"Získat medaili se nám nepodařilo a páté místo je tudíž ústupkem," přiznává Stara. Jedním dechem ale dodává: "Nechceme pod dojmem toho podléhat tlaku, který se kolem nás teď šíří, že celá sezona byla špatně. My si to nemyslíme."
Váš cíl byl probojovat se do finále play-off, ale tým vypadl nečekaně už ve čtvrtfinále, stejně jako předtím v domácím poháru. Je pro vás tedy sezona - přes postup mezi Top 16 v poháru EuroChallenge - zklamáním?
Především bych chtěl říci, že jsme nevyhlásili, že budeme ve finále. Na předsezonní tiskové konferenci jsem jasně deklaroval, že chceme obhájit pozice z předchozí sezony. Nic to ale nemění na tom, že získat medaili se nepodařilo a že páté místo je tudíž ústupkem. Na druhou stranu byla pro klub sezona zase posunem nahoru. Absolvovali jsme premiérově pohár EuroChallenge a probojovali se do druhé fáze. Úspěšně jsme pracovali kolem tréninkové skupiny Golden Talents. Pokud jde o čtvrtfinále play-off Mattoni NBL, Kolín si zasloužil přes nás přejít, vyhrál dvakrát v Pardubicích. Hrál v euforii a posílil ho navíc výborný Ličartovský. Málokdo v médiích upozornil na to, že jsme v něm hráli bez klíčových opor. S marodkou jsme se potýkali celý rok a i přesto, že jsme navíc museli absolvovat náročné cestování v EuroChallenge, drželi jsme se v popředí ligy. V play-off už potom zkrátka nebylo z čeho brát.
A pokud jde o český pohár?
Domácí pohár je krátkodobá soutěž; my v něm podcenili první zápas při jasném vývoji a měli jsme se dostat dál. Nezaměřujeme se ale jen na výsledky. Kdo může říci, že přivedl do republiky špičkové turecké, španělské nebo ruské týmy... Ostatní soupeři s výjimkou Nymburka se mohli soustředit jenom na domácí soutěž. K plusovým bodům počítám i to, že jsme se podíleli na pořádání mistrovství Evropy kadetů, uspořádali All Star Game, uvolňujeme hráče do reprezentací. Nechceme podléhat tlaku, který se kolem nás teď šíří, že celá sezona byla špatně. My si to nemyslíme.
O rozsáhlé marodce se mluvilo celý rok. Nebyli hráči i s ohledem na EuroChallenge přetížení?
Odmítám názor, který slýchám, že hráči byli přetrénovaní. Všechna zranění vyplývala z herních situací, mnohdy se jejich charakteru podivovali i odborníci. Těžko jim šlo nějak zabránit. Někteří hráči se nám navíc vrátili zranění už v létě z reprezentace, a nemohli se tak připravovat s týmem od začátku. Měli jsme v programu hodně leteckých destinací, často to bylo na delší dobu a neměli jsme s tím zkušenosti; času na odpočinek bylo málo. Těch zranění jsme si vybrali přespříliš. Nechceme se na to ale vymlouvat, tak to ve sportu chodí.
Chyběl hodně v kabině Martin Marek, který musel na podzim ukončit kariéru?
I to byl velký zásah do týmu na startu sezony. Martin je osobnost, byl kapitán s velkým K. Nicméně jsme se s tím museli vyrovnat, a ne úplně se to podařilo. Zranění nás limitovala, prali jsme se s tím i v tom náročném programu v lize a v Evropě. Dlouho jsme hráli špičku celé ligy. Obsadili jsme 3. místo po základní části a 4. po nadstavbě, přičemž od 2. nás dělily dvě výhry. Trenéři, hráči a všichni lidi, kteří se tady kolem basketbalu motají, dělali vše pro to, abychom se s tím vypořádali.
Před sezonou jste přivedli Coreyho Muirheada, Michala Čarneckého a Lukáše Kotase. Jak zpětně hodnotíte jejich přínos?
Nejprve bych řekl, že jsme šli v sestavení týmu do rizika s pozicí rozehrávače bez zahraničního basketbalisty. To riziko mohlo fungovat, jenom pokud by naši rozehrávači byli zdraví, což se nestalo. To byla chyba. Kdokoli přijde do Pardubic, má to složité. Aklimatizace chvíli trvá. Všichni tři prokázali svou kvalitu, byť třeba neměli úplně stabilní výkonnost. Splnili však očekávání, když byli zdraví. Michal Čarnecký pak musel při zranění Tomáše Tótha hrát i s bolavými zády a odpovědnost za rozehrávku byla jen na něm. Lukáš Kotas ukázal, že je jednoznačně kvalitním hráčem, zastavila ho však poraněná třísla, navíc alternoval na jiných postech. Corey Muirhead patří k top atletickým hráčům celé ligy, vidět to bylo hlavně v evropských pohárech. Jak je zřejmé, neměli možnost ukázat vše ze svého potenciálu. Nemyslím si, že bychom s posilami sáhli vedle.
Loni podepsal novou smlouvu trenér Jan Slowiak. Má stále pevnou pozici? A co vy?
(úsměv) V tomhle směru nikdo nemá jistou pozici. Všichni členové realizačního týmu i managementu vědí, že pokud klub nesplní cíle, může to být důvod ke změně. Jsme si vědomi, že jsme skončili pátí, tedy za očekávanými výsledky. Je na lidech, kteří o nás rozhodují, zda jsou s naší prací spokojeni, či nikoli.
Radost vám určitě udělaly další zlaté úspěchy mládežnických výběrů...
Stoprocentně. Hlavně „sedmnáctky“ ve finále ukázaly velkou bojovnost a dobrý basketbal. Snažíme se tu hráče, jako Martin Peterka, Jiří Šoula a další, udržet, aby neodcházeli do zahraničí. Hlavní zásluhu na těch titulech ale mají trenéři kolem mládeže.
V březnu jste dostali dotaci 1,7 milionu, která měla pomoci i se ztrátou z evropských pohárů. V jaké kondici je klub teď? Budete muset citelně snižovat rozpočet?
O tom vedeme jednání, potřebujeme na ně nějaký časový prostor. Musíme nejdřív slyšet od akcionářů, co si představují a co mohou garantovat. Rozpočet musí odpovídat této době. Chtěl bych upřesnit dotaci: 1,2 milionu z ní bylo na pronájem ČEZ Areny - tedy ani korunu nemůžeme použít na jinou činnost. Takové podmínky má každý pardubický sportovní subjekt dle pravidel schválených zastupitelstvem. Půl milionu je mimořádná dotace na pokrytí postupu v evropských pohárech.
Už je jasné, zda se budete stěhovat z ČEZ Areny do haly na Dašické?
Na tuto otázku nemáme odpověď, jednáme a ve hře jsou všechny varianty včetně Dukly a případná kombinace. Jednání vedeme s městem, krajem, ale i partnery apod. V Pardubicích chybí hala pro míčové sporty s kapacitou kolem 2 000 lidí. Za současných parametrů je aréna pro nás drahá a limitující.
Kdy budete ochoten něco sdělit o eventuálních změnách v týmu?
To vám v tuhle chvíli neřeknu a nemáme kam spěchat. V pondělí jsme začali připravovat novou sezonu, startujeme jednání, platí ale to, co jsem řekl prve v souvislosti s rozpočtem.
