Co mají společného sportovní broková střelba a rallye? Snad jen jediné: Násira Al Attíju. Štíhlý, usměvavý Katařan zvládá oba zcela rozdílné sporty na světové úrovni.
V rallye už dobyl titul pro krále Dakaru, na olympiádě skončil v disciplíně skeet čtvrtý a šestý. To ale cílevědomému jednačtyřicetiletému muži nestačí. "Můj sen je olympiádu vyhrát," oznamuje muž, který bude v Londýně vlajkonošem katarské výpravy.
Jedním z kroků k tomuto snu je i účast na víkendové Grand Prix Zbrojovka na střelnici v brněnských Soběšicích, kde se Al Attíja představí po boku sedmi olympijských vítězů.
Jak se vám v Soběšicích líbí?
Už jsem tu byl v roce 2001. Vypadá to tu stejně, jenom stromy o něco vyrostly. Jsem šťastný, že jsem dostal pozvánku od Petra Málka a můžu tady být, protože je to pro mě poslední soutěž před olympiádou. Můžete tu vidět i další z těch nejlepších střelců, je to pro nás dobrá příprava.
Petr Málek je váš přítel?
Ano, už dlouhou dobu. Vlastně už od roku 1996, pak získal ve skeetu stříbro na olympiádě v Sydney. Tehdy jsem s ním střílel ve finále. Znám také Martina Prokopa, který jezdí rallye, mám v Česku hodně přátel.
Věnujete se zajímavé kombinaci sportů. Jak jste se k nim dostal?
Na začátku jsem se věnoval lovu, potom jsem ale v roce 1990 dostal šanci závodit v rallye u nás v Kataru. Po čtyřech letech jsem se závoděním úplně přestal a začal jsem střílet. Miluju tenhle sport, protože v něm můžete soutěžit za svou zemi na olympiádě, což byl můj sen. Teď už mě čeká pátá olympiáda. A od roku 2003 opět jezdím rallye jako profesionální závodník.
Nezapomněl jste za tak dlouhou dobu závodit?
Kdepak. Když si všechno udržíte v mysli, tak to není problém. Katarská vláda mě požádala, abych propagoval Katar, takže jsem dostal plnou podporu a rozhodl jsem se závodit víc. Líbila se mi Rallye Dakar, proto jsem si dal za cíl ji vyhrát. A loni se mi to povedlo.
Zmínil jste, že před sportovní kariérou jste se věnoval lovu. Co jste tedy lovil?
V Kataru lovíme se sokolem. Někdy střílíme brokovnicí holuby nebo králíky, ale ne moc často, protože máme v zemi jenom poušť.
Jak dělíte čas mezi oba sporty?
Každý rok si dělám plán, kolik dní musím střílet a kolik jezdit v autě. V rallye musím závodit každé dva týdny, účastním se mistrovství světa, mistrovství Středního východu, jezdím crosscountry, takže na střílení tolik času nezbývá. Není snadné zvládat dva sporty na tak vysoké úrovni. Ale jsem šťastný, že mám tu možnost, a snažím se plnit svůj plán.
Střelba a rallye působí jako dva naprosto rozdílné sporty. Mají vůbec něco společného?
V obou sportech je velmi důležitá koncentrace. Ve střelbě máte jen 0,7 sekundy, abyste zamířili, vystřelili a trefili terč. V rallye máte na rozhodnutí jen jednu nebo dvě desetiny sekundy, a když uděláte chybu, škaredě se vybouráte.
Jak se vám daří soutěžit se střelci, kteří se celý rok věnují jen jedné disciplíně, zatímco vy vedle ní ještě stíháte závodit za volantem?
Jsem silný uvnitř a vím, co potřebuju. Pro všechny střelce tady je střelba jejich prací, střílí každý den. Já jsem profesionální jezdec rallye a střílení se tolik nevěnuju, ale snažím se plnit svůj plán, abych se udržel v dobré formě. I když v posledních dvou měsících je hodně těžké všechno skloubit směrem k olympiádě v Londýně.
Nemrzí vás, že neexistuje moderní dvojboj, který by spojoval závodění a střelbu? V něm byste byl nejspíš neporazitelný.
Hodně lidí se mě ptá, proč takový sport nezaložím, když existuje třeba triatlon. Mě by jeden sport nudil. Když mě nebaví rallye, jdu střílet, a když mě nudí střílení, rád závodím. Prostě přepínám z jednoho sportu na druhý. Je to výhoda, protože nemusíte dělat celý rok to samé.
Jdou vám i jiné sporty?
Každý rok se účastním triatlonu v Kataru, který se skládá z plavání, střelby a stodvacetikilometrové jízdy na koni. A dvakrát jsem vyhrál.
Co vlastně považujete za svůj největší sportovní úspěch? Vítězství na Rallye Dakar?
Ano, když jsem vyhrál Dakar, byl jsem hodně šťastný. Ale teď hodně přemýšlím o Londýně, protože můj sen je vyhrát taky olympiádu. Není to lehké, ale poslední dva měsíce velmi tvrdě pracuju, abych v Londýně uspěl.
Byl byste první katarský olympijský vítěz?
Byla by to i první katarská medaile. Jednu už získal atlet, ale ten se narodil v Africe.
Už jednou jste měl k medaili hodně blízko, v Aténách jste skončil čtvrtý.
Tehdy jsem prohrál rozstřel o bronz. Ale když jsem v roce 2010 skončil na Dakaru těsně druhý za Carlosem Sainzem, říkal jsem si, že příští rok musím vyhrát. A povedlo se to. I teď uvnitř cítím, že ze sebe dostanu to nejlepší, abych olympiádu vyhrál, protože je to můj sen.
Pomáhá vám, že pocházíte z bohaté země?
To, že jste z bohaté země, nic neznamená. Někdo si může myslet, že v bohaté zemi je většina lidí líných, ale my máme hodně dobrých mladých sportovců, i když jsme malá země a není lehké je najít. Člověk musí hodně pracovat,
aby uspěl. Všechno si nemůžete koupit za peníze.
Jaký sport je v Kataru nejpopulárnější?
Dobré je, že katarská vláda dává šanci všem sportům. Samozřejmě má každý rád fotbal, i když náš tým není tak silný. Ale jsme šťastní, že máme pár sportovců, kteří jsou úspěšní v individuálních disciplínách. Například skokan do výšky Barším, kterému všichni fandíme, protože není naturalizovaný, ale skutečný Katařan. Jsme taky rádi, že na olympiádě budeme mít tři střelce, a výborné je, že i jednu ženu. Je to poprvé v historii Kataru, kdy máme na olympiádě ženu.
Je pro ženy v Kataru těžké sportovat?
Dřív to bylo obtížné, protože naše kultura je přece jen trochu uzavřená. Ale teď jsou ženy hodně vedeny ke sportu a máme kolem padesáti střelkyň, které soutěží s pistolí, puškou nebo lukem. To je velký úspěch.
Jak dlouho ještě plánujete sportovat na vrcholné úrovni vy?
Mám plán, že Dakar budu jezdit ještě deset let. A ve střelbě bych se rád zúčastnil sedmi olympiád.
