Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stříbrný Bauer: Nejlepší léta mám už za sebou. Ale tohle, to je hukot!

1 2015
Falun (Od našeho zpravodaje) - Sedmatřicetiletý, mnohými odepisovaný, ale znovu stříbrný! Lukáš Bauer vrátil po šesti letech české klasické lyžování na stupně vítězů mistrovství světa a provedl to způsobem dechberoucím. Po komplikované sezoně, kdy se k pódiu ani jednou nepřiblížil, na něj vystoupil v ten nejdůležitější den.

Přece jen jste to dokázal. Jaké jsou za stříbrným cílem vaše dojmy?
Naprosto skvělé, prostě bomba. Chtěl bych poděkovat servismanům. Už jsem si dělal legraci, že jsem zapomněl, co se na stupních vlastně dělá.

Dalo by se říci: čím horší jsou podmínky, tím je to pro vás lepší?
To si úplně nemyslím. Závod se vyvíjel jinak, než byl plán. Předpověď říkala, že by mělo začít sněžit už na začátku, ale sněžení nepřicházelo, takže původně naplánované dvě výměny lyží se posouvaly dál a dál. V půlce závodu jsme s tou naší skupinou vsadili na riziko, že zkusíme ujet. Měli jsme půlminutový náskok, ale potom se spustilo silné sněžení, takže nás zase dojeli. V tu chvíli jsem to viděl černě, stálo mě spoustu sil takhle poodjet. Věděl jsem, že do konce závodu se nic nezmění a bude to o hromadném finiši, což mi vůbec nenahrávalo. Ale šel jsem do rizika, že jsem naprosto překopal výměny lyží.

A bylo to nakonec šťastné rozhodnutí, ne?
Tu poslední, kterou jsem původně plánoval 15 kilometrů před cílem, jsem udělal až pět kiláků před cílem. Sice pro mě bylo hodně těžké udržet se ve skupině, když všichni vyměnili lyže a jen já s Babikovem ne, ale když se mi to podařilo, ukázalo se, že budu mít výhodu - a ta výhoda byla vidět. Nebýt zahrabání se v hlubokém sněhu v posledním kopci, tak jsem si věřil i na zlato. Ale jak říkám, bylo to hodně těžké. Bylo to i o tom, kdo bude mít větší štěstí, o tom, kdo dobře vykalkuluje výměny lyží. A mně se to povedlo.

Fotogalerie

Nelitujete, že jezdíte v době „spurtéra“ Pettera Northuga? Mohl jste být zlatý...
Vůbec, nelituju. Já jsem i před závodem říkal, že chci, aby byly podmínky stejné pro všechny a aby to byl férový závod. Myslím si, že Petter je k poražení. Dneska měl o trošku víc štěstí než já, ale on je fenomén, špičkový lyžař, tak jako Olsson na klasice. Ruku na srdce, já už mám nejlepší sezony za sebou. Ale tohle, to je hukot.

Už jste někdy předvedl podobný finiš?
Asi ano. I na stupních Petter vzpomínal na náš vzájemný souboj na Tour de Ski 2010 a hromadný závod na 30 kilometrů, kdy jsme jeli spolu. Byl to tehdy závod jen nás dvou, on mi na sprintech neustále nastupoval, ale nakonec přijel asi 40 sekund za mnou. Beru to jako poklonu od něj. Ovšem na dalším závodě vám nikdo nic nedaruje.

Jaká teď bude vaše budoucnost?
Určitě nic neměním, byl to můj poslední závod na mistrovství světa. Vidím to tak. Ale může se stát, že to za dva roky poruším. I když myslím, že ne. Když jsem šel na start, šel jsem tam s tím, že chci ještě nějaký zadek nakopat - a užít si to.

Takže teď budete hlavně laufař a manažer?
To je trošku předčasné. S týmem bych chtěl postoupit v příští sezoně na další úroveň. Ale uvidíme. Teď mě čeká Světový pohár v Lahti, pravděpodobně se vydám na Hollmenkollen, pak dva laufy, a na jaře se rozhodnu, jestli vůbec budu lyžovat a pokud, tak jak. Ale další mistrovství světa je až za dva roky a myslím si, že tam už nebudu.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze