Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Časovku jsem jel v euforii. Necítil jsem žádnou bolest, tvrdil König

Leopold König | foto: flickr.com/netapp-endura

26 2014
Périgeux (Od našeho zpravodaje) - Předsevzal si, že v časovce odsune za sebe dva Nizozemce z Belkinu, a provedl to ve stylu suveréna. Leopold König zajel v předposlední den Tour de France nejlepší časovku své kariéry, obsadil v ní 5. místo, a celkově je při svém debutu na fantastickém 7. místě.

V časovce pátý, celkově na Tour sedmý. Předstihl jste oba Nizozemce Ten Dama a Mollemu. Asi jste si nemohl přát krásnější konec Tour, že?
Já vůbec nevím, kolik jsem jim dal. Ale slyšel jsem, že asi hodně.

Ten Damovi čtyři minuty.
Tak to nevím, jestli se stavil na kafe, že to bylo tolik. (směje se) Asi jsem zajel vážně dobrou časovku a jsem teď nesmírně šťastný, že se mi povedlo, co jsem chtěl. Hrozně by mě mrzelo, kdybych ty dva kluky z Belkinu neporazil a kdybych zůstal devátý - i kvůli všem těm pádům a smůle v prvním týdnu. Myslím, že to sedmé místo je zasloužené. A je to pro mě neuvěřitelné.

Na časovku jste si ohromně věřil. Jaké to pak bylo doopravdy na trati? Jak moc bolela?
Skoro mě nebolela, byla to taková euforie celou tu dobu. Cítil jsem, že jedu rychle a hrozně mě to bavilo. A jak jsem se na tu časovku těšil, strašně jsem si ji užíval. Vůbec jsem dneska necítil žádnou bolest, nic. Takhle bych chtěl závodit celý rok.

POSKOČIL NA 7. MÍSTO. Leopold König v cíli časovky na Tour de France.

POSKOČIL NA 7. MÍSTO. Leopold König v cíli časovky na Tour de France.

Opravdu vás vůbec nic nebolelo?
Opravdu, to je tou euforií. Když si vzpomenu na tři týdny zpátky, byly to asi nejbláznivější tři týdny v mém životě. Nedá se to popsat. Zítra v Paříži budu mít asi další emoční chvilku. Teď jsem až dojatý, a proto vůbec necítím bolest. Ani po trati jsem necítil bolest, užíval jsem si závod i ty lidi a bylo to nádherný.

Před startem vám po telefonu radil Jan Bárta. Jak moc vám pomohl?
Já chtěl, aby mi Honza hned po  svém dojezdu zavolal. On je zkušený časovkář a jeho rady jsou k nezaplacení. Ozval se mi mi pět minut předtím, než jsem se začal rozjíždět a řekl mi ty nejdůležitější věci na co si dát na trati pozor.

Radil vám, ať si dáte pozor na první táhlé stoupání, kde hrozí riziko přepálení tempa. Poslechl jste?
Jo, dal jsem si bacha, vystartoval jsem v podstatě pomalu a jen to tak projížděl, aby se mi nic nestalo, na jistotu. Nechtěl jsem riskovat. Ale na jednom mezičase jsem pak viděl, že jsem při průjezdu třetí, tak jsem si říkal: Asi jedu dobrý čas. Teď koukám, že jsem porazil v časovce i van Garderena, no to je mazec.

Znal jste během časovky odstupy Nizozemců?
Neznal. Posledních 30 kilometrů mi nefungovala vysílačka.

Do Paříže zbývá 140 kilometrů "parádní jízdy". Jak se na ni těšíte?
Co jsem slyšel od ostatních kluků, tak ti říkali, že na Champs-Élysées není normální silnice, ale kostky, na kterých prožíváte euforickou bolest. Po 3500 kilometrech víte, že tam máte objet posledních pár kilometrů. Víte, že tam spurteři budou závodit a že to bude bolet, zvlášť když dneska už tělo i hlava povolí. Ale určitě to bude něco...něco... no, zatím to nedokážu říct. Zeptejte se mě zítra na mé pocity.

Bude to v neděli asi nejkrásnějších 140 kilometrů vaší kariéry, že?
Doufám, že jo. Chci si to užít, celý ten den. Vždyť celý rok se lidé baví o cíli Tour na Champs-Élysées. A přijet tam jako sedmý v pořadí při mé první Tour, to se nedá popsat.

Autor:






Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze