Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chrudimský futsalista Roman Mareš: Titul máme po zásluze

Chrudimský futsalista Roman Mareš gestikuluje na kapitána Vysokého Mýta Pavla Formánka. | foto: http://fkerapack.cz

31 2016
O víkendu pomohl Chrudimi k 12. futsalovému titulu, pro něj to byl jubilejní desátý v řadě. A další mohou na konto Romana Mareše naskakovat. Ani v jeho 41 letech to totiž nevypadá, že by měl končit.

Po rozhodujícím nedělním utkání proti zručskému Benagu (7:5 pro Chrudim) Roman Mareš vydržel z futsalistů chrudimského Era-Packu na ploše snad nejdéle. Objímal se, klábosil, fotil se spoluhráči v jedné z branek, fanoušci a kamarádi ho žádali o selfie... A při následném rozhovoru (v neděli po 22.30) už se těšil, že desátý titul v řadě oslaví jako zamlada.

„To zvládnu určitě, formu mám docela dobrou, natrénováno taky. I když - to se nesmí říkat,“ smál se veterán. „Ale ne, posedím s klukama a ráno musím být doma. Manželka jde na odpolední, tak to musím stihnout,“ vykládal nejzkušenější borec v sestavě staronového mistra.

Jak byste shrnul finálovou sérii s Benagem, kterou jste vyhráli 3:0 na zápasy?
Byla těžká z toho důvodu, že Benago hrálo pořád power-play. Taky tam byla spousta provokací, špinavých zákroků. Ale ustáli jsme to a myslím, že jsme dvanáctý klubový titul získali po zásluze.

Třetí duel mi v prvním poločase připadal dost surový...
To jste řekl dobře, surový. Přesně tak. Žádný vyloženě zákeřný zákrok, ale některé z nich, to byla prasečina. Myslím, že něco nebylo ani chlapské.

Benago ve všech kláních vedlo. Byl i tohle důkaz jeho kvality?
Zaprvé musím Benago pochválit, protože mají vynikající hráče, akorát byl vždycky někdo z nich vyloučený. Trošku jim odešla fyzička, tak si pomáhali tou power-play. Ale ten tým je poskládaný výborně. Zadruhé si vůbec nedovedu vysvětlit, že jsme vždycky dostali gól v první minutě. Vůbec. Vždycky začínala jiná čtyřka; tentokrát jsme šli na hřiště my a dostali branku taky. Ale vždycky jsme to otočili.

Deficit vás zjevně nenahlodal.
Ne - máme dvanáct hráčů a na hřiště mohl jít kdokoli. Všichni viděli, že 4 na 4 jsme je přehráli jasně.

Našel byste v sérii nějaký krizový moment? Třeba prodloužení druhého zápasu?
My jsme byli rádi, že na ně došlo, když jsme prohrávali 0:3. Zdálo se mi, že Benago ve druhém poločase úplně odpadlo. Tahali nohy, a když jsme dali třetí gól, tak jsme pomalu už do toho prodloužení i chtěli jít. Taky jsme jim v něm dali šest gólů.

Teď si konečně můžete odpočinout. Příjemná úleva?
To je vždycky. A finále je tak roztahané, že by se bývalo hrálo v pondělí, ale až další týden. Absolutně nechápu, co to má znamenat. Protože druhý zápas byl po deseti dnech, pak jsme hráli dva ve třech... Takhle by to podle mě být nemělo.

Pokračujete s bratrem Michalem, jemuž je o rok méně, dál?
Uvidíme, hrají proti nám mladí kluci a už to taky není ono. Bude záležet na zdraví.

Takže si sednete a proberete to spolu?
My si sedat nemusíme, pořád nás to hrozně baví. Jinak by se to po těch letech ani nedalo dělat, kdyby měl člověk jenom jezdit na tréninky a na zápasy.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze