Jmenuje se stejně, ale pamětníkům možná utkvěla v hlavě pod jménem Svobodová, když vybojovala stříbrnou medaili ve štafetě v běhu na lyžích na ZOH v Sarajevu 1984.
Že její dcera o uplynulém víkendu vyhrála závod Světového poháru a navíc skončila ještě druhá a třetí v dalších dvou závodech, je zejména zásluha rodičů. Odmala ji trénovali v běžeckém lyžování, v 15 letech ji přivedli k biatlonu.
"Jsme pořád na telefonu, každý den si voláme, snažím se jí pomáhat. Hlavně se všechno snažím zlehčovat. Aby nebyla svázaná," říká olympionička Soukalová. Dnes učí děti na jabloneckém sportovním gymnáziu Dr. Randy. V době, kdy dcera běžela zatím své životní závody, byla na tréninku v Harrachově a televizi nesledovala.
"Jeden trenér přišel, ať si připravím flašku. Že dala dvě nuly (dvakrát ani jednou neminula terče, pozn. redakce). V tu chvíli jsem to brala jako škodolibý žert. Teprve, až mi začali volat známí, jsem pochopila, že to je pravda," raduje se ještě v pondělí maminka.
"Bylo to překvapení a naprostá bomba. Věděla jsem, že v budoucnu ty výsledky budou, ale nenapadlo mě, že tak brzo. Navíc po takovém výpadku (překonala mononukleózu, pozn. redakce)."
Mladá biatlonistka doma žádné velké oslavy neplánuje. "S oslavami to nebudeme přehánět. Maximálně si přiťukneme v rodinném kruhu, abych mohla co nejdříve nastoupit do tréninku a co nejvíc si odpočinout a soustředit se na další závody. Teď už toho bylo moc," přiblížila.
Mamince prý kladla na srdce, aby žádné hostiny nechystala. "Vrátila se ze soustředění, měla toho sama hodně. Stihly jsme ale společný oběd v Jablonci," vzpomíná na oslavy triumfu.
Maminka jako trenérka na sportovním gymnáziu doufá, že by úspěch mohl přivést ke sportu další mladé lidi. Ty prý sport láká čím dál méně.
"Nevím, jestli je to tím, že se jim nechce sportovat, nebo mají rodiče hlouběji do kapsy. Ale třeba je takové pozitivní příklady motivují. Závodníci, co máme, to berou naštěstí vážně," zhodnotila Gabriela Soukalová starší.
