned byla za mnou Korejka nebo Italka. Jakmile jsem zrychlila, zrychlil celý balík. Připadalo mi, že je to dneska hon. Takže když jsem viděla, jak se závod jede, chtěla jsem aspoň mít body z nějaké prémie, abych byla v pořadí trochu výš.

Konkurence v hromadných závodech přitvrzuje, na startu se letos poprvé objevila i Heather Richardsonová, loňská mistryně světa ve sprintu.
Ta kdyby nespadla, hodně by to těm nejlepším znepříjemnila, protože dokáže zajet pořádně rychlé kolo. Jela za Pechi (Claudií Pechsteinovou) na zhruba 6. místě, jenže pak ji sejmuly. Ty hromadné starty jsou teď dost zajímavé, každý hlídá každého, nikoho dopředu nepouští, holky se strkají, mlátí se. V Berlíně to bylo vážně hard core. A mě úplně vytáčelo, že jedu, zrychlím, jedeme vepředu v sedmi, ale ony mi prostě nevystřídají.

Úděl favoritky?
No jo. Ale je to hrozný

Před startem jste si přála, aby se hromadný závod jel v Berlíně tak rychle jako v Soulu, aby některé sprinterky odpadly. Jenže on se jel spíš podobně pomalu jako v Obihiru.
Jo, bylo to pomalejší, spoustu času jsme jely vestoje a občas doslova stály.

Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková mává divákům v německém Inzellu, kde v závodu SP na 3000 metrů dojela na druhém místě.
Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková zvítězila v olympijském závodu na 5000 metrů. (19. února 2014)

Věříte, že hromadný závod má budoucnost?
Je to jiný typ závodu, takový zvláštní. I tím bodováním. Protože i kdybych vyhrála všechny bodovačky ve 4., 8. a 12. kole, tak skončím nejlíp čtvrtá, protože za závěrečný spurt je pro nejlepší tři mnohem víc bodů. Je to trošičku nespravedlivé. Ten masák by měl být na nějakých 35 kol místo šestnácti a bodovaček by mělo být víc, aby se ostatní víc snažili.

Na 35 kol? Jak byste to s vašim náročným programem při jednotlivých pohárových kolech zvládala? Nebylo by toho až příliš?
Nebylo. Hromaďák je něco jiného, nejede se celý naplno. Kdyby byl na 35, nebo aspoň 25 kol, víc se přiblíží bodovačkám v cyklistice.

Myslíte, že by se v budoucnu mohl jezdit i týmově? Tak jako závody silničních cyklistů?
Možná by to šlo, kdyby startovaly tři holky z jedné země. Jedna nastoupí, obětuje se, soupeřky ji sjíždějí a její kolegyně zatím pošetří síly a pak si samy jedou pro vítězství. Jenže momentálně platí pravidlo, že v hromadném závodě mohou startovat maximálně dvě z jedné země. Ve dvou si sice taky mohou pomoci, ale moc ne.

V neděli jste ještě před hromadným startem nastoupila i na patnáctistovce. Se sedmým místem jste byla spokojená?
Jo, hodně. V Asii jsem ji rozbíhala za 27,2, teď za 26,7, tak doufám, že půjde nahoru. Sedmé místo je dobré. Jakmile je to první desítka, vždycky je to na patnáctistovce dobré.

A co vás vedlo k sobotnímu, poněkud překvapivému startu v B-divizi na tisícovce?
Petr (kouč Novák) nás v sobotu přihlásil i na týmy a čekal, kolik jich pojede. Potom se ukázalo, na mistrovství světa se v týmech kvalifikuje 6 nejlepších podle bodů ve svěťáku + 2 další týmy s časem. Tím pádem bylo jasné, že pokud se Korejky nerozpadnou tak jako v Asii, zajedou lepší čas, než jsme měly zatím na posledním postupovém místě. Tak mi Petr řekl: Zkus si kilák a uvidíš, jak se po něm budeš cítit. Ale rozběh na kilák, i když ho mám pomalý, byl pro mě tak hrozně namáhavý, že jsem potom byla úplně hotová.

Za 7. místo v B-divizi jste však poprvé v životě na trati 1000 metrů bodovala do Světového poháru.
Což mě hodně překvapilo. Měla jsem z toho dobrý pocit, šlo o můj druhý nejrychlejší kilák v Evropě v kariéře. Možná i proto jsem pak v neděli rozbíhala patnáctistovku rychleji.

A zároveň jste si potrénovala rychlý start před pětistovkou na lednovém mistrovství Evropy vícebojařek, ne?
No o té bych zatím moc nemluvila, protože jestli mi půjde první stovka tak jako doposud, nebude o co stát.

Váš kouč říkal, že po dalším Světovém poháru v Heerenveenu konečně „vlítnete“ v Collalbu na speciální trénink.
Jen nevím, na co všechno chce vlítnout, protože mám i manko v tréninku na trojku. Jo, čas 4:05 v Berlíně byl dobrý, ale po létě, kdy jsme pořádně netrénovali, tomu na odrazu pořád něco chybí. A jestli navrch přibereme i přípravu na pětistovku, tak snad ani nebudu chodit spát, abychom to stihli. Možná pak na Štědrý večer usnu už v osm večer. (směje se)

Ještě předtím vás v pátek v Heerenveenu čeká přímý souboj s Ireen Wüstovou v závěrečné rozjížďce na 3000 metrů. Jak se na něj těšíte?
No to bude něco. Navíc přibudou do A-divize dvě další Holanďanky, které v Berlíně zajely výborné časy v béčku. A co se týče Ireen, ta v Heerenveenu nevykapává. Naopak, trojky tam vyhrává v časech pod 4:00.

Na kratších tratích měly v Berlíně premiéru v novém ročníku Světového poháru Američanky Richardsonová a Boweová, které v Asii chyběly, a hned tu excelovaly. Co jste říkala jejich výkonům?
Zase tolik mě nepřekvapily, už americkou kvalifikaci jely výborně. Richardsonová letos trénuje v Evropě s Holanďankami a Boweová je tu taky už 14 dní. Ale to jak jedou, je mazec. Říkala jsem si, že bych měla zavolat na ISU, jestli by nechtěli patnáctistovku rozdělit na tři skupiny. Že by si Američanky s Leenstrovou a Wüstovou jely nějakou vlastní divizi. V neděli se ty čtyři namačkaly do 23 setin a za nimi pak byla skoro dvouvteřinová díra. Fakt mazec.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze