Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Můj nejtěžší závod na silnici. Snad neumřu, doufala suverénka Sáblíková

S VYPLAZENÝM JAZYKEM: Tak projížděla Martina Sáblíková cílem. | foto: ČTK

29 2014
Časovku vyhrála o takřka dvě minuty, silniční závod o pět a půl minuty! "Mise je asi splněna," usoudila Martina Sáblíková, než opustila cyklistické mistrovství Česka a Slovenska ve Slavkově u Brna. S takovým náskokem ještě nikdy nikde nezvítězila.

Proč jste se rozhodla zaútočit při závodě žen tak brzy, už na dvacátém kilometru?
Jela jsem si ve druhém okruhu svoje tempo do kopce - a najednou jsem vepředu byla sama. Řekla jsem si: Tak to zkusím, přinejhorším mě zase dojedou. A potom ten náskok začal narůstat. Tak jsem jela dál.

Když vám hlásili, že máte k dobru pět minut, co jste si pomyslela?
Že snad neumřu a že mě snad nedojedou.

Nevyčítala jste si, že jste ujela tak brzy?
Když jsem měla za sebou padesát kilometrů, říkala jsem si: Už zbývá jen půlka... Byl to každopádně můj nejtěžší závod na silnici.

A asi i nejdelší sólový únik v životě, ne?
To určitě. Předtím jsem měla "rekord" zhruba třicet kilometrů, když jsem na republice jela v úniku s Martinou Růžičkovou a odjela jí až dvě kola před cílem. Tentokrát těch kilometrů bylo skoro osmdesát.

Kopcovitá trať byla přesně takovou, jakou jste si přála?
Ty kopce mi samozřejmě vyhovovaly. Čekala jsem, že se třeba někdo chytne a nepojedu sama. Když jsem se trhla, kousek za mnou jela jedna juniorka. Ale pak jsem se otočila a už tam nebyla. Vážně jsem si myslela, že mě z kopce zase sjedou, že se za mnou objeví Anežka Drahotová a Pavlína Šulcová, ale neobjevily se.

Kde byl závod pro vás nejtěžší?
Zhruba čtyřicet kilometrů do cíle to bylo hrozně těžké. Zato v posledním okruhu jsem si říkala: To už nějak dojedu.

Ani trenér Petr Novák vám pak nevyčinil, že jste ostatním odjela už zkraje druhého okruhu?
Ne, oni ke mně s René Andrlem (sportovní ředitel stáje Etixx, která Sáblíkové pomáhá) autem přijeli, až když už jsem měla skoro minutu k dobru. Tak mi říkali, ať jedu dál sama. Ale trochu jsem si vyčítala, že jsem ten jejich původní pokyn nedodržela.

TRIUMF. Martina Sáblíková vítězí na českém šampionátu v silniční cyklistice v

TRIUMF. Martina Sáblíková vítězí na českém šampionátu v silniční cyklistice v závodě s hromadným startem.

A ten zněl jak?
Vydržet v balíku do třetího z šesti kol. Měla jsem se první tři kola šetřit. Tak jsem místo toho poslední tři kola trochu umírala.

Co vám vadilo víc? Vítr, nebo vedro?
Vítr byl hodně těžký na druhém kopci. Na jeho vrcholu jsem si říkala: A teď si při sjezdu trochu odpočinu. Ale neodpočala jsem si, sjížděla jsem v tom větru skoro stejně rychle jako jsem předtím jela do kopce. A co se týče toho vedra, to jsem hodně cítila hlavně v těch posledních dvou kolech.

Neustále teď kroutíte krkem. Co vás bolí nejvíc? Krční páteř?
Celá páteř. Týden jsem nachlazená, včera večer jsem hodně kašlala. Mám to sedlé dole.

Je vaše suverenita v závodě vizitkou toho, že jste doma na kole naprosto výjimečná, nebo spíš toho, že konkurence byla tentokrát nečekaně špatná?
Nemyslím si, že by ostatní nebyly dobré. Prostě mi to sedlo. Vyjela jsem kopec, měla jsem vítr do zad a tak ten náskok narůstal. Ale špatné naše holky nejsou, to určitě ne. Na první kopec jich ještě zhruba patnáct vyjelo se mnou.

Chystáte se i na mezinárodní etapový závod v Krásné Lípě?
Nevím. Musíme se domluvit s Petrem.

Prospěl by vám, abyste si před mistrovstvím světa více zvykla na jízdu v balíku.
To samozřejmě ano. V balíku to tam bývá hrozně rychlé. Tady se do kopce snažím brzy odjet, abych nemusela jezdit z kopců v balíku, protože pak tam někdo spadne, vy jdete přes něj a hned je průšvih.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze