Ještě než zazněl startovní výstřel, ozvalo se z hlediště: „Pojď, Máslo!“ A muž, který na halovém mistrovství světa obhajuje titul z polských Sopot, „poslechl“. V čase 46,57, celkem 5. nejrychlejším, vyhrál 5. rozběh a postoupil do semifinále. Finále je na programu v noci na neděli SEČ.
Ale každý se díval, kde máte rukávky. Tak kde?
Šel jsem do svolavatelny tak tak, zapomněl jsem je v batohu. Zatím tohle mistrovství ani moc nevnímám, ještě jsem na pokoji zapomněl ponožky do treter.
Může vás taková věc vůbec nějak ovlivnit?
Jsem rád, že to takhle dopadlo - už vím, že tady doopravdy jsem (úsměv). Aspoň jsem neběžel rychle a teď konečně začnu závodit.
Zvládl jste v rozběhu pošetřit síly?
Rozeběhl jsem to docela rychle; Bahaňan nade mnou vypadal dobře, běžel jsem podle něj a pak trochu zrychlil, abych byl první. Ale nijak extra jsem nevytuhl. Mám z toho takové smíšené pocty, ale byl to jen rozběh. Uvidíme ve večerním semifinále, jak zregeneruju a budu ready.
Musíte zvládnout dvě čtvrtky za den, co teď o pauze?
Na nic velkého není čas. Vyklušu si, půjdu se najíst, lehnu si, pojedu zpátky.
Mluvil jste o tom, že v tréninku zatáčky trochu vynášely, bylo to lepší?
Teď jsem si to docela kontroloval. Abych řekl pravdu, při závodě to člověk ani moc nevnímá. Měl jsem sice takový pocit, že jsem jednou vyšlápl, ale snad to tak doopravdy nebylo.
Stihl jste sledovat soupeře?
Několik rozběhů jsem viděl. A musím říct, že vypadají dobře. Hlavně Haroun (Katar) a Taplin (Grenada).
