Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pořád jsem hlavně hráč, tvrdí Václavík o nové roli asistenta trenéra

Ostravský volejbalista Jan Václavík (vpravo) plný radosti. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

23 2014
Hecíř, duše týmu. Spolehlivý na hřišti i mimo ně. Takový je volejbalista Jan Václavík. „Měli jsme vítr z toho, jak se s návratem po tom roce popasuje, ale je ve stavu, jako by přestal hrát včera,“ prohlásil ostravský trenér Zdeněk Šmejkal.

„Tak to uvedu na pravou míru...“ usmál se Václavík.

„Ne, ne, nemůžeš jít proti mně,“ okamžitě namítl Šmejkal.

Jan Václavík se do ostravského klubu nevrátil jen jako hráč, jako libero, ale nově je i trenérovým asistentem. Ostravským fanouškům se v nové „dvojroli“ představí dnes, kdy mužstvo od 17 hodin v dohrávce 2. kola extraligy přivítá Příbram.

„Nabídka, abych byl i asistentem trenéra, mě překvapila, ale potěšila,“ řekl pětadvacetiletý Václavík. „Je to zase něco trochu jiného. Člověk musí být trochu aktivnější, angažovanější, než býval jako hráč.“

Fotogalerie

Jan Václavík

Uvažujete o tom, že byste se po skončení kariéry věnoval trenérské profesi naplno?
To vůbec nevím. Můj život není nalajnovaný jako u někoho, kdo chce být od pěti let zubařem a za tím si jde. Já nevím, co budu dělat. Teď jen vím, že ještě budu hrát volejbal.

Ale asi trenérské vlohy máte, když jste post asistenta přijal.
No, možná nějaké sklony mám, ale jestli to někdy budu dělat, netuším.

Takže tato sezona by vám mohla napovědět, zda byste se v budoucnu mohl stát trenérem?
Bylo by to dobré, kdyby mi otevřela oči. Když jsme byl v Americe, tak jsem tam trénoval mladé holky, ale asi bych nezvládal mládež na takové úrovni jako tam. To jsem je učil základy. Bylo toho hodně, šest až osm hodin denně, to už nešlo.

Měl jste čas na vlastní přípravu?
To jsem musel mít. První impulz, abych začal makat, jsem dostal na Vánoce. To jsem byl tady a šel si s klukama zatrénovat. Po čtvrt hodině jsem měl jazyk na vestě a ptal jsem se jich, zda to je extrémně náročné. Oni řekli, že ne, že jde o lehký trénink... Byl jsem pomalý, nevydržel jsem nic.

Co jste tedy dělal?
V Americe je populární CrossFit a ten mě pořádně chytl. Měl jsem výbornou trenérku, bavilo mě to a cítil jsem se moc dobře. Spravilo mi to i dva klouby, které jsem měl celou hráčskou kariéru špatné, a doktoři mi říkali, ať si na to zvyknu, anebo jdu pod kudlu. A já teď nevím, že s nimi něco mám.

Co je CrossFit

Zatímco při klasickém posilování se zaměřujete na konkrétní svalové skupiny, CrossFit je kondiční trénink, využívá cviky posilující celkovou fyzickou zdatnost. Jde o jednoduché cvičení posilující kompletně celé tělo. Jde o spojení gymnastiky, rychlosti a silového tréninku.

O které klouby jde?
Rameno a koleno. Za ten půlrok jsem se dostal do kondice, v jaké jsem nikdy nebyl. Když jsem se v létě vrátil do Ostravy, dostal jsem důvěru, že mohu s klukama dělat, co chci. Takže kondiční příprava byla trochu podobná té mé v Americe, CrossFitu. To mě bavilo.

A co herní příprava? Tu jste také vedl, když byl trenér Šmejkal s reprezentací?
Jezdili jsme na turnaje, ale to bylo pro mě těžké, protože jsem měl starosti sám se sebou a ještě jsem musel něco kloudného říct dalším šesti sedmi lidem. To bylo obtížnější.

Jako asistent jste spoluhráčům nadřízený. Poslouchají vás?
Tak předně, oni mě nemusejí poslouchat. Člověk může být i prezident, ale funkce nikomu nenařídí, aby ho někdo poslouchal. Lidé musejí chtít poslouchat. No, dostal jsem to sežrat, jsou tam i fórky na to téma. Musím se s tím poprat, ale zase si nemyslím, že mě mají úplně na háku, a ani si nemyslím, že se přede mnou bojí cokoliv říct. Pořád jsem hlavně hráč a s klukama jsem v šatně.

V čem role asistenta spočívá?
Měl bych být aktivnější na tréninku, protože někdy to je tak, že hráči sami sebe moc peskovat nechtějí, to by měla být jedna z mých rolí. Výtka od hráče k hráči vyzní jinak. Jinak s trenérem občas něco zkonzultujeme. Přípravu nevedu.

Nemáte problém spoluhráčům chyby vytknout?
Někdy není snadné říct úplně všechno, ale zkusím to.

V Americe, kde jste trénoval dívky, to muselo být složitější, ne?
Tam jsem byl za Evropana, tam jsem mohl říct cokoliv a oni si to nějak přebrali s tím, že neumím pořádně anglicky. To byla výhoda. Ale je fakt, že s chlapama by to mělo být snadnější.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze