"Bolest, naštvání, smutek. Všechno dohromady," popisoval olympijský šampion své pocity.
Jak k tomu karambolu došlo?
Když jsem přijel na Rock Garden, měl jsem napůl vycvaklou nohu z pedálu. Jak jsem se to snažil korigovat, ztratil jsem koncentraci, trefil kámen a šel jsem. Ani nevím jak. Ale spadl jsem hodně blbě na koleno, na ruku, těžko jsem se pak zvedal. Kdybych nebyl doma, tak skončím. Ale jsem chtěl to ještě zkusit. Už to bylo jen dojetí, noha totiž začala přicházet k sobě. Do cíle jsem dojel jen kvůli tomu, že to byl domácí závod.
Ale kolena máte zkrvavená obě.
Jedno je v pohodě, druhé jsem cítil, při šlapání v té největší zátěži mě v něm píchalo. Bylo to hodně nepříjemné. Odřeniny jsem nevnímal.
Co vás motivovalo dojet až do cíle?
Věděl jsem, že šance na výsledek padla, ale chtěl jsem to dojet kvůli fanouškům. A nespadnout.
Nebudou zranění vážnější, než se teď zdá?
S kolenem i rukou půjdu na kontrolu, abych měl jistotu, že s tím nic není. Ale doufám, že budu moct trénovat a rychle na ten dnešek zapomenu.
Takže den blbec?
Vloni jsem měl taky smůlu, ale tady jsem spadl po své chybě. S tím se nedá nic dělat. Před týdnem na prvním svěťáku v Albstadtu vypadli z různých důvodů všichni největší favoriti a v desítce jsem z nich byl jen já, tak dneska jsem si to vybral já. Bohužel zrovna doma, ale nic s tím nenadělám. Musím se soustředit na další závody.
Závodění na dvacáté pozici musí být hodně demotivující, ne?
Bylo, věděl jsem, že závod skončil. Než jsem se sebral, chvíli to trvalo. Jen kvůli té podpoře diváků jsem dojel.
Měl jste nějakou krizi na začátku?
Jen mě trochu v jednom sjezdu chytala záda, tak jsem si zvolnil, abych se srovnal. Ale byl jsem pořád nadostřel, kluky jsem viděl. Věděl jsem, že závod je dlouhý a chtěl jsem si něco nechat na finále, než tam blbnout od začátku. Možná by to nebylo úplně na vítězství, ale špatně jsem se necítil.
Co vám pomůže z toho zklamání?
Hlavně klid a po dvou měsících trošku odpočinku. V úterý bych měl jet Pražské schody, tak věřím, že mi nic nebude a postavím se na start. Během dvou dnů bych se z toho mohl dostat.
Aspoň máte dobrého nástupce, Ondřej Cink dojel šestý.
Super výsledek, byl doma, má to tady najeté. Jsem rád, že mě zastoupil, když pro mě po pádu závod skončil. Konečně jsme v té špičce dva, to je pozitivní.
