Na světovém šampionátu horských kol je to pro vás nejlepší výsledek mezi ženami. Jste spokojená?
Jsem. Několikrát jsem byla na stupních ve Světovém poháru, ale do desítky na mistrovství světa se mi to nikdy nepovedlo. Až teď. Jsem ráda, že i na tak velké akci jsem schopná zajet slušný výsledek.
Bude další bábovka? Nebo jak to oslavíte?
Bábovka už se snědla, bohužel. Bydlíme v penzionu U čtyř koček, tak tam pro nás připravili nějakou grilovačku. Posedíme si v krásném prostředí a trochu si odpočineme.
Je sobotní výsledek i takovým nakopnutím směrem k olympijským hrám?
Určitě potvrzuje to, že moje rozhodnutí zůstat u tohohle sportu ještě jednu sezony bylo správné. I trenéři, kteří vybírali cyklistku na olympiádu, jsou teď rádi, že si mě vybrali a ukecali. (zasměje se)
DO KOPCE. Závodnice na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Uprostřed Kateřina Nash.
Jak náročný to byl závod?
Hrozně náročný, ale takový je náš sport. Kdyby to bylo lehké, dělali by ho všichni.
Vy jste měla skvělý úvod. Ze čtvrté řady jste se rychle propracovala do čela, co se stalo pak?
Nic, bylo mi jasné, že si musím jet své tempo. V zaváděcím kole je důležité dostat se dopředu, což se mi povedlo a měla jsem z toho radost. Ale už po prvním kole jsem věděla, že si musím jet své tempo, to člověk pozná.
Ve čtvrtek jste zajela skvělou štafetu. Když se kolem honily mraky, nepřála jste si, aby znovu zapršelo?
Určitě. Ale to neovlivním a nezapršelo.
Nechybělo vám kvůli štafetě trochu sil?
Vítězka Annika Langvadová taky jela štafetu. A mně to takhle vyhovuje, je to takové dobré rozjetí. Nemyslím si, že by pak člověku chyběly síly.
Do areálu v sobotu dorazilo patnáct tisíc lidí. Vnímala jste je?
Bylo to neskutečné. Všem musím poděkovat za úžasný zážitek, že nám tak fandili. Člověk si do těch kopců hrozně dával a ten dav ho hnal dopředu.
Nejzklamanější bikerkou závodu je asi Maja Wloszczowská, která kvůli defektu přišla o medaili...
Ten pocit znám moc dobře, zažila jsem to v cyklokrosu, takže vím, co to znamená. Ale ve sportu se tohle prostě děje, i když je to k naštvání. Tolik se snažíte, tak blízko jste a pak se to pokazí. I kvůli tomu je ale náš sport tak zajímavý a diváky baví. Kdyby nebyl tak dramatický, nikdo by na nás nechodil.
V neděli je na programu závod mužů, přijdete se podívat?
Přijdu a budu fandit. Užiju si to s rodiči i kamarády, moc se na to těším. Je fajn, že je to takhle rozdělené a my si neděle můžeme užít.
Byl to pro vás poslední závod v Novém Městě?
(zasměje se) Dneska určitě.
A v budoucnu?
Nevím, zatím nemám představu. Jasně, moje kariéra směruje do cíle, ale teď vám neřeknu.
Máte před sebou ještě nějaký cíl, něco, co jste si během kariéry nesplnila?
Kromě těch cyklokrosových nemám žádné velké medaile. Ale pokud se to výborně sešlo, dokázala jsem vyhrát Světový pohár jak na horských kolech, tak i v cyklokrosu, takže s kariérou jsem spokojená a hrdá na to, co jsem dokázala. Bylo by samozřejmě hezké mít ještě nějakou medaili, ale jde hlavně o to, jak si tu kariéru člověk užije, jestli je spokojený. A to já určitě jsem.
Co vás čeká teď před odletem do Ria?
Příští víkend se jede další svěťák, pak se vracím do Států. Budu dva tři týdny trénovat, pojedu asi ještě dva závody, jeden v Americe, druhý v Kanadě a pak odlet do Brazílie.
