Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ještě že padám šikovně, ulevil si König po dalším nervózním dnu na Tour

Cyklista Leopold König | foto: Profimedia.cz

11 2014
Remeš (Od našeho zpravodaje) - Zaplul do týmového autobusu, tam spolkl jahodu a masér mezitím vytahoval z jeho zadního kola trávu. Leopold König, lídr stáje NetApp, měl podrápané lýtko a za sebou znovu těžký závodní den. "Silně foukalo, 120 kilometrů byly vlhké silnice, neočekával jsem nic jiného než další peklo na Tour," říkal.

Pádů v pelotonu byla zase řada, že?
Jednomu jsem se ještě vyhnul, ale bylo mi ale jasné, že to přijde ještě jednou. Přesně přede mnou. Jen jsem koukal, kam uhnu. Byl tam krásný rigol s trávou, tak jsem to tam poslal, přistál jsem ve čtyřicítce na bok. Nejsem moc odřený, z hokeje jsem zvyklý na horší věci.

Jak pády na Tour de France bolí?
Padám tak šikovně, že všechny jsou nic, nula, nepoznamenávají mě do dalších dnů. Ale opět hodně lidí leželo na zemi, tolik kluků mělo znovu roztrhané dresy, první týden je o pádech. Bohužel. Ať už aspoň neprší, protože 200 lidí na takových silnicích, to je problém.

Existuje recept na přežití?
Snažím se předvídat, vyhýbám se rizikovým situacím a vyhlížím místo, kudy se jim případně vyhnout. Jen za těchto šest etap jsem spadl dvakrát a za poslední tři roky jsem spadl taky dvakrát. Na Tour se padá víc, každý se tlačí dopředu.

Platí, že čím víc vepředu, tím menší riziko?
Ano, jenže na těch kostkách jsem byl taky vepředu, mezi první třicítkou, ale spadlo to přede mnou čtyřikrát. Byli tam Garderen, Kittel, Degenkolb, mně jenom dobrá technika a štěstí pomohly. Raději jezdím vzadu, je tam prostor, ale tady to prostě nejde. Zvlášť když chcete jet na celkové pořadí.

Zažil jste někdy, že už rovinaté etapy mají takový význam?
Kvůli těm kostkám je to jiné, už máme minutové rozdíly a to zatím nejsme v kopcích.

Je Tour extrém ve všech ohledech?
Je to jiné, větší stres. I když jsme na Vueltě měli z prvních šesti dnů tři dojezdy na kopci, tak tady se cítím hůř. Musíte se pořád tlačit, což stojí hrozně sil, nervozita strašně vyčerpává.

Co byla zatím nejsilnější lekce?
Je to o tom pořád se soustředit a brát Tour den po dni, nemyslet na to, co přijde. Pak začnete moc přemýšlet. Třeba teď máme před sebou dalších 15 etap a to pomyšlení by člověka mohlo psychicky indisponovat. Lekcí do života dá Tour strašně moc. Sice jsem takové situace zažil na Vueltě, ale tady je to násobně větší.

Budoucnost nevyhlížíte, ale do kopců už se asi těšíte, ne?
Tam ukážu, co umím nejlíp. Všichni se těší, kdy už se pojede tempo, nebude se to strkat. Bude to pak o 100 procent klidnější závod. Kdo na to má, bude tam, kdo ne, má smůlu.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze