Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musím tělo na Rio nakopnout, míní Knapková. A ocitla se mezi muži

Veslařka Mirka Knapková-Topinková na předvánoční tiskové konferenci v Praze. | foto: ČTK

18 2015
Před dvěma měsíci se vdala, od začátku podzimu trénuje po boku čtveřice urostlých veslařů. Olympijská šampionka Miroslava Knapková věří, že ji mužská síla postrčí k dalšímu zlatu na hrách v Riu. „Všichni na mě budou koukat jako na favoritku, ale přitom čtyři roky jsou dlouhá doba,“ směje se.

Co tedy oproti olympiádě v Londýně měníte?
My furt něco měníme. Mám trenéra, který je strašně inovativní a hledá nové věci. Teď každý den trénuju s klukama, kteří si taky vyjeli olympiádu, je to čtyřka lehkých vah. Je to zpestření, víc soutěživé a baví mě to. Potom ještě trochu měníme trénink. Za těch patnáct sezon musíme hledat pořád nějaké nové impulzy, aby se tělo zlepšovalo. Je třeba ho nakopnout něčím novým.

Místo pečení musí do školy

Knapková sice neobětuje vánoční svátky tvrdému tréninku, přesto ji zaměstnává jiná povinnost.

„Mám nazdobené sportky, jeden druh vánočního cukroví a žádné dárky, takže ještě mám co dělat. Ještě bych chtěla něco upéct, ale máme akorát zkouškové, tak nevím, jestli to stihnu.“

Olympijská šampionka už dokončila fakultu tělesné výchovy a sportu a v novém semestru začala studovat psychologii na soukromé University of New York v Praze.

„Chci být připravená na dobu, kdy skončím s kariérou. Člověk žije v takové bublině mezi stále stejnými lidmi. Občas je dobrý vystoupit z té bubliny,“ tvrdí.

Do života studenta se nijak nezamilovala, ale výuka ji baví. „Je to celkem zajímavé a první rok jsem se docela nasmála. Jak spolupracuju většinou s lidmi kolem sportu, tak jsem zvyklá, že když se na něčem domluvíme, tak to platí. Když se domluvím s devatenáctiletými spolužáky, že máme prezentovat nějaký projekt, a oni vůbec nepřijdou, ani nedají vědět, to si pak říkám: ahá!“

Čím konkrétně?
Dřív jsem trénovala hodně na vytrvalost v nižších intenzitách. Teď sice jezdíme také vytrvalost, ale máme to rozdělené na krátké dynamické úseky, což je pro mě hrozně náročné a jsem z toho hodně unavená. To je asi dobře, protože tělo asi reaguje na nový impulz. Aspoň se tak snažím uklidňovat.

Budete vynechávat závody před olympiádou a věnujete čas přípravě?
Myslím, že ne. Poslední svěťák před olympiádou chceme otestovat, jak jsem na tom s formou. Nejsme atleti, kteří zaběhnou čas nebo skočí do dálky a změří si to sami na tréninku. My se můžeme poměřit jenom na tom závodě. U nás je čas hrozně proměnlivý. Stačí jiná voda, vítr a je to něco úplně jiného

Je vzhledem k přípravě výhodou letošní teplá zima?
Jezdíme teď na trenažéru, ale je pravda, že jsme dlouho jezdili na vodě. Teď bych taky občas chtěla jít na vodu, třeba na ty dlouhé tréninky. Dneska jsme odjeli 22 km na trenažéru, což je úplně šílený. Monitor odpočítává metry a vteřiny. Naštěstí jsou vedle mě ti kluci.

Inspirovala jste například překážkářkou Hejnovou, která také trénuje v mužském týmu?
Myslím, že kluci přišli za mým trenérem, jestli by jim občas mohl pomoct, a že by chtěli trénovat i se mnou. Vzešlo to od nich.

Takže motivace roste spíš jim nebo vám?
Myslím, že je to oboustranné. Pro ně je třeba motivační vidět, jak zvládám trénink. Ono se to řekne: no prostě odtrénuješ, ale některé tréninky jsou těžké. Někdy to úplně nezvládám a oni vidí, že zatnu zuby a jedu.

Nedávno jste trénovala na olympijském kanále v Riu, kde se závodníci obávají znečištěné vody. Jak se vám zamlouval?
Byla jsem se tam projet jen na jednom tréninku. A protože je to umístěné v centru, tak vidíte sochu Ježíše na startu a všechno ostatní. Spíš jsem koukala okolo a ani jsem si nevšimla, že by byly ve vodě nějaké řasy nebo že by byla špinavá. Přišla mi v pohodě, byla tam i klidná hladinka. Tak jsem se ptala jednoho trenéra, jestli je to takhle pořád. A on povídá: Jo jo, po celý rok je tu taková hladinka a nefouká. Jenom kromě srpna. Tak teda nevím (směje se).

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze