Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bikemaratonu Drásal velí jeho rekordman Fojtík. Vymyslel novou výzvu

Ondřej Fojtík, nyní ředitel Bikemaratonu Drásal | foto: Luděk Ovesný

3 2014
Před rokem vyhrál jubilejní 20. Bikemaraton Drásal, páté vítězství však letos nepřidá. Mezitím se totiž Ondřej Fojtík stal ředitelem kultovního závodu na horských kolech přes Hostýnské vrchy a pro letošní ročník vymyslel novinku - Obr Drásala o délce 175 kilometrů. „Lidí, co ujeli dlóhého Drásala, je už hodně. Tohle je nová výzva,“ říká 37letý Fojtík.

Nepovídejte, že byste si ho nechtěl vyzkoušet?
Práce kolem organizace je dost, nebylo by to ideální. Říci, že mě to mrzí, je silné slovo. Ale občas přemýšlím, jaké by to bylo stát na startu, projet dvakrát Kelčský Javorník... O atmosféru ovšem nepřijdu. Ráno budu na startu, pak pojedu na Troják, kde plánujeme rozšířený servis a bufet. A když uvidím kluky, jak je to bolí, tak jim třeba nebudu závidět.

Letos jste ovládl etapový závod Titan Desert v Maroku. Na co byste si troufl na Obr Drásalovi?
Asi bych nezvítězil, na to bych se musel připravovat šest týdnů dopředu. Ale jezdí se mi letos dobře a za výsledky jsem rád.

„Když uvidím kluky, jak je to bolí, tak jim třeba nebudu závidět.“

Ondřej Fojtík, ředitel Bikemaratonu Drásal

Loni jste vyhrál Drásala, letos jste jeho ředitelem. Jak se to přihodilo?
Drásal je moje srdeční záležitost. Už minulý rok jsem se bavil s pořadateli, že bych chtěl pomáhat. Kluci (Jaromír Ondrušák, Jaroslav Bachner) to dělají dvacet let a jsou z toho unavení. Byly náznaky, že chce někdo závod koupit a přestavět ho k obrazu svému. Cítili jsme, že by bylo lepší zachovat stávající trasy a atmosféru.

Přidali jste Obr Drásala. To byl váš nápad?
Můj. Jezdím tyhle závody na delší vzdálenost a vím, že když člověk dojede do cíle, je to perfektní zážitek. Je poměrně složité takový maraton uspořádat, ale Hostýnky nabízely ideální variantu.

Fotogalerie

Ondřej Fojtík

Nemáte strach, že Obr Drásal odsune do pozadí klasickou trasu?
Nebude to tak masová záležitost. Hlavním závodem zůstává sto dvacítka, na kterou se zatím přihlásilo 700 lidí, na Obra asi 150. Ale zajímavé je, že z první desítky loňského Drásala si extrémní trasu vyzkouší sedm bikerů a z prvních pěti kromě mě všichni.

Start je v půl šesté ráno. Je to obvyklé?
V podobný čas začínají i etapové závody. A vyjíždět za svítání má svoje neopakovatelné kouzlo, na které se dlouho vzpomíná. Brzký start jsme zvolili také proto, aby se do limitu vlezlo co nejvíce závodníků.

V čem je největší záludnost tak dlouhé tratě?
Je potřeba dopředu zvyknout tělo na to, že bude několik hodin pracovat. Strašně důležité je jídlo, schopnost udržet hladinu cukru v krvi. A také pití, má být horko.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze