Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Házená je jenom jedna, tvrdí trenér „obojživelník“ Krejčíř

USPĚJÍ? Lubomír Krejčíř zakončí působení u reprezentace juniorek na mistrovství světa v Chorvatsku. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

2 2014
Na roztrhání si může připadat Lubomír Krejčíř. Protřelý házenkářský kouč letos vyhrál s dorostenkami Zory vše, co mohl, v těchto dnech válčí s reprezentací juniorek na mistrovství světa v Chorvatsku a před pár týdny se stal koučem mužů Litovle, kteří poprvé v historii okusí extraligu.

„Chceme, aby se litovelská palubovka stala i v extralize tvrzí, odkud se budou každému velmi těžko odvážet body,“ těší se na novou výzvu osmapadesátiletý Krejčíř.

Veřejnost vás má v patrnosti spíše jako trenéra žen, jak jste se dostal k mužům Litovle?
Před dvěma lety jsem pomohl jako trenér udržet Litovel v první lize. Tým se pak posílil a podařilo se ho nastartovat do takových obrátek, že letos zaslouženě první ligu vyhrál. Tam už můj podíl nebyl tak podstatný, ale s trenéry Kubou a Daňkem jsem úzce spolupracoval. Výsledkem je obrovský úspěch pro litovelskou házenou a rozhodnutí jít do extraligy vítám. Přístup ‚mohli jsme jít, ale nešli‘ je mi cizí. Pro Litovelsko, neřkuli Olomoucko to bude neskutečná událost. Na trenérské křeslo jsem kývl velice rád.

Zároveň zůstanete i trenérem dorostenek Zory Olomouc. Jak to zvládnete?
Uvolní se mi ruce tím, že mi u reprezentace juniorek končí smlouva, a tento čas chci věnovat Litovli. Bude to náročnější, v týdnu bude víc tréninků, ale doufám, že kolizí bude minimum. Volný čas, který mám, padne veškerý na házenou.

Máte za sebou tři tituly s házenkářkami Zory, berete jako výzvu uspět i v nejvyšší soutěži mužů?
Samozřejmě, ale staří trenérští bardové mě berou jako eléva. Zatím nám chybí nějaké měřítko kvality, střetnutí s extraligovými kluby v minulých letech proběhla, ale přáteláky, poháry a turnaje se nedají měřit s mistrovským utkáním. Nevíme tedy do čeho jdeme, ale rozhodně netoužíme hrát roli otloukánka, chceme, aby litovelská palubovka byla tvrzí, odkud se budou každému vozit body velmi těžko.

„Když sekera spustí a pánbůh dopustí, tak se může stát cokoliv.“

Lubomír Krejčíř

Dá se vůbec srovnat práce s dorostenkami či juniorkami na jedné straně a s muži na druhé?
Házená je jen jedna, mužská je trochu individuálnější, tvrdší, má víc absolutní síly a absolutní rychlosti, ale taktika, systém či herní disciplína se musí dodržovat mezi ženami i muži. Málokdo to pamatuje, ale prvních patnáct let jsem trénoval mužské složky a v 80. letech i muže Olomouce v první lize. V Litovli je skupina mladých talentů a připravujeme několik posil. Řada hráčů bude mít zkušenosti z extraligy, protože v minulosti hostovali v různých klubech, ať už je to Pohlmann, Konšel nebo Barabáš, kteří se, doufám, v Litovli objeví.

Vítáte, že extraliga změnila herní systém a znovu zavedla play-off?
Celý svůj házenkářský život nadávám na jedno - ne na systém, ale na jeho neustálé změny. Byl bych rád, aby se situace stabilizovala, aby se konjunkturálně neměnil systém podle toho, jak se který mocný vyspí, a my se přizpůsobíme. Svoje klady přináší dlouhodobá soutěž i play-off. Divácky je možná play-off zajímavější, dlouhodobá soutěž je možná spravedlivější. To ale není důležité. Podstatné je, aby hráči trávili co nejvíc času v halách, pořádně trénovali, hráli kvalitní utkání a výkonnost šla nahoru. Systém kvalitu české házené příliš neovlivní.

Máte za sebou úspěšný rok s dorostenkami Zory. Obhájit titul i Československý pohár bez ztráty bodu vypadá jako snadná práce.
Letos to ale bylo mnohem těžší, protože v novém systému soutěže jsme na jaře odehráli čtrnáct utkání. A vyhrát Československý pohár je víc než mistr ligy, protože se v něm utkávají dva nejlepší slovenské a české týmy. Letos se hrál na Slovensku, uspěli jsme tedy přímo v jámě lvové a potvrdili úlohu v současné době nejlepšího dorosteneckého týmu v Československu.

Lubomír Krejčíř

Narodil se v roce 1956 a svou trenérskou kariéru svázal s olomouckou Zorou, kde působí už pětadvacet let. Jako hlavní trenér přivedl klub k titulům v letech 2003, 2004 a 2008. Od podzimu 2009 působí u dorostenek Zory. V roce 2011 a 2012 vyhrál s mladšími dorostenkami český titul bez ztráty bodu, stejně úspěšný byl s týmem i ve starších dorostenkách loni a letos, kdy kromě titulu získaly i Československý pohár. Na jaře 2011 pomohl mužům Litovle se záchranou v 1. lize, od nové sezony je povede při jejich premiéře v extralize. Čtyři roky působí u národního týmu juniorek. Za tu dobu se reprezentace probojovala na všechny šampionáty, což je v české házené rarita. Momentálně je Krejčíř s týmem na mistrovství světa do 20 let v Chorvatsku, kde ve skupině zatím prohráli s Norskem 18:31, výhrou nad Koreou 30:27 však nakročili k vysněnému postupu do osmifinále.

Dorostly už některé hráčky pro interligové áčko Zory Olomouc?
Už v příští sezoně by se tam měly objevovat sestry Fryčákovy, i když věkem budou ještě dorostenky. Do budoucna jsou tam Zimová, Míšová, Hurychová a především Trumpešová, která odvedla obrovský kus skvělé házenkářské práce. V týmu jsou věkem téměř všechny dorostenky, končí Palátová, Brandýsová, Nováková, které sice skvěle pracovaly celou dobu, ale jejich budoucí kariéra je na vážkách, protože samy řeší, jestli se věnovat studiu, nebo házené. A pravděpodobně to bude studium, jen Novákové byl nabídnut start v A týmu.

Brankářka Anna Nováková a křídlo Tereza Fryčáková se prosadily i do juniorské reprezentace. Jaké ambice máte na mistrovství světa v Chorvatsku, které začalo o víkendu?
Jakýkoliv postup na jakýkoliv šampionát je pro českou házenou úspěch, protože přece jenom hráček je proti vyspělým zemím velice málo. Na druhou stranu být spokojen s účastí je málo. Chceme postoupit do osmifinále. Uruguay i Kazachstán jsou pro nás překonatelné překážky, při případném úspěchu můžeme narazit v osmifinále na Německo a s tím máme aktivní bilanci.

Zmínil jste, že vám u národního týmu juniorek končí smlouva, je šampionát vrchol pro celý tým?
Ano, je to náš poslední šampionát, i proto se těším víc než kdy jindy. Tahle skupina hráček vytvořila perfektní partu, chceme něco dokázat a poprvé za čtyřletou historii jsme kompletní. Když sekera spustí a pánbůh dopustí, tak se může stát cokoliv.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze