Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proti klukům jsem amatér. Olympionik Gebas řídí firmu i mezi jízdami

Vítězslav Gebas během kvalifikace vodních slalomářů v pražské Troji | foto:  Dan Materna, MAFRA

26 2016
Držel za cílem v rukou šálu s nápisem Brasil, dárek od kamaráda, kterého předtím dva roky neviděl. V obličeji měl vepsané dojetí. Ve 32 letech se kanoista Vítězslav Gebas poprvé probojoval na olympijské hry. V české kvalifikaci se stal suverénem kategorie C1.

Česká olympijská reprezentace ve vodním slalomu na hrách v Riu v porovnání s Londýnem 2012 řádně omládne. Už v ní nebudou 48letá Štěpánka Hilgertová, ani 40letý Stanislav Ježek, kteří neprošli kvalifikací. A před třemi lety ukončili kariéru někdejší medailisté Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek.

Post nejstaršího člena týmu tak přešel právě na něj.

Na 32letého Vítězslava Gebase.

Dochází vám, že v českém olympijském týmu budete letos nejstarším vodním slalomářem?
Můžu být, to mi nevadí. Dělal jsem vodu tak dlouho, až jsem i k té olympiádě nakonec dozrál. Ne nadarmo mi kouč Jirka Rohan říkal: Důležité je vydržet. A také Jirka Pultera, můj dlouholetý trenér, s nímž jsme udělali velký kus práce, mě vždycky ujišťoval, že se to jednou otočí. Poslední roky jsem víru téměř ztrácel, ale je vidět, že měl pravdu.

Chtěl jste snad končit?
Ježiš, už milionkrát. Prošel jsem si docela těžkou cestou, ale jsem za ni rád. Myslím, že v téhle kvalifikaci mi to pomohlo.

Které chvíle byly na této cestě nejtěžší?
Těch bylo. Nejen na vodě, ale celoživotně, ať už při studiu nebo při práci. Proti dalším klukům jsem poloamatér nebo spíš amatér. Celou dobu, co závodím, chodím do práce, nebo jsem předtím chodil do školy.

Čím se tedy dnes živíte?
Tady mám reklamu na lodi: Gebas reality. To je moje firma. Obchodujeme s nemovitostmi.

Takže si při závodech vlastně vozíte reklamu sám na sebe?
Jo, dal jsem si ji na loď, je to mé PR.

Sám sobě jste tedy sponzorem?
Je pravda, že firma je právnická osoba a mohla by mi jakožto fyzické osobě něco platit. Ale účetní mi doporučila, že není dobré takhle to dělat. (směje se) Každopádně svých peněz jsem už dal do sportu až až.

Kolik vás je ve firmě?
Já jsem jediný majitel, mám čtyři vlastní zaměstnance a čtyři externí.

Co pro vás znamená, že budete olympionikem?
Odmalička to byl můj sen, i když někdo říká, že je to klišé. Já jsem si ale v osmé třídě do sešitu nakreslil olympijské kruhy a od té doby mám v hlavě, že chci na olympiádě startovat. Milionkrát jsem si říkal, že už na to kašlu a že skončím. Ale díky tomu, co jsem si tehdy nakreslil, mě ten sen držel. Je to možná dětinské, ale nemohl bych zbytek života fungovat, kdybych se o hry ještě jednou nepokusil a nedal do toho maximum.

Kdy naposledy jste chtěl vodní slalom opustit?
Hodně těžké to bylo minulý rok. Tehdy jsem do české kvalifikace dal asi nejvíc v životě. V prvním závodě jsem měl ale technické problémy, navíc jsem se v tu dobu potýkal s bolestmi krku. Všechno se blbě sešlo. Pak jsem další závod vyhrál a dojel druhý na Trnávce, ale na procenta jsem se do reprezentace nevešel. Což se mi už stalo asi čtyřikrát nebo pětkrát v životě.

I před letošní sezonou jste dal přípravě zase nejvíc?
Letos jsem už neměl peníze, tak jsem odletěl jen na čtrnáct dnů na kemp do Emirátů. To bylo pro mě vůbec nejkratší přípravné období, které jsem absolvoval za posledních osm let. Ale povedla se příjemná atmosféra, byl jsem tam jen s Honzou Maškem, Jirkou Rohanem a Kačou Hoškovou. Bylo to sice krátké, ale intenzivní soustředění, užili jsme si ho a pak se vrátili sem do zimy. Všichni ostatní trénovali tou dobou v Austrálii, ale my jsme si říkali, že se kvalifikace stejně pojede v zimě, což se nakonec i potvrdilo.

Jak si ve 32 letech mezi elitou vodních slalomářů připadáte?
Poslední roky jsou kluci tak dobří, zlepšuje se i materiál, mění se příprava. My jsme kdysi nesmyslně tahali v posilovně činky, který nemají v tomhle sportu význam. Dneska jsou naopak super balanční cviky. Je to jiná liga, jiné možnosti. Já tohle mít před deseti nebo patnácti lety... No co, ten sport je zase někde jinde.

Jak obtížně je skloubit trénink, závody a práci?
Když jsem dělal ČVUT a do toho jezdil i pracoval, spal jsem tak čtyři nebo pět hodin. Teď už spávám i šest nebo sedm hodin. Ale vyhovuje mi, že jsem pánem svého času, vše si stavím podle tréninků.

Před olympiádou teď dáte přípravě víc?
Já ji rozhodně předtím nezanedbával. Ani není důvod přidávat si. Jsem hodně svědomitý. Všichni se mi smějí, že dělám vše naplno. Ale já bych se s tím pak nedokázal srovnat, kdybych něco ošidil.

Co řekne Gebas - šéf firmy na to, že si Gebas - závodník vybere v létě kvůli Riu dlouhou dovolenou?
To bude v pohodě. Spoustu pracovních věcí můžu i během ní kontrolovat online, nemusím být osobně u všeho.

Takže také v Riu otevřete počítač a zkontrolujete obchody?
Jo, i tohle se mi stává, že občas koukám na telefon i mezi jízdami, jestli není zapotřebí něco udělat.

Mohl byste na hrách bojovat i o medaili?
Když jsem sledoval, kdo si olympiádu vyjíždí v dalších silných zemích, třeba na Slovensku Maťko Beňúš, tak to jsou kluci, které jsem několikrát i porazil. Sice na velkém závodě ne, ale tím větší je to pro mě výzva. Uvidíme, v tom našem sportu je všechno možné. Když zachovám klidnou hlavu, i tu medaili bych mohl získat. Ale jedu tam spíš s cílem podat dobrý výkon. Jestli pak bude stačit i na dobrý výsledek, je věc druhá.

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze