Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ani v cizině se volejbalem nezabezpečíte, smutní ústecký kapitán Salon

Ústecký kapitán Jakub Salon smečuje přes trojblok hostů z Karlovarska. | foto: Petr Bílek, MF DNES

29 2014
Sladká Francie! I mrňavé, ale bohaté Lucembursko. Jakub Salon, letní navrátilec do extraligového Ústí, si obě volejbalové destinace při svém zahraničním putování oblíbil. „Tady v Česku všichni znají všechny. Když se dostaneš do cizí země, obohatí tě to. I volejbalově,“ říká 32letý ústecký kapitán a asistent, momentálně zraněný.

Proč jste tedy zpátky doma?
Byl jsem pryč pět let a chtěl jsem být doma s rodinou, ségra má prcky, nevídal jsem je často. Zpátky jsem i kvůli přítelkyni. A vysoké škole. Zanedbal jsem studium. I když byla možnost, vykašlal jsem se na to. Rád bych to dohnal.

Dělá se v cizině volejbal jinak?
Profesionálněji, protože mají víc peněz. Podmínky jsou jinde.

Co vám zahraničí dalo?
Naučil jsem se jazyk, pochutnával si na jídle. Měl jsem i šneky, ale moc mi nejeli. Oběd ve Francii trvá déle, je to obřad. Francouzské bagety, ty miluju! Jinak Francouzi mají na všechno čas, což je občas v klubu na obtíž. Ale když si na to člověk zvykne, už je v pohodě. Byl jsem tam rád.

V roce 2008 jste dokonce podepsal španělské Tarragoně, ale pak se snížila kvóta cizinců a váš kontrakt se zrušil. Litujete?
Možná bylo i dobře, že jsem pak šel z Ústí na rok do Příbrami. A třeba díky tomu jsem ve Francii vydržel čtyři roky. Možná bych se ze Španělska vrátil za sezonu domů.

Jak jste si ve Francii vedl?
Dva roky jsem strávil v Nantes, rok v Cambrai a v Nancy. Ve Francii se mi líbilo. Lidé byli super. Ze začátku, když jsme postoupili ze 4. místa do nejvyšší soutěže, si museli zvyknout. Byli jsme tam s trenérem Martinem Demarem, hrál tam i Repák, který působil v Ústí. Prvních pár zápasů chodilo 300 diváků, ale postupně návštěvy narůstaly a na derby bývalo kolem tisícovky lidí.

„Miluju francouzské bagety, ochutnal jsem i šneky, ale ti mi moc nejeli.“

Jakub Salon, volejbalista Ústí nad Labem

A jaké to bylo naposledy v lucemburském Strassenu?
Získali jsme lucemburský pohár i ligové zlato. Kdysi sice hrávali evropské poháry, porazili třeba i italskou Modenu, ale teď už šlo spíš o poloprofesionální klub. Lucembursko je malá země, nejdelší zájezd na zápas byl necelých 40 kilometrů. Výrazná změna oproti Francii, kde jsme museli až 800 kilometrů daleko. Tam jsme i létali.

Která země vám víc seděla?
Život je tam podobný, jen Lucembursko je bohatší stát. Jak je malý, tak mají všechno líp zmáklé. Ve Francii máte všechno od hor po krásné azurové moře. Ve druhém roce jsme se spoluhráčem Jakubem Rybníčkem o volných nedělích cestovali. Výletníci. Úplně nejlepší je prý Korsika, ale tam jsem pouze hrál, a viděl tedy jen halu.

Jak v cizině vydělává volejbalista?
Nejsou to platy jako u fotbalistů, to se nedá absolutně srovnávat. Finančně je to sice zajímavější než v Čechách, ale není to nic extra. Že bych už nemusel do konce života nic dělat, to vůbec.

Autor:






Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze