Býval špičkovým atletem, deset let takřka neporaženým, ve sprintech i v dálkařském sektoru. Dnes je Lewisovi jednapadesát a jezdí po světě jako VIP host. Do metropole přijel odstartovat sobotní závod We Run Prague, první ze série 32 běhů po celém světě.
Uběhl byste ho? Je to 10 000 metrů.
Rozhodně ne, to byste musel pár nul ubrat. Kdyby tam zůstala jediná, dobře, možná dvě, šel bych na start. Je fantastické, že se něco takového pořádá a že tu nejde jenom o vítězství. Většina lidí ví, že první nebudou, ale ti všichni poběží proto, aby byli u toho.
Kolik nejvíc kilometrů jste uběhl vy sám?
Jako v životě? Možná 4 míle, takže nějakých šest kilometrů. Ale už je to fakt dlouho, někdy v 80. letech. Teď už ani neklušu.
Přesto vypadáte fit. Jak se udržujete?
Hlavně si kontroluju jídelníček, doma mám posilovnu, někdy taky jezdím na kole.
Carl Lewisnarodil se 1. července 1961 měří 191 cm, váží 81 kg devětkrát vyhrál olympijské hry, první už v Los Angeles 1984, poslední v Atlantě 1996, osmkrát ovládl mistrovství světa, jedenáctkrát překonal světový rekord |
A čím se bavíte, jak žijete?
Hlavně cestuju. Moc! Letos jsem nalétal asi nejvíc kilometrů za celý svůj život. Byl jsem snad všude na planetě. Ale když jsem doma, pak chci být opravdu doma a mít klid. Běhám kolem domu, miluju práci na zahradě, buduju, okopávám, sekám trávu.
Kolik pozvání "přijeď sem, přijeď tam" dostáváte?
Bože, těch je. Ale nemůžu vyslyšet všechno, mám rodinu.
Býval jste nejlepším atletem planety. V čem jste nejlepší dnes?
Nesnažím se být nejlepší v ničem. Byl jsem jedničkou na světě, ale když jsem odešel do sportovního důchodu, neměl jsem už potřebu něco dokazovat. Nesnažím se o to.
Co třeba stovka? Za kolik byste ji dnes uběhl?
Nevím, od ukončení kariéry jsem se o to nepokusil. To už je všechno pryč. Kariéra pro mě byla jako střední škola, prošel jsem si tím, bylo to úžasné, ale když to jednou skončilo, tak je konec navždycky. A stejné je to i s dálkou.
Umíte si představit, že by někdo dokázal kombinovat a hlavně vyhrávat obě disciplíny tak jako vy před dvaceti lety?
Dobrý dotaz, ale neumím. Můžu v to jen doufat, ale myslím, že každý se teď soustředí jen na svoji disciplínu. Rád bych to viděl, rád bych, aby to někdo zkusil, stoprocentně bych takového atleta podporoval. Ale asi se to nestane. Když jako dálkař začnete sprintovat, začne se vám tam dařit, na dálku rychle zapomenete.
Dnes je jeden sprinter, který by rád zkusil i skok do dálky. Jakou má podle vás šanci?
Myslíte Bolta, že? To nedokážu odhadnout, ale myslím, že by to bylo úžasné. Ať to zkusí. Je to těžká disciplína, ale ať jde do toho. Bude to výzva.
Kolik by potřeboval času na naučení techniky?
To nedokážu posoudit, já jsem byl vždycky dálkař, nemusel jsem se nic učit. Pro mě nebylo tak těžké sprintovat, ale naopak... Vážně nevím.
Americký atlet Carl Lewis získal na olympijských hrách v Barceloně 1992 zlato se štafetou na 4x100 metrů navíc ve světovém rekordu.
Americký atlet Carl Lewis získal na olympijských hrách v Los Angeles 1984 zlato v dálce za výkon 854 cm.
Jak by mu pomohla jeho rychlost?
Jenže dálka není jen o rychlosti. Je to o rozběhu, mechanice, pohybu, načasování, o úhlech. Je tam sto věcí, na které musíte dát pozor, je o tolik náročnější než sprint, to vás můžu ujistit.
Ale aspoň tam není žádné pravidlo o ulitém startu.
To je pravda, zase ale můžete přešlápnout. A je víc těch, co přešlápnou, než co ulijí start.
Uměl byste si představit závody se současnou generací? Vyhrával byste?
Lidé se mě na to ptají, ale já prostě závodil proti těm, kteří závodili v mé době. Běhal jsem v 80. a 90. letech, porážel jsem všechny. Nechme to tak. Nechci srovnávat.
V roce 1991 jste stovku běžel za 9,86 sekundy, teď je maximem 9,58. Odhadněte, jak rychle se bude utíkat za dalších dvacet let.
Všichni víme, že časy se budou neustále zlepšovat, i dlouho potom, co my už tu nebudeme. Myslím, že ani žádný limit neexistuje. Bude pořád výš a výš.
Čím to, že se tak zrychluje? Lepší trénink, technika, vybavení?
Ne, je to jen v jedné věci - je to ten čas, který chtějí všichni překonat.
A kdy zase budou američtí sprinteři překonávat ty z Jamajky?
Dovolte, abych vás opravil. Spojené státy si odvezly z Londýna největší počet zlatých medailí ze sprintů a překážek. Jamajčané měli dva muže, kteří běželi dobře. Nepřekrucujme pravdu, všichni mluví o Jamajce, ale tam je to příběh jen dvou závodníků. Londýn byla olympiáda žen a ty naše na ní byly nejlepší, Amerika všem ukázala. Mluvíme o překážkách, stovce, dvoustovce, čtvrtce. Amerika na olympiádě dominovala.
To všechno je pravda, ale musíte souhlasit, že nejsledovanějším závodem byla mužská stovka.
Absolutně. Ale já jsem Američan a budu se na to dívat jinak. I když našim mužům se hry nepovedly. Musím připomenout, že my jsme sprintům dominovali roky. Že je teď dvakrát po sobě vyhrál někdo jiný? Amerika je i tak spokojená.
