"Jsem rád, že jsem si mohl alespoň na chvilku zahrát, byl to vlastně ostrý start do nového angažmá," řekl dvaadvacetiletý rozehrávač. "Doufám, že se postupem času v klubu zabydlím a vytvořím si v týmu dobrou pozici."
V Itálii začíná už šestou sezonu.
A tohle angažmá v Cantú je pro vás zatím vysněná top štace?
Určitě je to místo, po jakém jsem toužil. Velmi kvalitní a v Itálii uznávaný klub. O kvalitách nejlépe svědčí nedávný triumf v italském Superpoháru. Porazit ve finále Sienu, to bylo něco.
To musel být perfektní zážitek, ale možná vás čeká ještě větší. Euroliga...
Zbývá nám udělat poslední krok. Ale Euroliga byla stanovená jako předsezonní cíl, takže určitě chceme postoupit.
Ráno před utkáním proti Nymburku jste se bavil s Lukášem Palyzou a Vojtou Hrubanem. Tyhle dva z nymburského kádru znáte nejlépe?
To ne, oni dva prostě v tu chvíli byli nejblíž. Já se znám prakticky se všemi nymburskými Čechy, s Bendou, Sokolovským, Nečasem i Houškou jsem se potkal v reprezentaci.
Jakou má vůbec Nymburk v Itálii pověst?
Trenér náš varoval, abychom ho hlavně nepodcenili. Ví se, že je to zkušený tým, který zvládl řadu těžkých bitev v Eurocupu. Ale mezi lidmi zase až tolik v povědomí není, to třeba Kazaň je tady známější.
Během zápasu dokázal Nymburk dvakrát zlikvidovat váš náskok. Cítil se váš tým ohrožený?
Vrátili jsme je do zápasu po našich chybách. Ale řekl bych, že jsme Nymburku dali jen optickou šanci a ve skutečnosti jsme měli celý zápas pod kontrolou.
Když jste v závěru nastupoval, diváci hodně aplaudovali. To bylo tím, že šel Čech proti českému soupeři?
Přesně tak, oni vědí, kdo jsem. Už tady v Itálii působím dlouho a fanoušci mě znají.
Měl jste v hlavě, že se za tu minutu na hřišti proti českému mistrovi chcete alespoň jednou trefit?
To vůbec, na to jsem nemyslel. Podstatné okamžiky pro mě přijdou v jiné části sezony. Tady šlo jen o to, aby si první dva rozehrávači v závěru trochu odpočinuli.
