Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pád, sešívaný loket, pak radost z narození dcery. Rušný Kreuzigerův týden

Roman Kreuziger | foto: Profimedia.cz

14 2017
Těsně před startem první ardenské klasiky Amstel Gold Race dostala jeho psychika pořádnou dávku motivace navíc. Ve čtvrtek v sedm ráno se stali Roman Kreuziger a jeho manželka Michaela rodiči dcery Anny. Jejich už brzy tříletá Viktorka se tak dočkala malé sestřičky.

Vůbec je to pro Romana Kreuzigera týden plný události. Ta první ale nebyla vůbec pozitivní. Při vyjížďce s malou Viktorkou se nepříjemně zranil.

Amstel však přesto jedete?
Ano, odlétám v sobotu brzy ráno, abych tam byl s klukama na trénink.

Narození Aničky vás muselo mimořádně pozitivně nabudit, ne?
Určitě. Jen se pořád dávám dohromady po tom našem rodinném pádu.

Co přesně se stalo?
Jel jsem se projet s Viki, jenže z kopce se jí to moc rozjelo. Tak jsem se jí snažil zbrzdit. A jak se jí rozhodila řídítka, hodila mi je do předního kola. Načež jsem letěl totální šipku.

Zdeněk Štybar bolestivě upadl těsně před Roubaix - a potom skončil druhý. Třeba bude váš příběh podobný.
Však jsem mu hned psal: Jsme tak blbí, že si vždycky musíme předtím nabít, nebo je to jen náhoda?

Následky pádu vás hodně omezují?
Až do čtvrtka jsme řešili, jestli vůbec Amstel pojedu, mám stehy v lokti. V úterý po pádu jsem nebyl schopný vůbec ničeho. Ve středu jsem objel čtyři hodiny a nemohl se vůbec zvednout ze sedla. Není to legrace. Je tam šest centimetrů řez a bylo to docela hluboké. Ale ve čtvrtek jsem absolvoval kratší intenzivní trénink a neopuchlo to. Takže jsme se rozhodli, že pojedu.

Vlastně i to máte se Zdeňkem Štybarem letos společné. Oba jste po zimní přípravě cítili formu, jenže pak vás brzdily různé technické či zdravotní problémy. A výsledky nepřicházely.
Je to prostě sport. Ze závodů je potřeba vždy nějakých 30 nebo 40 procent vyškrtnout, protože se v nich něco přihodí. Tak to bohužel je. Nejen v cyklistice, ale v každém sportu. Zdraví je u sportovce základ. Pokud ho nemáte, nebo pokud máte smůlu v podobě technických problémů, jde o velkou nepříjemnost, ale musíte s tím počítat. Každopádně věřím, že když se jednou ocitnete na špatné straně, překlopí se dříve nebo později zase na tu lepší. Já doufám, že to horší máme za námi a teď už přijde jen to lepší.

Vás letos srazily jak velmi nepříjemný pád na Strade Bianche, tak viróza na Tirrenu-Adriatiku, která tehdy postihla takřka celý tým Orica. Když jste se vrátil do závodů, ztratil jste navíc v Baskicku čas poté, co jste se obětoval pro kolegu Simona Yatese a po defektu jej vezl zpět do pelotonu.
Tam bylo dané, že Simon má být lídrem. Počítal jsem s tím. Ovšem i když to výsledkově neodpovídalo, s formou z Baskicka jsem byl spokojený.

Jak se vám se Simonem Yatesem spolupracovalo?
Musím otevřeně říci, že se mi s ním závodilo lépe než s Adamem Yatesem. Nemyslím to vůči Adamovi špatně, mám oba rád, jsou hrozní sympaťáci. Ale i když jsou oba agresivními jezdci, tak Simon preferuje podobnou jízdu jako já, tedy závodit víc v popředí a mít dění trochu víc pod kontrolou. Kdežto Adam, přestože mu to zatím vycházelo, závodí hodně vzadu. Je otázkou času, kdy za to někde těžce zaplatí. Až potom možná pochopí, že na pořadí se musí jezdit vepředu. Jezdit s ním na Tirrenu na docela zadních pozicích, bylo pro mě psychicky náročné. I když jsem tam nebýval pokaždé, protože Adam mi říkal: Hele, já v těch důležitých okamžicích dojedu dopředu.

Se Simonem jste se naopak hned shodli?
Ano. Pochopil, co jsem mu říkal, a zažil jsem s ním velmi příjemné závodění. Výborně jsme spolupracovali i v předposlední den Baskicka, kdy jsme chtěli vyhrát královskou etapu, protože celkové pořadí už bylo pro nás pryč. Tehdy nás ale Movistar trochu vyčíhnul. Tušili, co plánujeme udělat, že bych chtěl jet v kopci tak dva a půl kilometru postupné, zrychlující se tempo. To by se jim nejspíš moc nelíbilo, stáli raději o rozbitý rytmus. Proto mi tam hned zkraje nastoupili, aby mě rozhodili, což se jim povedlo. Ale to nic nemění na tom, že Baskicko bylo z mého pohledu O.K.

Pojďme k Amstelu, který je letos proměněný. V posledním kole se tentokrát nepojede legendární Cauberg. Ten bude naposledy na programu už 19 kilometrů před cílem. Po něm následují ještě dva jiné, ne tak náročné kopce a především závěrečná šestikilometrová sjezdařská a rovinatá pasáž. Co této změně říkáte?
Něco ubrali, něco přidali. Záleží, jaké si to nakonec udělají sami závodníci. Může se stát cokoliv. Když jsem Amstel vyhrál v roce 2013, také se čekalo, že rozhodne až spurt, a já je překvapil. Jakmile se jede nová trasa, vždycky je to pro peloton neznámá a může dojít k překvapení.

Cyklista Roman Kreuziger vyhrál po sólovém úniku úvodní ardenskou klasiku Amstel Gold Race.
PIVNÍ PŘÍPITEK. Roman Kreuziger ovládl cyklistický závod Amstel Gold Race a na oslavu dostal stylový nápoj.

ROK 2013. Roman Kreuziger triumfuje na Amstel Gold Race.

Přičemž vaše Orica má více herních variant.
Máme Gerranse a Impeyho, kteří jsou do spurtu poměrně rychlí. A kdyby se závod pojímal agresivněji a vytvořila by se v čele nějaká skupina, pak jsme tu já nebo Albasini, kdo by do ní mohl naskakovat. Záleží, jak na tom budu. Ta ruka není zatím úplně O. K., ale věřím, že do neděle bude, abych mohl naplno i ze sedla zabírat.

Váš sportovní ředitel Matt White tvrdí, že o titul si to letos může na Amstelu rozdat ve spurtu až nevídaně velká skupina - a nebo naopak dojde k útoku vrchařů a k úniku malé skupiny třeba 20 kilometrů před cílem.
Spíš nějakých 50 kilometrů, i když Ardeny nejsou jako kostkové klasiky, kde se útočí třeba už 100 kilometrů před cílem. Týmy se tu dokáží lépe zorganizovat, i díky tomu, že na trati je méně defektů a pádů. Ale jestli se vytvoří vepředu silná skupina, může to být zajímavé. Já se každopádně těším, jde o jeden z mých nejoblíbenějších závodů. I proto jsem se snažil po tom mém stupidním pádu dát se co nejrychleji dohromady, abych mohl na Amstelu startovat.

Better than 2days ago but still not at Til @amstelgoldrace are still 4days 樂

Příspěvek sdílený Roman Kreuziger (@r_kreuziger),

Největším favoritem závodu je i podle vás univerzál Alejandro Valverde, závodíci letos v úžasné formě?
Vidím to tak. Ale přiřadil bych k němu ještě Philippa Gilberta.

Po Amstelu bude platit vaše původní varianta, že vynecháte Valonský šíp a soustředíte se až na lutyšský monument?
Nakonec zůstávám celý týden v Belgii a nevracím se do Čech. Bylo by to hodně cestování a stejně bych musel tady odjet intenzivní trénink. Zato když zůstanu v Belgii s týmovým personálem, ubude mi cestování a navíc mám každý den zajišťenou i masáž a regeneraci. Takže jsme se rozhodli, že Valonský šíp pojedu. Ale absolvuju ho především tak, abych získal nějakou intenzitu. Až podle toho, jak se budu cítit, při něm něco zkusím nebo ne. Nechci jít do nějakého extrémního rizika před Lutychem a následně Romandií.

Co vše vás potom po Romandii ještě čeká do startu Tour?
Nějaké kratší volno a ve druhé půlce května 14denní soustředění v Andoře, kde spousta kluků z našeho týmu i bydlí. Pak by měly přijít na řadu Dauphiné a závěrečná příprava směrem k Tour.

Autor:




Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.




Isostar Power 10 tabletIsostar Power 10 tablet

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze