Vypadá jako rozpustilý floutek, který požitkářsky proplouvá životem. Stejně si počíná i v šampionátu silničních motocyklů: v sobotu v Riu, ve dvanáctém podniku mistrovství světa, bylo o jeho triumfu ve třídě MotoGP jasno tak brzy, že závod byl až nuda.
"Že - to - bylo - snadné? Pche! Žádné - vítězství - není - snadné," říkal pak po závodě Rossi svéráznou angličtinou, s níž se silným italským akcentem odsekává slova. Spíš však bylo těžší dýchat v Riu dusný vzduch než pro Itala na místním okruhu vyhrát. A zlehka vyskočil i na stupně vítězů.
V šampionátu už poosmnácté za sebou! Pokud se na ně dostane ještě ve čtyřech dalších závodech, vyrovná rekord Giacoma Agostiniho z let 1967-69.
Čtyři závody? Přesně tolik jich zbývá do konce letošního mistrovství.
Nikdo nepochybuje, že Rossi v nich obhájí titul a stane se ve čtyřiadvaceti pětinásobným mistrem světa.
Korunovace může přijít už za dva týdny v Japonsku: když tam Rossi vyhraje a jeho největší konkurent Sete Gibernau - v Riu i celkově druhý - nebude bodovat.
"Stane se to?" zazněla v Brazílii otázka na tiskové konferenci, kde sedí oba jezdci vedle sebe. Gibernau se nad ní naoko ježí, Rossi se směje.
"Asi ne, Sete je výborný jezdec," odpovídá Rossi nejdřív způsobně.
Uličnická povaha mu však nakonec nedá, aby nedodal: "Ale zase natolik špatný, aby mě nechal vyhrávat." Gibernau kontruje: "Já - myslím, - že - to - tam - pro - mě - bude - velký - závod," paroduje rivalovu angličtinu.
A Rossi se chechtá. Je málo okamžiků, kdy ho zastihnete vážného. Světu motorek vládne rozesmátý diktátor. V tom se Rossi liší od Schumachera, srovnatelného fenoménu z F1. Němec si udržuje odstup, Ital se s každým v depu kamarádí, pro všechny má vlídnou větu či přátelské mrknutí.
I pro fanynky, které tím dostává do extáze. Když se v sobotu podepisoval krásné mulatce na tričko, přimhouřil šibalsky oči a úmyslně přitlačil fixou na její levé ňadro...