Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bárta o Tour: Jsem úplně popravený. Ale měl jsem asi nejlepší formu

VYČERPANÝ. Český cyklista Jan Bárta v cíli dvacáté etapy Tour na Alpe d´Huez. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

25 2015
Alpe d´Huez (Od našeho zpravodaje) - Opřel se o kolo, vydechoval a říkal: „Ty čtyři dny v Alpách byly hodně těžké.“ Jan Bárta je však přečkal se ctí. On, který se nikdy neřadil k vrchařům, drží nyní v celkovém pořadí Tour 25. místo a pokud se nic mimořádného nestane, zůstane na něm i po dojezdu do Paříže. Pouze dva čeští cyklisté, Roman Kreuziger a Leopold König, skončili v historii Tour lépe.

Jan Bárta a čím dál tím lepší vrchař? Řekl byste to o sobě?
To nevím. Shodil jsem na Tour tak kilo a půl. Jezdí se mi dobře, ale strašně to bolí. A s těmi prvními tam vepředu stejně nejedu. Ale je to v kopcích mnohem lepší než loni.

Dnes jste v nich navíc potvrdil vaše 25. místo v celkovém pořadí.
Byla to poslední těžká etapa, tak jsem se do ní snažil dát všechno, abych se sem dostal co nejdřív.

Na Huezy jste vyjížděl poprvé v životě. Jak jste vnímal zdejší atmosféru?
Lidí tam bylo tak moc, že jednou jsem musel v tom stoupání dokonce brzdit. Dvě auta organizátorů jela totiž přede mnou strašně pomalu, kvůli té fúře lidí pořád zpomalovala. Takže jsem za nima musel přibrzdit taky já, protože jsem neměl kudy projet. Stejně jako na každé Grand Tour jsou tady podél trati i nějací ti šílenci. A na Tour jsou asi nejvýraznější.

Fotogalerie

Momentky z 20. etapy Tour

Je to vaše čtvrtá Grand Tour. Byla nejtěžší?
Nejtěžší pro mě bylo asi první Giro. Tentokrát jsem měl nejspíš nejlepší formu ze všech, ale... Samozřejmě jsem úplně popravený. Nejradši bych si teď hned lehnul. (směje se)

Na zlobu, jakou jste dal najevo nad nefunkčním materiálem v prologu, jste už dávno zapomněl?
Jo, to už bylo tak dávno, že si to ani nepamatuju.

Co z těch tří týdnů si naopak pamatujete nejvíc?
Ony mi docela utekly, asi nejlíp ze všech mých Grand Tour, a za to jsem rád. Tohle je Tour, sem se nedostane každý. Jde o největší závod na světě a to vás sem táhne. Jsem hlavně spokojený, že je skoro za mnou, že mě čeká už jen dojezd do Paříže a pak pohoda. 

Ta poslední stovka kilometrů do Paříže ale nebude vyloženě jen pohodové projetí se, že?
Jen tak první půlka etapy, potom už se ty okruhy v Paříži jedou dost rychle. Ale přece jen je to placaté, můžete se lépe za někým schovat a svézt se. Naopak tady v tom kopci musíte jet jen na sebe, vydrápat se nahoru sám. Tady se za nikoho neschováte.

Na co se teď po Tour nejvíc těšíte?
Až se dostanu domů a dám si den, kdy budu jen ležet a nic nedělat.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze