Už jste se vypořádali s aklimatizací po návratu z Asie?
Teprve uvidíme, co z toho vzejde. Poprvé jsme byli v Asii na takhle dlouhou dobu, nemáme s ní takové zkušenosti jako s Amerikou. Ale pro všechny je to stejné. Akorát Američanky Richardsonová a Boweová tam neodcestovaly a radši trénovaly v Evropě, takže ty na tom teď budou v Berlíně asi dobře.
Po návratu jste ještě minulý týden potrénovali v Collalbu?
Nakonec ne. Původně jsme chtěli, protože máme rest z cyklistické sezony a dlouho jsme nedělali žádný speciální bruslařský trénink. Ale vzhledem k tomu, v jakém stavu bylo Martinino tělo, nemělo smysl odjíždět hned někam do hor a začít tam dřít. Tím bych to asi víc pohnojil než vylepšil. Takže jsme zůstali v klidu doma a trénovali na suchu. A teď jsme už od soboty v Berlíně.
A forma vypadá dobře?
Zatím snad ano. I led se tu zdá lepší než v Asii, ale to může být jen subjektivní pocit.
Co vám Asie ukázala?
Proti umístění Martiny nemám žádné výhrady, kdyby mi někdo před odletem do Asie řekl, že tam bude jednou první a dvakrát druhá, moc bych tomu nevěřil. Myslel jsem si, že letní úsilí na kole zanechá v její výkonnosti větší díru. Jediné, čemu jsem nerozuměl, bylo těch pět kilometrů v Soulu.
Protože je jela za 7:13?
Právě. Ve středu před závodem zvládla test při tréninku tak rychle, že jsem si říkal: Pojede hluboko pod sedm minut. A o dva dny později z toho bylo 7:13. Což mi připadalo divné, ten čas mi neseděl.
Martina Sáblíková při závodě Světového poháru v japonském Obihiru.
Martina Sáblíková při závodě Světového poháru v japonském Obihiru.
Druhé místo za Pechsteinovou vám naopak vůbec nevadilo?
To je v pořádku, Pechsteinová zajela pětku neskutečně. I kdyby byla Martina až třetí, ale jela za 7:03, tak to beru. Něco tam muselo sehrát negativní roli, že jela 7:13.
Co to mohlo být?
Asi u Martiny funguje aklimatizace při cestách na druhou stranu zeměkoule jinak než do Ameriky. Zatímco v Americe už víme, že dvanáct dní po příletu je Martina O.K., tady se možná ukázalo, že ani taková doba nestačí. A možná sehrál roli i led. Byl měkký a já měl udělanou kolébku na jejích bruslích na tvrdší led. Těch příčin bylo asi víc.
Necelých 48 hodin po pětce však Sáblíková suverénně odjela Pechsteinové v závodě s hromadným startem.
To mi taky připadalo divné, jak jí odjela z háku. Ale dobrá, je to sport.
Hromadný závod při svém teprve druhém startu v této disciplině vyhrála. Jak velkou váhu mu přikládáte?
Letos už bude poprvé v programu mistrovství světa, takže váhu pro mě má. Obrovskou šanci probojovat se na mistrovství v něm má i Nikola Zdráhalová, která je teď v pořadí Světového poháru v hromaďáku šestnáctá a 24 nejlepších postoupí. Zrovna řeším, jestli za týden pošlu Nikolu na Světový pohár juniorů do Minsku, kde by jela určitě Top 10, nebo ji radši vezmu kvůli hromadnému startu na dospělý svěťák do Heerenveenu, aby jí pak ty body nescházely.
S Martinou Sáblíkovou uvažujete o tom, že by letos na mistrovství světa startovala kromě svých „klasických“ tratí i v hromadném závodě?
Jo jo, počítáme s ním.
Sama o této disciplíně říká, že je největší „loterií“. Každý závod může vyhrát nejméně deset žen. Souhlasíte?
Záleží, jak se ten závod vyvíjí. V Obihiru nastoupila Martina ve špatné zatáčce, kdy měly všechny soupeřky nabranou rychlost. Ale v Soulu se jel hromaďák mnohem rychleji a ke konci už sprinterky odpadly a neměly šanci spurtovat. Třeba Rakušanka Bittnerová (v Obihiru třetí na 500 m) pak dojela až za Nikolou Zdráhalovou. Dá se vymyslet taktika, abychom eliminovali část sprinterek.
Na olympiádách by se mohlo o medaile z hromadného závodu bojovat nejdříve od her v roce 2022?
Těžko říci. Záleží, jak dopadne kongres ISU v roce 2016. Od toho se budou odvíjet i další tratě. Současné rozhodnutí ISU, že od příští sezony zruší na mistrovství Evropy ve čtyřboji pětku žen a místo ní se pojede kilák, to je paskvil. Nový kongres by to měl zase napravit. Od funkcionářů z dalších zemí, včetně Holanďanů, teď slýchám, že některé věci chtějí vrátit zpátky. Protože z rychlobruslení na dlouhé dráze by se pak pomalu stával short track, a to je špatně.
Vraťme se ještě k asijskému turné. Coby reprezentační kouč jste při závodech vedl i Karolínu Erbanovou, která před sezonou odešla z vašeho klubu do nizozemského týmu Continu. Co jste říkal jejím výkonům?
Věřím, že těch osm let, kdy byla u mne, dalo Karolíně takový základ, který jí pomáhá i letos. Ale ještě je čas na soudy. Uvědomme si, že některé sprinterky v Asii nestartovaly a třeba Američanky se objeví až nyní. Karolína umí i rychlejší časy. V Evropě měla pode mnou kilák za 1:15,20. V Asii byl zvláštní led, až Berlín teď víc naznačí. Může se to zvrtnout na obě strany. Co je však jiné než dřív, je její patnáctistovka. U mě ji měla pomalu nejlepší ze všech disciplin. Teď jela naopak poslední kolo dost pomalu, za 34 vteřin.
Jak spolu nyní vycházíte?
Mám s ní normální vztah. Když jsem jí nabízel, že na patnáctistovku může jít se mnou k ledu také její klubový trenér, sama mi říkala: Mně tam stačíš ty.
Oba jste před sezonou říkali, že váš nový vztah si nejprve musí „sednout“. Takže se to daří?
Poté, co podruhé dojela v Soulu třetí, za mnou Kája přišla, poděkovala mi a řekla: Já vím, že je to tvoje práce, protože si neumím představit, že bych měla porážet i Holanďanky.
Že nebude nominována na lednové mistrovství Evropy ve čtyřboji, jste spolu prodiskutovali?
Tak v první řadě, do oficiální nominace na Evropu je ještě daleko.
Ale v agenturní zprávě minulý týden zaznělo, že jste na dvě česká místa už nominoval Sáblíkovou a Zdráhalovou.
Já jsem zatím jen řekl, že momentálně tam chci poslat Martinu a Nikolu. Budeme o tom diskutovat. S Karolínou se o tom teď v Berlíně budu bavit. Oficiální nominace je až 25. prosince.
Co tedy bude pro vás rozhodující?
Ono to teď vypadá, že nechci vzít Karolínu na Evropu na truc. Jenže je to jinak. Kája ještě v této sezoně nejela trojku a trojka je oficiálně kvalifikační tratí pro mistrovství Evropy ve čtyřboji - čas 4:28 je postupovým limitem. Na trojce je teď u nás nejrychlejší Martina, druhá je na ní Naty Kerschbaummayrová, třetí Nikola Zdráhalová a čtvrtá Katka Novotná. A Kája by i se svým loňským časem z trojky z nich byla nejhorší. Férové by bylo, aby si zajela trojku a prokázala, že na ní má odpovídající výkonnost. Co když ji pojede za 4:40? Dřív jsem ji bral na Evropu ve čtyřboji i proto, aby tam stála na ledě a mohla trénovat s Martinou. Ale aby tam jela letos jen kvůli pětistovce? Sprinterky mají vlastní mistrovství. Za jednotlivé tratě se na vícebojařské Evropě medaile neudělují, dostanete jen kytku.
To však bude od roku 2017 jinak. Od té doby se mají evropskými medailemi oceňovat i jednotlivé disciplíny.
Jenže mezitím se uskuteční kongres v roce 2016, který to možná zase změní. Takže vlastně nic není jisté.
Erbanová by chtěla jet na Evropu?
Kvůli pětistovce ano. Ale co mám říct těm mladým? Musí to být spravedlivé. Limit 4:28 by u mě měla Kája potvrdit i v tomhle roce. Co já vím, jakou výkonnost teď na trojku má. To, jak odpadala v posledním kole patnáctistovky v Soulu, mi naznačuje, že by ta trojka teď asi moc dobrá nebyla. Takže jestliže Kája chce na Evropu jet, bylo by férové, aby v této sezoně zajela trojku za 4:28, nebo ještě lépe 4:23, což je letos výkon druhé Češky.
Do budoucna uvažujete i o jednoznačně vypsaných národních kvalifikacích po vzoru Nizozemska či jiných zemí?
Tak by to mělo být. Když se v Holandsku při národní kvalifikaci Ireen Wüstová nekvalifikuje na pětku, tak ji ve svěťáku prostě nejede. Bohužel, má smůlu. To samé de Jongová na trojce. Takové jsou zákony. A nikdo to tam v médiích nenapadne. U nás by to mělo být podobné. Rozhodně se nechci někomu mstít.
Zmínil jste se předtím o Kateřině Novotné. Ta po olympijské sezoně přešla ze short tracku na dlouhou dráhu. Zatím se u vás neprosadila?
Katka s námi ze začátku trénovala, ale ten můj tým nějak funguje a jakmile přijde cizí člověk, je to trochu i narušení. U mě panují určitá pravidla, mé závodnice nesmí například kdovíjak dlouho ležet u mobilů a notebooků. Katka přijela a první co bylo, roztáhla tyhle věci. To nejde, aby se mi nerozklížil tým. Měl jsem ji dvakrát na soustředění, šanci dostala.
A trénuje dál?
Jo, momentálně v Inzellu. Možná ji vezmu do Heerenveenu a postavím ji tam při svěťáku na jednu trať, aby viděla realitu. Jí je už 30 let. Říkal jsem jí: Mám pocit, že už nebudeš jezdit patnáctistovku pod dvě minuty - a bez toho skončíš v B-divizi nevím kde. To samé platí, pokud nepojede trojku aspoň za 4:10. Momentálně jezdí ve třiceti podobné časy jako šestnáctiletá Kerschbaummayrová. Když skončí šestnáctiletá holka mezi seniorkami ve svěťáku poslední, tak je to v pořádku, má čas. Ale když bude třicetiletá žena poslední v B-divizi, už to v pořádku není.
