Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asijské Evropanky nám zabírají místa, říká stolní tenistka Vacenovská

Iveta Vacenovská | foto: ČAST - František Zálewský

22 2016
Že globalizace pronikla i do světa sportu, není novinkou. Ve stolním tenise možná dosahuje extrému, stačí se jen podívat na listinu kvalifikovaných hráček na olympiádu v Rio de Janeiru.

V seznamu najdete sedm účastnic se jménem Li - jedna reprezentuje Čínu, další Katar a zbylé Li se v Riu objeví pod vlajkou Turecka, Francie, Polska, Nizozemska a Švédska. „Bohužel se z toho stal zvyk,“ prohodí česká jednička Iveta Vacenovská. „Patříme k jednomu z mála států, který nemá naturalizovanou Číňanku,“ dodává 30letá Češka.

I přes záplavu „asijských Evropanek“ si rodačka z Hodonína podruhé v kariéře zahraje pod pěti kruhy. „Kvalifikace byla obzvlášť těžká. Pro Evropanky zbylo 11 míst, z toho ale obsadily osm Číňanky,“ sděluje Vacenovská.

Jak vlastně „sportovní migraci“ vnímáte vy? Chápete stolní tenistky, anebo vás to štve?
Víte, 13 let jsem byla v klubu (v rakouském Linz AG Froschberg – pozn. aut.) a de facto jsem celou dobu žila s Číňany, kteří mi pomohli se vypracovat tam, kde jsem. Sama jsem využívala toho, že jsou v Evropě, a trénovala s nimi. Samozřejmě to ale beru i tak, že Číňanky zabírají místo dobrým Evropankám nebo mladým holkám. Z tohohle pohledu je to velká škoda. Nějak jsem si na to už navykla a moc to neřeším. Děje se to nejen ve stolním tenisu, ale ve všech sportech. Musíte se s tím vypořádat, jinak vás to oslabuje.

Myslíte, že by se příliv asijských hráček do Evropy měl nějak regulovat?
Určitě. Každopádně by měla být nějaká přísnější pravidla. Dejme tomu, že hráčka ze Singapuru nebo Tchaj-wanu ve 20 nebo 21 letech zjistí, že v její zemi se nemá šanci dostat do reprezentace. Stačí jí ale přijet do Evropy a za rok hraje za Itálii nebo Holandsko. Tohle mi vadí a jsem proti tomu.

V čem vlastně Asiatky dominují?
Výhodu mají v tom, že je jich strašná spousta. Stolní tenis tam hraje několik set tisíc lidí a do reprezentačního centra si trenéři mohou vybrat jenom ty nejlepší. Kdežto u nás hraje pinec deset lidí a jeden je dobrý, jich se ze sta tisíc najde dobrých deset nebo dvacet. Také je to tím, že v tréninku mají řád a systém.

Jaký?
Začínají trénovat v pěti šesti letech. Z bývalých hráčů se stávají výborní trenéři, kteří umí žít s hráči. Za stoly trénují dvojnásobný čas, nechodí do školy. To my chodíme, studujeme univerzity, což oni neznají.

Fotogalerie

Zpět k vám. Na minulé olympiádě jste se dostala do třetího kola. Co se vám vybaví, když se řekne Londýn 2012?
Strašně se mi tam líbilo, proto jsem si už v Londýně dala za cíl jet na další olympiádu. Turnaj je speciální v tom, že tam není jen pingpongový svět, ale i další sportovci, a já jakožto fanoušek všech sportů se na to těším. Už se nemůžu dočkat, až budu získávat zkušenosti a chodit fandit jiným sportovcům.

Co jste v Londýně navštívila?
Nejvíc jsem chodila na tenis, kde jsem se skamarádila s Luckou Šafářovou. A jinak to bylo různé – vodní pólo, plážový volejbal nebo vodní slalom. Podobné to bylo i na Evropských hrách v Baku. Když můžu, ráda se jdu podívat. Je to příjemné a beru to jako takovou odměnu pro sportovce.

Co virus zika, nebojíte se jet do Brazílie?
Nějak to extra neřeším. Od Českého olympijského výboru jsme dostali nějaká doporučení, nechala jsem se naočkovat, k tomu máme tablety na posílení imunity. Nástrahy jsou velké všude, musí se s tím počítat, ale neobávám se toho.

S čím do Ria pojedete?
Přestože jsem se dostala do Ria a splnila si tak cíl, sezona není povedená. Pojedu tam s tím, že každé kolo, které se mi povede vyhrát, bude pro mě úspěch.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze