Jste nervózní?
To víte že jo. Někdy si říkám, že nervozita je asi moje základní vlastnost, že nic jiného ani neumím.
Jak s ní bojujete?
Musím myslet na jiné věci, odpoutávat myšlenky. Ale nervozita v určité míře je zdravá.
Roste neklid s tím, jaké problémy se objevily minulý týden? Koleno vás nepustilo do tréninku.
Na spokojenosti a pohodě to určitě nepřidá, na druhou stranu člověk pak od sebe čeká míň.
Očima trenéraRozhodující bude kvalifikace, aby se Víťa nebál naběhnout a položil tam nohu tak, jak má. Když pak oštěp poletí, může mu to v hlavě pomoct a závod zvládne. Forma se uvidí až na místě, protože jsme toho kvůli tomu blbýmu kolenu moc nenaházeli. Udělali jsme radikální zásah, i když to nemám rád ani já, ani fyzioterapeut Pavel Kolář, nohu jsme opíchli. Proto se nedivím, že je teď Víťa takový, ale věřím, že se s tím popere dobře. Jan Železný |
Takže zlaté plány jsou pryč? Vaše ambice klesají?
Budu věřit až do závodu, nemyslím si, že je to až taková hrůza. Ale kdyby můj start měl být jen z povinnosti, tak bych se na to asi úplně vykašlal. Na nějakou dobu jsem musel vypustit trénink, takže mám pořád v hlavě, že jsem neudělal všechno na sto procent a to nahlodává rozpoložení. Závod bude dílem okamžiku, bude to o tom, aby se najela stará házecí smyčka, která fungovala celou sezonu.
Jak se zranění vyvíjí?
Není to úplně ono. Zkoušel jsem koleno zapojovat, abych si aspoň jednou před odjezdem zaházel, ale nedělní trénink jsme museli přerušit. Pro jistotu. Koleno zase začínalo bolet a večer mi ještě opuchlo. Do závodu půjdu a uvidíme, co se stane. Nemusí to být úplně špatné, podle mě není nic ztraceno, máme ještě čtyři dny na doléčení.
A když ani pak bolest neustane?
Myslím si, že v samotném závodě nebude problém, že bych nějakou bolest cítil, oblbnu ji prášky, i závodní vypětí pomůže překonávat mnohem větší překážky. Problémem spíš bude házecí pauza a to, že noha nemohla na trénincích pracovat tak, jak měla. Sval se neaktivoval.
To jste jenom posiloval?
Trénoval jsem, co šlo. Nejdůležitější jsou nohy, vršek už se nedá trénovat, abych nebyl zase moc tvrdý. V pátek jsem se zkusil rozklusat, v sobotu rovinky, v neděli házení, přežil jsem to ve zdraví. Teď už se budu jenom flákat a uvidím, co z toho vzejde, musím se co nejvíc dostat do pohody a uklidnit koleno, aby bylo v cajku.
Bolest přemůžete, ale jak přesvědčíte hlavu?
Musím si to nastavit tak, že do toho jdu, že to zkusím. Naopak to teoreticky může pomoct v tom, že od sebe nebudu nic čekat, a můžu být i méně nervózní.
