Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč Strachová a spol. nestačí? Expert: Shiffrinová jezdí jako chlap

Americká favoritka Mikaela Shiffrinová na trati nedělního slalomu v Aspenu. | foto: Reuters

10 2015
Slalomářky před víkendem v Åre řeší rébus: Jak dohnat Mikaelu? Dvacetiletá šampionka Shiffrinová drtí svět výkony jako z jiné kategorie. Proč? Protože opravdu mezi ostatní nepasuje. „Jede jako chlap,“ říká bývalý závodník Borek Zakouřil. „Tam, kde ostatní začínají oblouk opatrným sunem, ona postaví lyži na hranu a zařízne to.“

Olympijská vítězka Shiffrinová už přiznala, že by si závody s muži klidně vyzkoušela. „Nosí jinou helmu a kombinézu. Pojetí jízdy má ale stejné jako chlapi. A kdyby si schovala vlasy, tak bych ji nerozeznal,“ vykládá v nadsázce Zakouřil.

Bývalý český reprezentant a komentátor Eurosportu se už v prostředí vrcholových sjezdařů nepohybuje, přesto o vývoji lyžařského stylu a vybavení ví jako málokdo.

V čem tedy spočívá tajemství Shiffrinové?
Ona prostě jezdí jinak než ostatní. Naprosto čistě a agresivně. Možná něco přizpůsobila v tréninku a je silnější, možná má lepší koordinaci. Když jezdil Bode Miller v časech největší slávy, tak jezdil prapodivně, takovým svým stylem, ale všechny porážel o sekundu. Shiffrinové je také úplně jiná než zbytek holek.

Jak vypadá v porovnání s Šárkou Strachovou?
Šárka vždycky vypadala, že na kopci spí, a pak s čistou jízdou byla hrozně rychlá. Ona se od dalších závodnic tolik neliší. Od průměru Světového poháru ji dělí jen malinké detaily. Rozdíl mezi Shiffrinovou a ostatními je obrovský. Tam, kde jiné slalomářky začínají oblouk opatrným malinkým sunem, ona postaví lyži na hranu a zařízne to. Takhle jezdí muži, kteří mají větší sílu.

Může být odolnější i mentálně, protože se nebojí najíždět branky agresivněji?
Psychika jde ruku v ruce s přirozenou silou a připraveností. Nejde to pustit, když vím, že na to nemám. Když na tom budou dva stejně fyzicky a jeden bude mít jak se říká „větší koule“, tak to může mít vliv. Spousta ostatních slalomářek je také zkušená a odolná. Poráží je spíš v síle a nějaké koordinaci. Důležitá je rovnováha, dynamika. Nyní je na vrcholu v životní formě. Není to v psychice, má to v noze.

Může výsledky výrazně zlepšit i lepší vybavení? Nor Kristoffersen na posledním závodě předvedl novou lyži s namontovaným prutem, která ho má zvýhodnit před soupeři.
Hodně se zkouší, ale neexistuje univerzální recept na geniální lyži. Kristoffersen taky není o parník lepší. Třeba za dva měsíce už to tam mít nebude. On jezdil dobře i na lyžích, který měl předtím. Je to hodně o psychice. Každý chce mít nejlepší lyže, a tak se sledujte každý detail. Pamatuju si, jak Kryštof Krýzl jednou sháněl na slalom podložky, které už jsou staré a nevyrábí se, jenom proto, že na nich jezdil Hirscher.

LYŽE BUDOUCNOSTI? Norský lyžař Henrik Kristoffersen vybojoval ve Světovém poháru v Beaver Creeku třetí místo v obřím slalomu s novým prototypem lyží.
ZÁHADNÁ LYŽE. Norský lyžař Henrik Kristoffersen předvedl v Beaver Creeku novou lyži se zabudovaným prutem mezi vázáním a špičkou lyže.

Jak podle vás funguje Kristoffersenova novinka?
Je to jakýsi nový typ podložky pod vázání. To, co se dříve montovalo na lyži pod vázání, se dnes stává více či méně součástí lyže. Tyto důmyslné systémy mají dvě funkce. První pasivní funkcí je tlumení vibrací lyže, což má smysl hlavně v rychlostních disciplínách. Druhá funkce má zlepšit dynamiku lyže při výjezdu z oblouku. Jako když napnete luk a ten potom svoji energii vydá při puštění tětivy. Zlepšení dynamiky je naopak důležitější pro točivé disciplíny. Průnik obou zmíněných efektů a jejich optimální poměr dělají z dobrých lyží ty nejlepší.

Bude taková změna revoluční?
Neřekl bych, že jde o něco zásadního či převratného. Jenom tenhle systém je robustní, a tudíž na lyži dobře viditelný. Něco podobného už přes deset let používá například Salomon. I další firmy vyvíjely podobné prodloužené podložky. Někdo to schová, někdo ne. Řešení samotné nemá vlastní smysl, sleduje se efekt.

Co se ještě na konstrukci lyží mění?
Pro mě osobně je největší změnou v posledních let jejich tvrdost. To pramení hlavně z omezení poloměru vykrojení lyže. Já jsem ještě závodil na obřačkách s poloměrem 21 metrů a tyto lyže byly krásně ovladatelné a se svou tvrdostí i patřičně agresivní. Proti tomu současné obřačky s poloměrem 35 metrů jsou jako „nemotorná prkna“. Aby takové lyže vůbec ohnuly do oblouku, muselo se v konstrukci něco změnit a to právě v jejich tvrdosti. Obecně lze říct, že současné lyže mají oproti dřívějšku měkčí špičky. Možná kvůli novému vykrojení se musejí vymýšlet takovéto vylepšováky dynamiky.

Fotogalerie

Jak moc bedlivě střeží sjezdaři své závodní lyže?
Závodník přijde na start s několika svými lidmi, kteří se o něho starají. Těsně před startem si tam položí lyže, takže každý má čas tak akorát projít okolo a z vejšky se ně podívat. Aby někdo ty lyže opřel, někdo jiný přišel, prohlídl si je zblízka a něco si změřil, to rozhodně ne. Oni to ostatní ale asi stejně potom zjistí jinak. Taková lyžařská špionáž funguje.

To zní jako technologické závody ve formuli 1.
Tak daleko to není. Spíš mi formuli připomíná ta změna vykrojení. Lyžování někam za sto let dospělo a zjistilo se, že s dnešními materiály lyže krásně zatáčely, a pak nějaká lobby protlačila parametry, které objektivně nefungujou a nezatáčí tak dobře. V tomhle je to formule, kde se vymýšlí omezující pravidla, které jdou proti smyslu sportu. Lyžování bylo a je díky tomu vykrojení snadný nejen pro profesionály, ale i pro obyčejné lidi. Závodníkům se ta možnost teď bere.







Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze