Co je třeba udělat pro to, aby atleti znovu rekordy překonávali?
Loni padl maratonský světový rekord, ale ten patří na silnici. Zřejmě dozrál čas, aby se zástupci světové atletiky koncepčně zaobírali tím, co udělat s nynějšími světovými rekordy, protože některé se zdají být doslova nepřekonatelné.
Takže?
Vedení světové atletiky řeší tuto situaci od roku 2000. Teď ale bude možnost, když se v roce 2015 bude tvořit nové vedení světové atletiky, aby se věc pohnula dopředu. Novým šéfem by mohl být Sebastian Coe, či Sergej Bubka. Oba jsou někdejší výborní závodníci, takže oni by s nynější situací mohli něco udělat.
Co třeba?
Těch možností je hodně. Hovoří se mimo jiné o úpravě technických disciplín, o změně váhy nářadí, zvýšení překážek, aby dnešní rekordy zůstaly v platnosti a vznikaly nové, protože se zdá nereálné, aby žena zaběhla sto metrů za 10,49 vteřiny anebo hodila koulí 22,63 metru.
Přesto, čím to je, že v roce 2013 nepadl ani jeden rekord?
To by zřejmě chtělo hlubší analýzu. Možná pro mnohé atlety nepřišel ten správný den D, možná si mnozí po olympijských hrách v roce 2012 potřebovali oddechnout od intenzity přípravy a mysleli jen na zisk medaile z mistrovství světa, ne na překonání rekordu. A pak některé rekordy jsou opravdu velmi vysoko a těžce se překonávají.
Je jedním z nich i ten v mužské dálce 895 centimetrů?
Bavili jsme se o tom s Mikem Powellem (úřadující světový rekordmanem – pozn. red.) a on říkal, že nejsou typy dálkařů, ať už co se týče postavy a těžiště při letové fázi, aby mohli letět co nejdále. Ale chybí trochu i motivace. Když skákal Powell, tak to byl velký duel s Lewisem, všichni to sledovali, dálka byla jednou z nejkvalitnějších disciplín. Dneska je trochu v pozadí a když někdo skočí 830 centimetrů, je to skvělé, ale z pohledu těch velikánů, kteří skákali 850 na požádání, to není tak zajímavé. Musíme počkat, až přijdou nové typy jako byli právě Powell, Lewis, Kubánec Pedroso a předtím Američan Beamon.
Dá se říct, že nejblíže světovému rekordu byl loni ukrajinský výškař Bogdan Bondarenko?
Zejména svým stylem, jakým soutěžil. Najednou se výška vrátila do éry Sjöberga, Sotomayora, kdy už základ byl úžasně vysoký. U Bondarenka se blíží k 230 centimetrům a po jednom skoku, což nebývá zvykem, se dostal nad 230 a atakoval 235 a třetí skok už měl na úrovni 240. Když bude zdravý, což je něho největší problém, tak může atakovat Sotomayorův světový rekord (245 cm z roku 1993 - pozn. red.).
A je ve výšce ještě někdo další?
Neodepisuji ani Baršíma, ani Američana Kynarda, ani Kanaďana Drouina, ani Rusy. I Uchov hlásí, že je opět ve skvělé formě co se týče tréninkových výkonů. Mužská výška je momentálně, a tím nechci dámy urazit, mnohem atraktivnější než ženská.
Příští týden na Beskydské laťce ve Vendryni Bondarenko nebude. Je šance, že znovu přijede na Zlatou tretru Ostrava?
Bondarenko oznámil, že v hale nebude skákat vůbec. Na Tretře ale plánujeme výšku mužů, a tam se snažíme přilákat ty nejlepší, aby skočili pořádně vysoko. Ve Vendryni bude ale Kynard.
S Bondarenkem tedy počítáte i nadále?
Jsme dobří přátelé. Skákal už i na jiných mítincích, které organizujeme, ještě jako neznámý. Pokud jde o Ostravu, tak na tu nedá dopustit, protože tam vyhrál mistrovství Evropy do 22 let a poprvé v životě tam skočil 230 centimetrů. Ten stadion má rád.
Loni po Zlaté tretře Ostrava jste ale byl zklamaný, když předčasně odstoupil ze soutěže.
Až dodatečně jsem to jeho rozhodnutí pochopil. On je citlivý na svoje tělo, na svůj organismus a v tu chvíli nechtěl pokračovat. My jsme od něho očekávali nejméně rekord mítinku, těch 233 centimetrů. On to však po prvním skoku, který mu nevyšel, zabalil, protože se bál zranění. Byla mu zima. Postupně jsme si vše vysvětlili a vše je v pořádku, takže když mu termín bude sedět, tak se určitě dohodneme. Rád bych ho na vítkovickém stadionu znovu přivítal.