Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Titul chci dál, nejsem alibista, burcuje lovosický trenér Šuma

Lovosický trenér Vladimír Šuma | foto: Karel Pešek, MAFRA

5 2014
Bývalý reprezentant Vladimír Šuma, který se léta živil házenou v Německu, si letos poprvé zkusil roli hlavního trenéra Lovosic - a obstál. Lovci pod jeho vedením ukořistili extraligový bronz. Přesto tvrdí, že se ještě musí učit. A hlavně chápat, že co dělal sám jako profesionál, to nejde do amatérských podmínek úplně přenést.

„Tohle byla jedna z nejtěžších věcí, co jsem musel pochopit. Srovnával jsem to s mojí kariérou, jenže to není možné,“ tvrdí.

Jak se to projevovalo?
Ne vždy moje názory a komentáře byly pro kluky příjemné. Ale nemůžu hodnotit, co jsem zažil já a co dělají kluci. Nejsme profíci, ani nevím, co jsme, podmínky jsou amatérské. Nějaké peníze za to samozřejmě mají, ale tady nejde ani přikazovat. Což byl můj obrovský problém. Já hrál 20 let profesionálně a mně bylo přikazováno. A teď jsem zjistil, že tady to silou nejde, musíš hledat úplně jiné cestičky.

Fotogalerie

Vladimír Šuma

Jaké byly ty cestičky?
My máme výhodu, že v kolektivu není žádný grázl. Družstvo je udělané tak, aby fungovalo hlavně po kamarádské stránce.

S většinou týmu jste ještě sám hrával. Je těžké jim pak šéfovat jako trenér?
Musela tam být čára, ten přechod byl taky hrozně složitý. Ale na první rok dobrý. Za pár let už to bude fajn. Je to věc tréninku, přirozený vývoj. Jsem nespokojený s pár věcmi jak u sebe, tak u hráčů.

S čím u vás?
Že si nemůžu házenkářský život tahat do civilního. To byla pro mě obrovská zkouška, stálo mě to dost sil. Jsou to věci, co musím změnit. Člověk se učí celý život, tohle mi může pomoct, nakopnout mě.

Jaká byla vaše první sezona?
Za medaili jsem strašně rád. Říct mi to někdo před sezonou, zaťukám si na čelo. Ale mám i poznatky, že je před námi spousta práce. Musíme se vracet k prkotinám, které hráči nemají zvládnuté. A přitom tyhle věci už musí umět, když přijdou do dorostu. Ztrácíme čas. Chybí mi i důslednost v tréninku, radši vyměním hráče, než aby určitou věc dřel, a dokázal to. To je na zamyšlení.

„Máme výhodu, že nemáme v týmu grázla. Parta nám funguje.“

Vladimír Šuma, trenér lovosických házenkářů

Takže jste měkký?
Naopak, myslím si, že štvu všechny neskutečným způsobem. Ale někdy mávnu rukou, místo abych se s něčím trápil. Budu muset kluky dusit úplně, dokud to nebudou mít zvládnuté. Budu muset být v tréninku důsledný. Jinak se ty nešvary objeví v zápase.

Máte bronz, přitom to vypadalo na stříbro a chvíli i na zlato.
Vím, nenaplnili jsme svoje očekávání ani očekávání lidí. Sezonu jsme měli nádherně rozehranou, s čímž ani nikdo nepočítal. Asi jsme se toho zalekli. S mistrovskou Plzní jsme sice tři ze čtyř utkání prohráli, ale na můj vkus to byly asi nejkvalitnější zápasy v celé lize. Jsme schopní zahrát výborně, na tom se dá stavět. Ale nesmíme si dovolit klopýtnutí jako na Dukle, ve Frýdku-Místku v základní části.

Potápěly vás zpackané koncovky zápasů. Proč?
My ve Frýdku vedli o pět gólů, o pět jsme prohráli. V Jičíně o šest, a my prohráli. To nejde, závěry utkání nám vážně nevycházely, dělali jsme strašně jednoduché chyby. Hráli jsme dobře kolektivně, ale obrovskou zásluhu na úspěchu v základní části extraligy měl Pepa Jonáš, ve dvaceti letech byl lídr týmu. Motl měl zranění, Berka byl nemocný. Chybělo nám štěstí.

Nový ročník extraligy házené

Házenkářská extraliga mužů vypukne o víkendu 6. a 7. září. Jejími účastníky jsou Jičín, Dukla Praha, Karviná, Frýdek-Místek, Brno, Zlín, Plzeň, Lovosice, Hranice, Přerov, Zubří a nováček Litovel. Soutěž opustila Kopřivnice. Novinkou je návrat k play-off. Do něj postoupí osm nejlepších týmů, celky na 9. až 12. příčce se utkají v play-out o udržení v soutěži. Série se budou hrát na tři vítězné duely s výjimkou zápasů o 5., 7. a 9. místo, ty budou pohárové doma-venku.

Co dělat s těmi koncovkami?
Šokovalo mě to, ale jde o náš dlouhodobý problém. Nezkušeností to není, mazáků máme v týmu dost. Když o něco jde, jsou na place. Ale my zklameme. Je to na zamyšlení. Sednout si, probrat to s nimi, říct si bez emocí tohle je špatně, tohle dobře, budeme to dělat takhle. Zachovat chladnou hlavu a mít připravené herní situace pro napjaté koncovky. Hrát podle nějaké šablony, žádná improvizace.

Zkušený Krahulík šel do Frýdku-Místku, brankář Šálek se pracovně vydá do Kanady. Jak se ještě změní váš kádr pro extraligu?
Přibereme z dorostu Tomáše Bartha, který už za nás nastoupil proti Jičínu, a Vencu France. Ten ještě bude nastupovat za starší dorost, ale už bych ho chtěl do áčka. Omladíme. Dlouho tady byla v mládeži díra - a ještě bude. Vytáhli jsme akorát Malého, já Semeráda a Mika stáhl z Loun. Ale to je všechno, co lovosičtí odchovanci udělali. Teď se mi to rýsuje od mladšího dorostu. Musíme to překlenout, na trhu hráčů zas tolik není.

Přesto budete dál snít o titulu?
Já o něm snad ani radši mluvit nebudu. Do řečí o titulu jsme se pouštěli brzy. Ale chci ho. Nejsem alibista, netajím se tím. A chci to budovat i u kluků, to mě naučil házenkářský život.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze