Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šampionka Novotná trénuje talent, který si ji našel na internetu

HVĚZDA V HLEDIŠTI. Jana Novotná se vrhla na trenérskou dráhu, vede nadějnou Barboru Krejčíkovou. | foto: Sparta Prague Open / Pavel Lebeda

16 2014
Vyhrála Wimbledon, má tři olympijské medaile, byla světovou dvojkou. Bývalá tenistka Jana Novotná má zkušeností na rozdávání. Nyní je předává talentované 18leté Barboře Krejčíkové, které chce pomoci s přechodem z juniorek mezi dospělé. "Strašně mě to baví," tvrdí 45letá Novotná.

Wimbledonská šampionka z roku 1998 začala s trénováním loni. V březnu velmi krátce vedla svéráznou Marion Bartoliovou, ale Francouzka záhy spolupráci ukončila. Pár měsíců poté však senzačně vyhrála Wimbledon. "Moc jsem jí to přála," řekla Novotná.

S nadsázkou: jakou zásluhu máte na tomto triumfu?
0,01 procenta (smích). Ale byla to velice dobrá zkušenost. Uvědomila jsem si, jak se tenisový trenér stal v průběhu let jen malou součástí celého týmu. Marion šla ráno na rozcvičku, pak měla s někým strečink, pak činky a mně jen řekla, kdy má čas na trénink. Dříve trenéři jako Tony Roche vše řídili, teď je těch vlivů strašně moc. Na tenis zbude hodinka a vy máte dělat zázraky. Ale Marion jsem triumf moc přála. S jejím neortodoxním tenisem je to neskutečné.

V sobotu bude hrát exhibici s Hingisovou

Jana Novotná ukáže v pražské Stromovce i své hráčské umění. V sobotu odpoledne se představí v exhibiční smíšené čtyřhře s Martinou Hingisovou a Petrem Pálou. "Moc se těším. A bylo by fajn, kdybych mohla hrát s Martinou, nemám s ní moc dobrou bilanci. Ale to se asi nestane," smála se.

Proč jste spolupráci ukončily?
Mohl za to hodně vliv tatínka. Marion mě oslovila v Dauhá a řekla, že by chtěla, abych jí pomohla vyhrát Wimbledon. Já vždy věřila, že to může vyhrát, ale věděla jsem, že je limitovaná. A pokud chce něco vyhrát, tak musí být uvolněnější a ne ve stresu, ve kterém hrála kariéru. Odletěla jsem za ní do Indian Wells bez tréninkové přípravy. Začaly jsme tam pracovat, ona chtěla slyšet každý den, že pracujeme na stejném cíli - vyhrát Wimbledon. Nestěžovala si, vypadala spokojeně, ale vliv tatínka, který ji vedl předtím, tam pořád byl. Dopadlo to tak, že po Indian Wells tatínek řekl, abychom spolu skončily.

Letos v únoru si vás však našla Barbora Krejčíková, a to vcelku netradičním způsobem: na internetu. Mohla byste začátek vaší spolupráce přiblížit?
S Barborou jsme se znaly, ale nikdy jsme se pořádně neseznámily. Ona nevěděla, kde žiju, tak si mě našla na internetu a zjistila, že bydlím asi 15 kilometrů od ní. Jeden den jsem byla na zahradě a vidím rodiče a Barboru, tak si říkám: Ke komu to jde návštěva? A oni šli ke mně. Domluvili jsme se, že si popovídáme, zahrajeme, začalo to nevinně. Ale po prvním tréninku mi bylo jasné, že to je šikovná a talentovaná hráčka, s kterou se dá pracovat.

Jak na vás zapůsobilo, když za vámi Barbora přišla domů?
Bylo to netradiční. Dnes se to dělává přes agenta nebo přes známého. Ale jak je poznávám, tak vidím, že takoví jsou, že jdou přímo ke zdroji. Mile mě to překvapilo.

Fotogalerie

Jaká jste trenérka?
Nevím, to se teprve uvidí. Spolupráce je teprve v začátcích. Barbora mě oslovila, příležitost přišla v pravou chvíli, využila jsem toho a strašně moc mě to baví. Je to velice talentovaná hráčka, která je ochotná pro tenis udělat vše, a to se pak lehce pracuje. Je to pro mě velká změna, naposledy jsem se pohybovala ve světě WTA, zápasů legend a exhibicí a teď je to krok zpátky, musím se vrátit do mladých let na turnaje ITF. Nevěděla jsem, jak to budu zvládat, protože jsem zvyklá na své pohodlí. Ale spolupráce se vyvíjí dobře a příjemně. Nějaký úspěch a pokrok dopředu je, mě to hrozně baví a raduju se z toho každý den.

Zaujala vás Barbora něčím konkrétním?
Celkově je hodně vyhraná. Ať jsem se podívala na servis, na volej, na údery, tak mi přišlo, že tam nebyla viditelná slabina. Pořád je co vylepšovat, ale nic dramatického. Teď je největší umění to všechno, co už umí, prodat v zápasech a přenést do hry.

Snažíte se vcítit do její role?
Snažím se o to dost často, vrátit se zpátky do doby, kdy mi bylo 17, 18 let. Vzpomenout si, jaké jsem měla pocity a jak jsem to vnímala. Jako bývalá hráčka mám mnoho zkušeností, které bych jí chtěla předat, a není to jednoduché, protože tenis se hodně změnil. Hráčky v 17 a 18 letech jsou podstatně vyhranější a vydřenější, i fyzicky lepší, bývají to urostlé holky. Dělají kondici, strečink, mají už realizační tým, ale chybí tomu variabilita, je to hodně jednostranné. Nedá se to srovnat, jsou to dvě různé dekády, ale jedno je jasné, všechny ty holky to hodně umí a hrozně moc chtějí.

V čem má naopak Barbora rezervy?
Musí se zlepšit po všech stránkách. Má ohromně dobrou ruku, je vyspělá tenisově, ale chybí jí kondice, aby se mohla ke každému míčku včas dostat, vydržela výměny a byla pohyblivější. Na tom musíme zapracovat. Taky se musí naučit prodat svoje schopnosti v zápasech. Lehce se to říká, ale je to proces. Musí si projít zkušenostmi, radovat se z výher a vstřebávat porážky.

Barbora Krejčíková na turnaji Sparta Prague Open
Barbora Krejčíková na turnaji Sparta Prague Open
Barbora Krejčíková na turnaji Sparta Prague Open

Jste přísná trenérka, nebo necháváte Barboru s vámi diskutovat?
Obojí musí být. Musí být mezi námi vzájemný respekt. Je potřeba vystihnout moment, kdy být přísná, kdy naopak ubrat, povzbudit a tak dále. Je to velice náročné v dobrém slova smyslu. Nenudíte se, je to celodenní náplň.

Jak prožíváte zápasy Barbory? Užíváte si je?
Zjistila jsem velice rychle, že si je nebudu užívat. Když chcete něco dělat dobře a na něčem vám záleží, tak je to náročné. Neřekla bych stresové, ale zápasy prožívám. Jsem citlivý a emotivní člověk, byla jsem během své kariéry i celého života. Je zajímavé vnímat, jak to uvnitř mě pracuje, když už člověk na kurtu není.

Má Barbora vítěznou mentalitu?
Bára je velice dobrý člověk. Je hodná, potřebuje se naučit být na kurtu trošičku přísnější. Mluvily jsme o tom, že musí umět holky dorazit, získat jistotu a sebedůvěru. Není to typ, který by šel přes mrtvoly. Ale vítězný instinkt v sobě má. Jen je potřeba ho zesílit.

Budete ji učit útočnější styl?
Určitě. Díky jejímu talentu a pohybovým schopnostem nebude mít jinou šanci než hrát útočný tenis. Nebude to hráčka, která bude vyhrávat po dvou a půl hodinách. Pracujeme na tom, aby byla celodvorcovou hráčkou. Aby si došla ukončit výměnu na síť, když má krátký míček. Musí si tenis zjednodušit. Vyhrávat jenom zezadu by pro ni bylo náročné.

Na jak dlouho jste společně domluvené?
Nedomlouvaly jsme se konkrétně. Já jsem vždycky měla vše naplánované, celou kariéru, kde a co budu dělat a ono to pak nevyšlo. Říkala jsem si i po dohodě s Bárou, která nechtěla říct, že se domluvíme na rok nebo na dva, že to vezmeme, jak to je. Měly jsme zkušební období a rozhodly jsme se, že to budeme brát postupně. Letos mám ještě povinnosti, legendy v Paříži a ve Wimbledonu, také budu komentovat, takže nebudu všude. Pokud bude Bára spokojená a já budu mít pocit, že jí pomáhám a ženu ji dopředu, tak budeme pokračovat. Pokud by to tak nebylo, tak bych byla první, která by řekla: Super, dobrá zkušenost, ale nemůžu ti pomoct.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze