Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Navrátilová potěšila Šafářovou: Když prý vydržím, jednou trofej zvednu

Lucie Šafářová se raduje ve finále Roland Garros. | foto: Reuters

6 2015
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Tenistka Lucie Šafářová prožila na Roland Garros dva báječné týdny. "Užila jsem si každou vteřinu," tvrdila po porážce se Serenou Williamsovou v napínavém finále dvouhry. Zvláštní je, že ani teď pro ni pařížský turnaj nekončí. "Ráda bych si odvezla aspoň jeden titul," řekla před nedělní čtyřhrou, v níž válí s Mattekovou-Sandsovou.

V hráčské restauraci z ní pomalu vyprchával smutek z prohry. Objímala se s příbuznými, kamarádkami i tenisovými osobnostmi. Všichni jí blahopřáli ke statečnému výkonu. Okukovali stříbrný talíř, který při ceremoniálu dostala od Martiny Navrátilové, jiné skvělé levačky pocházející z Česka.

„Jsem opravdu spokojená s tím, jak jsem tu hrála,“ řekla ještě o něco později Šafářová. „Do dalších turnajů si ponesu sebedůvěru, že to můžu dotáhnout do grandslamového finále. A doufám, že jednou si na tu trofej sáhnu.“

Získat jeden set v prvním finále grandslamu proti Sereně Williamsové. Je to hodně, nebo málo?
Není to dost, že? (smích) Vypadalo to, že zápas bude rychlý. Ale pak jsem zabojovala, obrátila druhý set a hned měla brejk v tom třetím. Bohužel Serena začala hrát zase výborně a nedala mi šanci to někam dotáhnout. Nenašla jsem žádnou zbraň, která by ji zastavila. Zkoušela jsem měnit servis i rytmus, riskovala jsem. A nic.

Fotogalerie

Šafářová ve finále Roland Garros

Když spustí svoji nejlepší hru, vážně se jí nedá čelit?
Skoro ne. Když je na tom takhle dobře... Nemyslím, že bych dneska špatně servírovala nebo returnovala. Ale ona dávala servisy 202, 204 kilometrů. Čekala jsem, jestli ještě v závěru nepřijde nějaká příležitost. Nepřišla. Hrát proti takové hráčce ve finále, když je v pohodě, je fakt náročné. Má zkušenosti, je navíc obrovská bojovnice. I za stavu 2:0 ve třetím setu jsem tušila, že to bude ještě hrozně těžké.

Ukázala Serena, že patří do jiné ligy než ostatní?
Když se rozjede, tak je někde jinde. Má o tolik víc síly a všeho dalšího, že když je na své nejlepší úrovni, strašně těžko se dá porazit.

V minulých dnech byla nemocná. Myslíte, že to mělo vliv na její výkon?
To si tedy nemyslím. Podávala fantasticky, ve výměnách byla silná. Asi se musíte zeptat jí, ale mně připadala připravená a nabuzená.

Jak jste zvládla finále psychicky?
Myslím, že docela dobře. Sice jsem byla ze začátku trošku nervózní. Ale hrála jsem dobře, nedělala jsem jednoduché chyby z nervozity, neuspěchávala jsem výměny. Bojovala jsem, nechala jsem tam všechno.

Nebyla ve vás malá dušička za stavu 1:4 ve druhé sadě, kdy už se zdálo, že finále skončí jasným výsledkem?
Samozřejmě to nebyl příjemný vývoj zápasu. Ale pořád jsem se snažila ještě víc přitlačit. Taky za stavu 1:4 jsem se hecovala, že to ještě zkusím. Dokud v tenise nepadne poslední míč, nikdy nevíte, co se může stát. Druhý set se povedl, ale ve třetím už to bohužel nešlo.

Jak jste na tom byla ke konci se silami? Byl to váš dvanáctý zápas za poslední dva týdny.
Relativně jsem se cítila fyzicky dobře. Trochu mě bolí zápěstí, ale to jsou všechno věci, které jsou v normě. Rozhodně jsem nebyla nijak limitovaná.

Po loňském semifinále Wimbledonu jste si zase posunula laťku nahoru. Kam až to může pokračovat?
Posunula jsem ji výrazně a jsem za to moc ráda. Ty dva týdny jsem si užila, vyhrála jsem spoustu super zápasů. Beru si z toho jen pozitivní věci.

PORAŽENÁ FINALISTKA. Lucie Šafářová pózuje s trofejí pro finalistku dvouhry žen na Roland Garros.

PORAŽENÁ FINALISTKA. Lucie Šafářová pózuje s trofejí pro finalistku dvouhry žen na Roland Garros.

Změní vás tahle zkušenost jako tenistku?
Věřím, že mi pomůže. To uvidíme v dalších turnajích. Teď přichází travnatá sezona. Já se na ni těším. Doufám, že úspěch v Paříži je jen začátek.

To zní nadějně…
Vážně v to doufám. Bylo třeba hrozně milé, co mi Martina Navrátilová na kurtu řekla při předávání trofeje.

Co to bylo?
Že mám vydržet, že hraju skvěle. A pokud prý vydržím, jednou tu trofej nad hlavu zvednu. Bylo strašně povzbuzující slyšet to zrovna od ní. O tohle se budu snažit. Hrát pořád stejně, pořád na sobě makat. A uvidíme, co to přinese.

Na finále za vámi přijela rodina a známí. V televizi se na vás dívali lidé ze všech koutů světa. Jak tohle člověka těší?
Jsou to strašně krásné emoce a myšlenky. Ale nejsem na to vůbec zvyklá. Je to příjemné a zároveň má z toho člověk takový zvláštní pocit, skoro až strach, že je na něj upřená taková pozornost. Moc děkuju všem, co mě podporovali. I dneska na centru byla nádherná atmosféra, místní diváci mi fandili. Vážím si toho, že lidi dokážou být tak milí a pozitivní.

Teď už to chce jen pařížské tažení zakončit titulem ze čtyřhry, že?
To by bylo super. Bude to určitě těžké utkání, naposledy jsme s nimi (Dellacquaová, Švedovová) v Madridu těsně prohrály. Doufám, že aspoň jeden titul si odsud odvezu. Proto si teď zajdu na pěknou rodinnou večeři a brzo padnu do postele, abych byla na debla připravená.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze