Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V Soči kustod, za rok opora. Učím se i ze špatných momentů, říká Krčmář

Michal Krčmář na trati stíhacího závodu v Oslu | foto: Český biatlon, Petr Slavík

19 2017
Oslo (Od našeho zpravodaje) - Svými skoky do popředí pořadí se už stává ve stíhacích závodech pověstným. V lednovém Ruhpoldingu si dokonce z 29. místa polepšil na senzační třetí! Rovněž při pohárovém finále v Oslu patřil biatlonista Michal Krčmář v sobotu mezi „skokany“ dne. Postup o patnáct příček znamenal konečné 13. místo.

Další velký posun ve stíhačce. Už na ně skutečně začínáte být expertem.
No, bylo to pro mě dneska na trati docela těžké. Posouval jsem se spíš jen na střelnici, zatímco na trati jsem trochu cedil a snažil se jet vždycky s někým v kontaktu. Ale až na tu jednu ránu, co jsem na třetí položce nedal, jsem se závodem i s mým posunem absolutně spokojený. Hlavně jsem konečně předvedl stabilnější střelbu, od Pchjongčchangu jsem se střelecky trochu trápil. Běžecky to sice nebylo takové jako v pátek při sprintu, ale to s koncem sezony přichází, že se vám jednou jede dobře a jednou špatně.

Fotogalerie

Narostlo vám tedy i běžecké sebevědomí? Zvlášť poté, co jste se v předchozích kolech poháru na trati poněkud trápil?
Já jsem ani nečekal, že bych kdovíjak lítal. Nejdřív jsem ležel a doléčoval rýmu z Hochfilzenu, potom jsem udělal tři tréninky a lehnul jsem pro změnu se střevní virózou. Takže jsem sedm z devíti dnů po mistrovství světa proležel a do Pchjongčchangu málem ani neodletěl, rozhodovali jsme se až v neděli kolem oběda (před pondělním odletem). Proto jsem počítal s tím, že to v Koreji nebude velká hitparáda. Ale věděl jsem, že mi ty závody pomohou směrem k Oslu. Už v Kontiolahti to nebylo špatné. A v Oslu se už v pátek ukázalo, že na to fyzicky mám. Potřebuju takovéhle běžecké i střelecké záblesky, kdy si říkáte: Jo, je to dobrý. Zkraje sice byla tahle sezona v mém podání lepší, ale pořád jsem schopný někde vepředu být.

Také vzhledem k motivaci do nadcházejících osmi měsíců přípravy na olympijskou zimu, je pro vás důležité, abyste ji nyní zakončil na pozitivní notě, ne?
Určitě. Pro mě je to hodně důležitý faktor. Nemusí jít vyloženě o konkrétní umístění, ale potřebuji pociťovat takové ty pozitivní náznaky, jako byl v pátek sedmnáctý běžák, nebo v sobotu skutečnost, že jsem čtyři položky zastřílel celkově za jedna. Když víte, že končíte zimu s takovou výkonností, dodá vám to sílu do přípravy.

Byla to pro vás přelomová sezona?
Bylo to něco jiného než loni, i když jsem si tuhle sezonu trošku zavařil na mistrovství světa.

Tím, že jste se v Hochfilzenu psychicky nesrovnal s pozicí, ve které jste na šampionát přijel?
Sám a vlastní hlavou jsem se dostal z formy a potom jsem se do ní těžko vracel, vlastně až doposud se vracím. Ale zpětně s trenéry hodnotíme celou moji sezonu jen pozitivně. Jsem rád, že ten psychický problém přišel při vrcholné akci letos, a věřím, že příští rok už rozhodně tuhle chybu na olympiádě neudělám.

Jak to provedete, abyste znovu sám sebe nedostal pod tlak?
Uvědomím si, jak mi letošní sezona ukázala, že jsem schopný jezdit vepředu, když mi to sedne. Ukázala mi, že se toho nemám bát. Přijmu to tedy jako fakt a nebudu už na sebe vytvářet tlak. Rozhodně si nechci vzít z této sezony jen ty povedené závody. Chci se učit i ze špatných momentů, které přišly právě na mistrovství světa a pak i po něm i v posledních dvou štafetách, ve kterých to byl ode mě katastrofální výkon. I díky takovým selháním se zlepšujete a posouváte dopředu.

Michal Krčmář při nástřelu před stíhacím závodem v Kontiolahti.

Pomůže vám příští rok, že jste si olympijské tratě v Koreji osahal?
Ano, jsem rád za tu cestu. Hodně se omílalo, že pro nás byla dlouhá a únavná. Ale mně relativně sedla a zvládl jsem ji docela bez problémů. Myslím, že v příštím roce to bude jednodušší a že mě ani cesta, ani aklimatizace zase tolik nerozbijí. Navíc v Koreji strávíme nejméně tři týdny a budeme tam žít normálním životem, ne jako letos po nocích. Víme teď, že jsou tam prudké kopce a v přípravě se na ně chceme zaměřit. Mají tam i trochu záludný vítr, to vše jsme omrkli. Ondra a Gabča letos ukázali, že se dokáží na vrchol sezony připravit, a my ostatní se k nim budeme snažit přidat.

Zažil jste už minulé hry v Soči. Pomůže vám také tato skutečnost? Protože atmosféra olympiády je ještě úplně jiná než na mistrovství světa.
V Soči jsem byl v trochu jiné pozici. Za rok mohu těžit z toho, že už nebudu na olympiádě tak vyjukaný ve stylu: Ty jo, tady si můžu vzít colu zadarmo. Faktem je, že je to tam úplně jiný svět. Olympiáda je obrovským zážitkem, je luxusem i pro mnohé sportovce, kteří na ni přijedou. Ale já už tam musím spoustu věcí brát jako samozřejmost a odletět tam jen proto, abych podal co nejlepší výkon. V Soči jsme si dělali srandu, že jsem byl hlavně takovým kustodem, který měl vylepšovat atmosféru v týmu, rozesmívat starší kluky a připravit je tím na výkon. Oni byli těmi, kdo tam dělal výsledky, a já se snažil jim toho sportu odlehčit.

Příští rok tuto roli předáte na hrách Adamovi Václavíkovi, nejmladšímu z týmu?
Já hlavně doufám, že Adam, který je už teď skvělým běžcem, se dostane i střelecky na takovou úroveň, že bude v Koreji dobrý. S ním se dá velice dobře pracovat. Myslím, že celkově náš tým bude na olympiádě ještě o něco silnější než letos.

Nyní musíte ještě dokončit sezonu současnou. Zbývá poslední závod, ten hromadný a pro mnohé královský. S jakou ambicí do něj půjdete?
Chci zimu zakončit co nejlepším výkonem, aby se mi po ní dobře odpočívalo. Teď už je to s fyzickou kondicí nahoru - dolů, jak se člověk vyspí. Ale věřím, že budu na sinusoidě. V pátek byl můj běh dobrý, v sobotu horší, tak v neděli snad bude zase dobrý. Budeme se rvát všichni tři. Věřím, že mi zbylo pořád dost sil, takže se těším.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze