Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pletení věnců bylo fajn. Ale teď se těším na tenis, říká Šafářová

JEN JÁ A MÍČEK. Lucie Šafářová na Turnaji mistryň v Singapuru. | foto: Reuters

20 2016
Končí stesk po zápasovém napětí, omamné chuti vítězství a cvrkotu tenisových turnajů. Lucie Šafářová po nemoci vzala do ruky raketu a byla šťastná jako blecha.

Skoro šest měsíců marodila, teď druhý týden trénuje v Dauhá s kanadským koučem Steckleym. V katarské metropoli loni triumfovala, v úterý se tu vrátí ke své profesi. Nadšená a (snad) úplně zdravá. „Nic mě nebolí, strašně se těším,“ řekla v rozhovoru pro česká média.

V srpnu si pochroumala břišní sval. V září ji skolila infekce, měla horečky, musela do nemocnice, brala antibiotika. Pokoušela se o comeback, nastoupila na Masters, ale ničil ji zánět kloubů. Občas nemohla vstát z postele. „Měla jsem reaktivní artritidu, bylo to nejtěžší období v kariéře,“ tvrdí 29letá levačka.

Když jste potom poprvé přišla na kurt, byla to velká euforie?
Hrála jsem se sestrou a ta mi tvrdila, že takhle šťastnou mě u tenisu ještě nikdy neviděla. Radost byla fakt velká. Tenis hraju celý život, chyběl mi. Bylo hrozné, že jsem se tak dlouho skoro nemohla hýbat.

Jak tělo snáší zápřah?
Bolí! Ale bolí mě ty správné věci, takže svaly namožené z tréninku.

Musela jste si oprášit techniku?
Ani mi nepřišlo, že bych se netrefila do míče. Že by pro mě byl nějaký úder složitý. Ba naopak, jak mám obrovskou chuť, tak jsem navázala dobře. Jde spíš o kondici a udýchání zápasů, jak se říká.

Fotogalerie

Lucie Šafářová

Přidáváte zátěž postupně?
Ano. Rozhodně ještě nemám stoprocentní fyzičku. Trénovala jsem dva dny a jeden pak odpočívala. V poslední době už hraju gamy s holkama. Rob (Steckley) říkal, že mu ani nepřijde, že bych byla dlouho pryč. Prý to čekal daleko horší.

Pobýval zatím doma v Torontu, jaké bylo shledání s ním po třech měsících?
Vzal to stejně nesportovně jako já. Taky nic nedělal, takže se teď do formy vracíme oba. (smích) Né, to si dělám srandu. Už se moc těšil, až začneme. Byl to nezvyk, že jsme se takhle dlouho neviděli, ale aspoň jsme si měli o čem povídat.

Co vás zabavilo při marodění?
Naštěstí ta pauza obsahovala Vánoce i Nový rok. S mamkou jsme pletly věnce, pekly cukroví. Když ale začaly turnaje v Austrálii, už mi to neutíkalo. Nemohla jsem nic dělat a nevěděla, kdy se vrátím k tréninku. Přečetla jsem pár knížek, viděla hodně filmů, zvykla si na domácí postel. Když jsem odjížděla, tak byly neteř i mamka smutné, protože si už zvykly mít mě doma.

Za jak dlouho se můžete vrátit do ideální pohody?
To teď nedokážu říct. Turnaj v Dauhá bude dobrý test. Nic od sebe nečekám. Určitě se projeví nedostatek zápasové praxe. Ale kolikrát je chuť do sportu po přestávce tak pozitivní a tak člověka nakopne, že to může přinést zajímavé výsledky. Doufám, že to bude můj případ.

V Dauhá obhajujete titul. Berete to jako plus, či vás to stresuje?
Je to plus. Vrací se mi vzpomínky z loňských zápasů, jsou příjemné. V trénincích se mi daří čím dál víc. Takže je fajn začínat právě tady.

Po akci v Dauhá pravděpodobně vypadnete z top 10. Co vlastně čekáte od letošní sezony?
Desítku teď neřeším. Těžko můžu čekat, že budu na špičce, když jsem byla tak dlouho mimo. V přestávce jsem přehodnotila spoustu věcí. Tenis si teď budu především užívat. Cíle určitě mám, tím hlavním je vrátit se do stoprocentní kondice a hrát zase svůj nejlepší tenis. Jasně, ráda bych znovu do top 10, ale prioritou číslo jedna je zůstat zdravá. Taky bych si chtěla uchovat nadhled nad tenisem, který jsem získala v předchozích letech. Nehodlám se psychicky drásat. Jsem ráda, že zase můžu dělat svou práci.

Takhle se Lucie radovala loni při triumfu ve čtyřhře v Austrálii:

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze