„Vypadá to, že už jsem fit a snad budu plný sil,“ doufá sedmadvacetiletý útočník.
Doma jste s Libercem vyhráli 5:4 po prodloužení, které rozhodl váš druhý zásah v utkání. Vzpomenete si ještě na ten duel?
Hráli na mě osobní obranu, takže na zápas jen tak nezapomenu. Několikrát už jsem to zažil, ale letos se mi to nestalo. Pár soupeřů už na mě tuto taktiku zkusilo a nejde o nic příjemného. Liberci ale nabourala celou hru. Sice s ní 50 minut slavili úspěch, ale nakonec jsme možná i díky tomu zápas vyhráli. Větší volnost bych určitě uvítal.
V čem je liberecký soupeř nejvíce nepříjemný?
Hrají velice agresivně a tvrdě. V současnosti jsou plní sebevědomí, protože se pohybují v relativně horních patrech, což u nich nebylo zvykem. Hráli spíše o udržení. Budou si na nás dost věřit.
Jste sousedy v tabulce. Berete to jako klíčový souboj o play-off?
Dle mého půjde o nejdůležitější zápas v dosavadním průběhu základní části. Jsou osmí, mi devátí, takže, jak se říká, hraje se v podstatě o šest bodů.
Jaký byl tréninkový režim během vaší nepřítomnosti?
U nás se nabírala zejména kondice. Speciální florbalovou přípravu jsme měli až tento týden. Nevím, jak to pojal Liberec, takže uvidíme, s čím na nás vyrukuje.
Na mistrovství jste měl jinou pozici, než která vám připadá v klubu. Byl to nezvyk?
Nebylo to pro mě úplně jednoduché, jelikož roli náhradníka jsem v klubech nikdy nezažil. Na druhou stranu jsem byl celé mistrovství nemocný, takže i kdybych byl v základní sestavě, tak bych nebyl schopný odehrát takové množství zápasů. Celkově jsem rozhodně spokojený, protože bronz je můj největší florbalový úspěch, na který jsem zatím dosáhl. Medaile je pro mě splněný sen. Ale ještě nikde nevisí. Vitrínu zatím nemám.
Stihli jste si se spoluhráči projít hostitelský Göteborg?
Téměř vůbec. Sice jsme měli nějaké volné dny, kdy jsme jen trénovali, ale program byl tak nabitý, že jsme prakticky veškeré chvíle strávili v hotelu, autobuse nebo hale. Do města jsme se šli podívat akorát jednou. Procházka nám zabrala tak dvacet minut a skončila pro nás, když jsme si sedli do cukrárny. Myslím, že klukům by se ani nikam moc nechtělo, jelikož chození bere další síly a každý potřeboval raději odpočívat.
Nakoupil jste alespoň nějaké dary pod vánoční stromek?
Žádné, takže to teď honím všechno na poslední chvíli.
