„Kdybych měl hodnotit pouze letní sezonu, tak by ten můj rok 2014 byl docela smolný,“ uznává 23letý čtvrtkař. „Po tom osobáku v prvním závodě se všechno pokazilo. Zranil jsem se, uspěchal návrat, zranil se znovu a pak předčasně ukončil sezonu.“
Jak hodnotíte s odstupem času vaše dvojnásobné zranění? V čem jste udělali chybu?
Trénovali jsme jako vždycky, ale já si zničeho nic natrhl sval. Předtím mě ani nic nebolelo, ani mi v tom svalu nepíchlo - a najednou jsem zničehonic zjistil, že je natržený. Myslel jsem si nejdřív, že je jen natažený. Asi mám posunutý práh bolesti, když si ani neuvědomím, jak je to vážné. Vezmu si z toho ponaučení, budu se muset víc hlídat.
Jak?
Budu víc regenerovat než dřív. Doufám, že to bude stačit.
Probírali jste i s koučem Kupkou, že letošní rok byl v tomto směru pro skupinu smolný? Podobně jako vy dopadla při pokusu o návrat Zuzana Hejnová. Přistoupíte tedy k „hromadným“ změnám?
Ta rehabilitace je individuální. Každý dělá, co uzná za vhodné. Ale asi jsme docela spěchali na závody. Domluvili jsme se, že budeme dělat přípravu pomaleji a na kvalitu. Chceme se soustředit jen na vrchol sezony.
Cítíte v těle ten chybějící půlrok?
Jak jsem ukončil sezonu dřív, měl jsem pak docela dost volného času a přípravu na další rok jsem tudíž začal o měsíc dřív než normálně se skupinou. Chodil jsem plavat a běhal nějaké krosy. Nebyly to úplně brutální tréninky, jen jsem se prostě hýbal. Přesto mi teď přijde, že jsem na tom dokonce i líp než minulý rok. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat dál.
Byla to vaše nejdelší pauza od závodů. O to víc jste teď natěšenější?
Určitě. Aspoň jsem si díky té pauze užil dovolenou. Vyrazil jsem v létě k moři do Řecka, jen jsem se válel, chodil plavat a opaloval se. Odpočal jsem si psychicky a tělo je najednou úplně jinak nastartované do další sezony.
Nyní jste úplně zdravý?
Snad už je všechno v pohodě. Trénuju bez jakýchkoliv potíží, i když už mám za sebou i dva týdny tvrdého tréninku v Harrachově.
Vrchol halové sezony bude při evropském halovém šampionátu v Praze. Co to s vámi dělá?
Ono se to tak nějak sečetlo, šampionát je doma a ještě navrch na něm obhajuju titul. Když se mi ho povede obhájit před českým publikem, bude to vážně super.
Kolik jste už zablokoval lístků?
Já trochu zaspal, tak nemám zatím ani jeden. Rodiče do haly určitě dostanu, ale věřím, že seženu lístky i pro širší rodinu. Prý je volné ještě klubové patro. Tak kdyby byla nouze, umístím je tam, ne? I když to asi stojí docela dost, co? Byl by to možná pěkný vánoční dárek.
Máte už i vlastní fan club?
O žádném nevím. Třeba jo, ale ještě se mi nepřihlásil.
Příprava na halu bude stejná jako v minulých letech?
Myslím, že jo. Hala se mi pokaždé povedla, což se potvrdilo i v Sopotech výhrou na mistrovství světa. Asi i počet halových závodů bude stejný, tři nebo čtyři a potom už vrchol.
Prý myslíte v Praze i na úspěch ve štafetě.
Na halové Evropě se běží rovnou finále štafet a jako pořádající země v něm máme místo jisté. Takže je to pro nás trochu lehčí.
Co potom čekáte od čtvrtky v létě, kdy hostí mistrovství světa pod otevřeným nebem Peking?
Chtěl bych tam zlepšit své páté místo z Moskvy. Takže minimálně skončit čtvrtý. Ačkoliv ta placka by byla určitě lepší.
Na levé ruce máte nové tetování. Co má znamenat?
Je morseovkou a je to tajné. To fakt nikomu neřeknu. Chybí tam takové ty mezery mezi písmenkama, takže ho nikdo nevyluští.
Má spojitost s atletikou?
Ne. S rodinou.