Jaká byla čtvrteční etapa do St.Etienne? Sice spíše tranzitní, ale rozhodně ne relaxační, že?
Nebyla právě jednoduchá. Teplo zase o kousek narostlo a ke konci už bylo vidět, že jsou všichni unavení. Přestože mnozí sprinteři i poslední kopec přejeli, protože byl asi jen tříprocentní, viděl jsem třeba Greipela, jak se už jen tak nějak rezignovaně posouvá dopředu, i když už vypadá utahaně - a nakonec stejně padnul. To slunce a teplo vyčerpávají možná víc než předchozí zima. I já se dnes cítil ve finále dost unavený, ale je dobře, že si na teplo před Alpami mohu zvyknout.
Uprostřed pelotonu to byl předtím nervózní den?
My jeli relativně v klidu celou etapu v půlce balíku a byli jsme spíš připraveni na závěr, kdyby to chtěl někdo rozjet ve dvou posledních kopcích, abychom se dostali do popředí. Koncovka pak byla docela hektická, sprinteři se chystali na regulérní sprint a i proto to čtyři kilometry před cílem spadlo, ještě mimo neutralizovanou zónu. Já byl až za tím pádem, museli jsme chvíli balík dojíždět, ale naštěstí jsem dojel v hlavním poli.
Den pro vás dopadl mnohem lépe než pro vašeho kolegu Davida De La Cruze, který v úniku upadl a zlomil si klíční kost.
To je pro něj velká smůla. Přišli jsme tak o jednoho člověka. Nevím, co se přesně stalo, ale je možné, že v místě toho pádu byl třeba rozteklý asfalt.
Jak moc vám bude chybět do Alp?
Tak David měl odvést svoji práci hlavně v horách. Navíc Tiaga Machada ovlivňují jeho zranění natolik, že v podstatě jen přežívá, takže už jsem přišel o dva výborné vrchaře. Doufejme, že je zastoupí José Mendés s Bartoszem Huzarskim a že to nebude mít na naši strategii až takový vliv.
A kdyby ano, jste připraven bít se v Alpách sám, ne?
Pokud taková situace nastane, nic jiného mi nezbývá.
V Alpách na vás v pátek čekají i některá nepříliš známá stoupání. Co o nich víte?
Já jen vím, že jsou docela dost dlouhé, budou těžké, protože najedeme poprvé do velkých kopců a myslím, že v tom teple to hodně lidí odnese. Na dvou skoro 20kilometrových kopcích budou mnozí trpět.
Předposlední z nich Col de Palaquit má místy až jedenáctiprocentní rampy.
Což je dost. Ačkoliv ty kopce v Alpách jsou spíš táhlejší, není to stejně jako na Vueltě. Zato mají až 20 kilometrů. Cílový kopec do Chamrousse se jel v roce 2001 na Tour jako časovka jednotlivců a Armstrong v ní měl čas 47 minut, takže my ho pojedeme třeba 55 minut.
V sobotní etapě to pak bude doslova nahoru dolů, takřka bez roviny a včetně nekonečného Izoardu. V té etapě už i jezdci na celkovou klasifikaci mohou ztratit třeba pět minut?
Myslím, že jo. Pokud někdo bude mít špatný den, pět minut chytne, ani nebude vědět jak. Jsou to dva dny, kdy se můžete v pořadí hodně vyhoupnout... Ale kdy taky můžete hodně ztratit.
