Jste mezi nejlepšími pěti v etapě, která papírově patří mezi dvě nejtěžší na celém Giru. Jak jste ji prožíval?
Abych pravdu řekl, dneska se mi nejelo vůbec dobře. Hlavně první půlku etapy jsem se hodně trápil a v jednu chvíli jsem si dokonce myslel, že možná z toho úniku vypadnu. Až potom jsem se dal trochu dohromady... a škoda toho sjezdu, kde mi Landa a Van Garderen ujeli.
V předchozích stoupáních jste přitom působil minimálně stejně silně jako ti dva. Měl jste sám takový pocit?
Právě. Proto říkám: Škoda toho sjezdu. Tam jsem ztratil etapu. Jel jsem ho zezadu, jeden z jezdců Cannondalu přede mnou udělal díru a už jsme zůstali za Landou a Van Garderenem. Neříkám, že bych je pak porazil, asi bych je v kopci neurval a sprint mám špatný, ale byl bych třeba třetí.
ZA CÍLEM. Na konci denní šichty v Ortisei.
Stíhal jste je na posledních kilometrech sám, když jste se předtím zbavil zbylých kolegů z úniku. Pak k vám těsně před cílem přijeli i Pinot a Pozzovivo. Proti těm se ještě něco dalo vymyslet?
Tehdy už ne, to už jsem jen seděl na kole a nic nezkoušel.
Jak dlouho jste se dnes rozmýšlel, zda půjdete do úniku?
Věděl jsem, že do něj chci jít určitě. Start byl do velkého kopce, takže jsem si říkal, že tam hned odjede velká skupina, a chtěl jsem do ní skočit.
Dojde vám možná až dodatečně, jak skvělý výkon jste v této etapě podal a jak je toto páté místo cenné?
Já vím, že páté místo v takové etapě je vážně dobré. Akorát když víte, že nakonec byla i možnost bojovat o vítězství, tak vás to mrzí. Jinak kdyby mi někdo před etapou řekl, že budu pátý, samozřejmě bych byl moc rád.
Vyhovují vám takhle krátké etapy, napěchované horami a průsmyky?
Z mého pohledu závodníka se mi Stelvio jelo líp, na něm jsem se cítil oproti dnešku nesrovnatelně lépe. I takováhle etapa se dá přežít, ale delší a prudší kopce mám radši. Ty dnešní byly spíš mírnější a tahavější, což mi tolik nesedí.
Pokusíte se nyní o únik také v páteční horské etapě s dojezdem v Piancavallu?
Když se budu cítit, tak určitě.
