Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tým za mnou stojí a koleno nebolí, raduje se König. A za měsíc na Tour

Cyklista Leopold König | foto: Profimedia.cz

4 2014
Byla to veliká úleva. Pro něj, pro vedení týmu, pro české fanoušky. Cyklista Leopold König se po opakovaných problémech s kolenem vrátil při etapách Kolem Bavorska na závodní scénu a šlo o návrat více než vydařený. V královské etapě skončil třetí, celkově čtvrtý.

Profesionál z druhodivizního německého týmu NetApp-Endura už nyní vzhlíží k Tour de France. Po loňském 9. místě na Vueltě čeká Leopolda Königa premiéra na nejslavnějším klání cyklistického světa.

Byl jste před dalším letošním návratem do závodů nervózní?
Vůbec. Naopak. Strašně, přímo až extrémně jsem se na ten závod těšil. A hned jak skončil, těším se zase na Dauphiné. Na každém špatném je i něco dobrého - a pro mě je po předchozím zranění pozitivní především taková ta zdravá natěšenost na závody.

S jakým očekáváním jste tedy do Bavorska vyrazil?
Chtěl jsem zjistit, jak na tom budou mé tělo a nohy - a byl jsem opravdu mile překvapený. Zaměřil jsem se na nejtěžší etapu s cílem na kopci, který byl těžký a čtyřkilometrový, a výsledek tam byl vydařený. Škoda, že se mi pak ještě líp nepovedla časovka (10. místo), ale po delší době bez tréninku zatím nemám na tak rovinatou časovku patřičnou rychlost. Zase tolik mě to netrápí. Důležité je, že mi nechybí síla a že bych klidně vydržel jet ten cílový kopec třeba i další čtyři kilometry.

Dojel jste ho hned za Francouzem Pinotem, který má na Tour bojovat o Top 10, a za Švýcarem Frankem, který loni na závodě Kolem Švýcarska oblékal žlutý dres. To je společnost, ve které byste se chtěl pohybovat, ne?
Přesně tak. Navíc já ten kopec jel trochu konzervativně, protože jsem věděl od kluků, že jsou tam dvě ostré stěny. První kilometr byl osmnáctiprocentní stěna, ten jsem ještě absolvoval ve skupině. Pak nastoupili Frank a po něm Pinot, zatímco já pořád čekal na poslední stěnu kilometr před cílem. Už nás zbylo pohromadě asi jen pět, byli se mnou i Kiryjenka, Thomas a Bardet. Nastoupil jsem jim, oni se drželi, pak jsem nastoupil podruhé a na nějakých 500 metrech jsem jim dal osm vteřin a Kiryjenkovi skoro tři čtvrtě minuty. To mi hrozně dodalo sebevědomí. Těšilo mě, že jsem měl rezervy a ten kopec jel chytře a neunáhlil se.

Po předchozím závodě Kolem Trentina vás ještě bolelo koleno. Jak je to s ním teď?
Je naprosto v pořádku! Nebolí!

Když tým NetApp oznámil v polovině května širší nominaci čtrnácti cyklistů na Tour, manažer stáje Ralph Denk říkal, že má dvě varianty sestavy. Buď postavit celý tým pro vás, pokud budete stoprocentně v pořádku, nebo přijít s plánem B, jestliže v ideální kondici nebudete. Jak se vám to poslouchalo?
Dodalo mi to pocit, že když budu na 100 procent připraven, dostanu i stoprocentní podporu. A kdybych v takovém stavu nebyl, potom takovou podporu ani nechci, protože bych si ji nezasloužil. Nebyla by to úcta k týmu, pokud bych po NetAppu požadoval plnou podporu a pak předváděl na Tour padesátiprocentní výsledky. Slova našeho manažera jsou pro mě důkazem, že tým za mnou stojí. Zatím to vypadá, že vše půjde podle plánu a že my podřídíme mému úspěchu na Tour všechno.

Je předvídatelné, jaké pomocníky byste měl mít na Tour do kopců, v týmu jsou dobří vrchaři Machado, De La Cruz či Mendés. Ale je tu také Brit Benett, který letos vyhrává spurty. Objeví se i on na Tour?
Nevím. Je mladým závodníkem, prvním rokem působí v profesionálním pelotonu a má za sebou náročné jaro, kdy na něj byla spousta tlaku. Když jsem s ním mluvil na Bavorsku, byl už trochu mentálně unavený. Jeden spurt vynechal, ale jak se ukázalo, prospělo mu to a vyhrál potom ten závěrečný. Je otázkou, jak by vydržel tak těžkou a dlouhou Tour.

Vás teď od neděle čeká závod Dauphiné z kategorie World Tour. Tam už bude sestava týmu podobná výběru, který pojede na Tour?
Ne, právě že vůbec. Naši Španělé a Portugalci jsou na vysokohorském soustředění, pojedou až Kolem Slovinska. Nastoupíme na Dauphiné v podobné sestavě jako v Bavorsku včetně Honzy Bárty - s tím, že místo Benetta pojede Franta Paďour. Takže budeme na startu hned čtyři Češi, protože tam navíc startuje i Zdeněk Štybar.

Už jste si prohlédl profil Dauphiné?
Jo, mám ho nastudovaný. Trochu se obávám první časovky na 10 kilometrů, je docela krátká. Jsem zvědavý, jak nohy na tak rychlou časovku zareagují. Ale hned další etapa je s dojezdem na kopci. A potom až poslední dvě etapy mají být těžší. Díky tomu, že jsem právě dokončil Bavorsko a spousta lidí naopak pojede na Dauphiné první závod po dlouhém závodním volnu, možná by mi hned první dojezd mohl sednout. Jestli ne, zaměřím se na ty další. Rozhodně si chci vybrat jednu etapu k útoku, ale také se pokusit prosadit v celkovém pořadí.

Zároveň však určitě budete mít na mysli, že rozhodující je až Tour. Takže kdyby něco ve vašem těle jen trochu zlobilo, nepojedete na hraně, že?
To nepojedu. Ale jak mám letos za sebou málo závodů, chci tam nechat maximum, pokud se budu cítit dobře. Vím z předešlých let, že když absolvuju takhle dlouhý závod na relativně vysoké úrovni, zvedne mi to výkonnost v řádu desítek procent. Nechci proto Dauphiné objet před Tour jen v háku.

Stihl jste v minulých týdnech sledovat Giro?
Stihl, i když při Bavorsku to pak už nešlo. První dva týdny jsem ale viděl závěry etap skoro každý den. Giro bylo hrozně zajímavé tím, že spousta mladých kluků, kteří jsou dokonce i mladší než já, jezdí najednou do Top 5. Pro mě je krásným signálem, že jsou schopní závodit i s těmi nejlepšími. Dodává mi to víru, že cyklistika jde teď jiným směrem, že je na nejlepší cestě, co kdy byla. Což soudím i podle wattových výkonů jezdců v jednotlivých kopcích, které jsem hodně sledoval. I když zatím samozřejmě nemohu říci, že je cyklistika úplně čistá, protože i při loňském Giru jsme narazili na dva idioty, kteří jsou "nemocní" a dopovat budou vždycky.

Někteří z aktérů italského závodu se objeví také na Tour. Například s Pierrem Rollandem, čtvrtým na Giru, se tam utkáte.
To ano. Ale myslím si, že v dnešní době sice jde objet dvě Grand Tours po sobě, ale jen jedna z nich jde objet na výsledek.

Když jste v televizi viděl, co se při Giru dělo na Stelviu, nevzpomněl jste si na vaši loňskou děsivou a deštivou pyrenejskou etapu na Vueltě?
Vzpomněl. Ale Giro bylo ještě extrémnější, mráz a sníh to jezdcům ještě zhoršily. Překvapila mě nekompaktnost týmů a samozřejmě i organizátoři. Ačkoliv ti mě vlastně ani nepřekvapili, protože tak to s nimi prostě je. Nemám k nim moc důvěru, nikdy nevíte, do čeho nás pošlou. To by se mělo změnit. Ať určí jasná pravidla. Naštěstí se tentokrát nikomu nic nestalo, ale až se stane, bude možná pozdě. Podle mého názoru se ta etapa vůbec neměla jet. Nebo se měla udělat s cílem na kopci a bez sjezdů. Případně s neutralizovanými sjezdy, což také byl prvotní záměr organizátorů. Jenže když jim potom odjelo pár lidí, svůj úmysl změnili a stala se z toho fraška.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze