Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěla jsem si konečně otestovat, na co mám, litovala Sáblíková pádu

Martina Sáblíková při závodě Tour de Feminin | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

27 2014
Trenér Novák zaťukal na dveře pokoje a ptal se: "Už jsi byla u doktora?" Pak na boku Martiny Sáblíkové uviděl "vytetovaný" převodník a zhrozil se: "Ty vogo! Kurnik! Ještě že to nemáš rozervaný." Odřená a zklamaná byla olympijská šampionka, která se v hromadném závodě mistrovství světa silničních cyklistek v Ponferradě vybourala, zlomená však nebyla. Ani psychicky, ani fyzicky. "V pohodě, jsou to jenom odřeniny," řekla.

A kromě „tetování“, jaké další památky na pád máte?
Odřená obě kolena, obě... jak bych to řekla, půlky zadku, oba lokty. Ale důležité je, že nemám nic zlomeného, bude to dobré.

Bolí víc tělo nebo duše?
Ze začátku to bylo půl na půl, ale teď mě teda víc štve to, že to padlo, že jsem nemohla dojet do cíle, abych si konečně mohla otestovat na co mám a na co nemám.

A vypadalo to první dva okruhy dobře?
Mně se jelo fakt výborně - do kopce jsem neměla žádný problém, jela jsem tak na půl plynu, ale škoda pádu ve sjezdu.

Který byl nezaviněný.
Kdybych si ho zavinila, tak bych byla naštvaná na sebe. Ale že to spadlo ve druhém kole, to mě překvapilo, čekala bych to třeba v pátém, kdy se bude rozhodovat. Bohužel to je cyklistika, tam se to stává.

Jak jste na tom teď s jízdou v pelotonu?
Ze začátku jsem jela na konci, ale snažila jsem se najíždět do balíku. Nebylo to až tak strašné, když jste nuceni tam jet, tak musíte. Nejde jet pořád na konci. Z kopce jsem si dávala hodně velký pozor a když mě někdo předjížděl, raději jsem uhnula, ale tohle přijít nemělo.

Byl to nebezpečný sjezd?
Právě že to spadlo ještě před tou zatáčkou, tam jsem čekala problém. Ale ono to padlo na rovině.

Jak ve vás v první chvíli hrklo?
Když jsem zjistila, že jsem odřená a že mě pár věcí bolí, tak jsem chtěla původně pokračovat, vzít kolo a jet dál. Jenomže bylo zaklíněné do kola Rakušanky a my jsme je nemohly dostat od sebe. Když po dvou minutách přiběhl mechanik, tak už bylo pozdě.

Neodradí vás tahle zkušenost od dalšího působení v cyklistice?
Nevím, ale hodně jsem závodila i na kolečkových bruslích a i tam jsou pády. I když tady v o něco větší rychlosti. Nemám proč bych přestávala s cyklistikou, mě to baví a pády k tomu patří. Někdy se spadne na kolečkových bruslích, někdy na ledě.

A bolí to víc na ledu, nebo asfaltu?
No rozhodně na asfaltu.

Autor:






Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze