Po roce se vrátila na stadion v Londýně. "Zase byl krásný, atmosféra hodně podobná té olympijské," popisovala Zuzana Hejnová. "Dýchlo to na mě, všechno jsem si připomněla."
Jenže zatímco loni česká překážkářka vybojovala na londýnském tartanu olympijský bronz, v pátek to bylo hned dvojnásobné vítězství. Hejnová ovládla pátý mítink Diamantové ligy v řadě (v čase 53,07) a s ním získala i celkové vítězství v seriálu. "Ty úspěchy se nedají srovnávat, cením si oba a oba jsem si užila," hlásila z Británie.
Letos jste nezastavitelná. Kde může šňůra vítězství skončit?
Sama nevím. Doufám, že ještě nějakou chvíli se zlepšovat budu, i když samozřejmě vím, že to pořád nemůže jít tak snadno. Ale kolem takových časů, jako jsem předvedla teď, můžu běhat i dál.
Znovu jste vylepšila český rekord. Kam až můžete zrychlovat?
Myslím si, že ještě nějaký skok udělat můžu, že mám ještě rezervy v rychlosti, že můžu pořád vylepšovat fyzickou kondici. Ale záleží taky na tom, jak budu zdravá.
Od jara sníte o tom, že poběžíte pod 53 sekund. Je těch osm setin nepřekonatelných?
Na mistrovství světa v Moskvě, když mi bude všechno přát, jsem schopná tu hranici prolomit. Věřím, že na to letos mám.
Jak často slýcháte narážky na světový rekord (52,34)?
Sem tam se mě někdo zeptá, ale takový čas je ještě strašně vzdálený. Je to otázka možná několika let, když budu zdravá a bude se mi pořád takto dařit.
Zato asi myslíte na MS v Moskvě. A tam je cíl jasný, ne?
Ten hlavní je pošetřit co nejvíc sil do finále a tam ze sebe vydat maximum, běžet pod 53 vteřin a získat medaili. Uvidíme, na jakou to bude stačit. Jsou roky, kdy pod 53 stačí na zlato, a další, kdy to udělá bronz. Ale letos to zatím vypadá dobře. Když poběžím tak, jak chci, mohl by z toho být velký úspěch.
Bude vítězství stejně lehké, jako to vypadalo do teď?
Nemyslím si. Nebudu nikoho podceňovat, budu se snažit postupovat přímo, ale zároveň šetřit síly. Až ve finále se bude rozhodovat.
Vzpomínáte na MS v Tegu 2011? Taky jste patřila k adeptkám na medaili.
Nebyla jsem úplně největší favoritka, sice jsem měla hodně dobrý osobák, ale ten jsem běžela jen jednou v sezoně, kdy mi všechno sedlo. Jinak jsem ale v průměru běhala o vteřinu hůř. Nakonec jsem byla se sedmým místem spokojená, i když jsem samozřejmě myslela na vyšší příčky. Navíc mě trápila achilovka. To teď musím zaklepat, jsem zdravá a věřím, že prodám to, na co mám.
