Jak probíhá příprava před poslední fází sezony?
Po Tour jsem jel hned ve středu ještě kritérium v rámci tréninku na Sebastian. Po něm jsem měl pár dní volnější, než jsem začal další tréninkový blok v Livignu. Následně jsme se vrátili do Čech, protože rodiče manželky měli oba dva letos šedesátiny. A teď jsme v Bardolinu, kde mám takový desetidenní blok před Plouay, abych byl trochu připravenější. Zapojil jsem už i nějaké intervaly, v Livignu to bylo přece jen volnější. Začínám takový klasický trénink před závody.
Po Tour hned San Sebastian, pak zase soustředění. Nejste už z toho unavený?
Ne, sezona končí v říjnu, tělo je zvyklé, že se musí přizpůsobit. Samozřejmě, už to nejde tak jednoduše, ale teď jsem měl dost prostoru k tomu, abych se připravil k dalším závodům. Je to každým dnem lepší, ale k tomu nejlepšímu výkonu kousek chybí. Závody, které přijdou, jsou ale stejně hlavně o tom, jak se člověku chce.
Vás letos ještě čeká šest jednorázových závodů. Nejprve Plouay ve Francii, pak dvě klasiky v Quebecu a v Montrealu a závěr v Itálii. S čím jdete do poslední fáze sezony?
Na Plouay asi dostanu lehce nafackováno. Doufám, že se tam troch proberu hlavně směrem k závodům v Kanadě, kde by forma mohla stoupat. Bylo by fajn, kdyby se mi jedna z těch jednorázovek povedla. Ať už v Kanadě nebo pak následně v Lombardii.
Alla conquista delle Grandi vette. Passo Dello Stelvio ( 2758 m ) co@Benna808@Toso_747@Roman86_K_K pic.twitter.com/UAAPOW4AqP4AqP
Budete na těchto závodech jediným lídrem týmu?
Podle všeho by v Kanadě měl být i Peter Sagan, ale uvidíme, jaký bude mít po olympiádě program.
Berete nadcházející závody tak trochu jako rozlučku s týmem, ve kterém jste strávil čtyři roky?
Dalo by se to rozdělit na dva a dva roky. Ty první to bylo Saxo-Tinkoff a skupina kolem Bjärne Riiseho a pak kdy se to změnilo na Tinkoff, kdy se celý tým trochu proměnil. Ale na všechny roky budu vzpomínat v dobrém.
Chystá se po sezoně s týmem nějaká oslava?
Oleg (Tiňkov) měl cíl - chtěl vyhrát týmovou klasifikaci ve World Tour. Podle toho, jestli se nám to povede, se bude asi i odvíjet, jestli bude nějaká oslava nebo ne.
Když se ještě vrátíme k vašemu přestupu do Oriky. Jak dlouho jednání s australským týmem probíhala?
Orica se mi ozvala už někdy v lednu, kdy jsme se bavili, kam bych mohl po sezoně jít a kam ne. Ale ta finální jednání probíhala někdy od Critérium du Dauphiné a během Tour, kdy jsem ještě jednal s dalšími dvěma, třemi týmy. Během druhého volného dne jsme vyhodnotili všechny plusy a minusy a dohodli jsme se s Orikou.
Proč zrovna s ní? Co vás do týmu nejvíc lákalo?
Je to tým, kde budu mít prostor i pro sebe a nebudu jen na někoho jezdit. Samozřejmě, mají Chavese a Yatese, ale bylo mi jasně řečeno, že i já dostanu svůj prostor. To byl jeden z důvodů, proč jsem se pro tenhle tým rozhodl. Byla by škoda jezdit celou sezonu na někoho, takhle si to ještě můžu zkoušet.
Po šesti letech přecházíte z kol Specialized na jiné – Scott. Bude to velká změna?
Specialized je výborné kolo, ale Scott není o nic horší. Taky mají model, který je na rovinaté etapy i kolo do hor. Mají i velmi dobrý časovkářský speciál osazený Shimanem. Co se týče zázemí, bude to hodně podobné. Jestli jezdíte na Specializedu, Scottu nebo Cannondaleu, jsou to všechno výborná kola. Není tam až takový rozdíl v geometriích a člověk na to přejde rychle. Kdybych přecházel třeba do BMC, nebo do týmu, kde by se jezdilo na Argonu, tak ta změna by tam samozřejmě byla mnohem citelnější než takhle.
Z vašich vyjádření o podpoře mladých závodníků to vyznívá, že budete mít podobný program jako v Tinkoffu – menší etapáky a klasiky na sebe a v Grand Tour závodech jako superdomestik a rádce pro mladší?
Zatím těžko říct. Ještě jsme nedokončili sezonu 2016. O té další se budu s Matthew Whitem (sportovní ředitel Oriky) bavit během kanadských závodů. Tam budeme plánovat další program.
Právě končí olympijské hry v Riu de Janeiru. Sledoval jste silniční závod a časovku?
Ze silničního závodu jsem viděl posledních třicet kilometrů a z časovky posledních hodinu. Na víc jsem neměl čas, ale hromadný závod vyhrál ten, který závodil nejchytřeji. Nibali byl nejsilnější, měl skvělý tým, ale bohužel spadl ve sjezdu. Van Avermaet s Fuglsangem tam byli pořád připravení, pak využili situace. Rafa (Majka) taky závodil chytře. Byl tam s nejlepšími a v závěru věděl, že není nejrychlejší, tak to zkusil a s bronzem byl spokojený. Podium asi není takové, jak všichni očekávali. Všichni si mysleli, že tam bude víc vrchařů, ale nakonec vyhrál klasikář. Takže překvapení.
Nebyla to nakonec škoda pro Petera Sagana, který je přece jen ještě o něco lepší vrchař než van Avermaet?
Peter se rozhodl tak, jak se rozhodl. Nikdo mu do toho nemůže mluvit. Závod horských kol je navíc v neděli, uvidíme, jak se mu zadaří. Doufám, že ještě neřekl poslední slovo.
Co další sporty, sledoval jste?
S ženou jsme sledovali tenis, protože hrála její kamarádka Andrea Hlaváčková. Ale po období, kdy jsem nebyl doma, jsem si hlavně užíval rodinu. Nebylo tolik času, abychom odpoledne vysedávali u televize. Spíš jsem čas trávil v dětském parku s rodinou.
Zmínil jste Saganův nedělní start v cross country. Na co podle vás má?
U Petra je to velká neznámá. Bude startovat vzadu, není to až tak široké, ale může se dostat dopředu a být tam s nejlepšími. Už během Tour se na to připravoval, zkoušel si v horských etapách jako třeba v Andoře, jestli je schopný jet hodinu doraz a další podobné věci. Podle mě bude záležet, jak to Petrovi sedne, nakolik bude trať technická. Schurter je teď asi někde jinde než ostatní. Jasně, může se stát cokoliv, ale pokud se nestane nic nepředvídatelného, tak má nedělní závod jednoho velkého favorita.
V sobotu odstartovala Vuelta. Jaká podle vás bude?
Určitě ne jednoduchá. Je tam tradičně spousta dojezdů do kopců, kratších i delších. Ale už start třicetikilometrovou časovkou družstev by mohl udělat nějaké rozdíly (rozhovor vznikal v sobotu odpoledne, pozn. Red.). Jedna věc je časovka družstev na 15 kilometrů a pak na 28.
Vy jste ji měl ještě před Tour de France v programu. Byla nějaká šance, že byste na ní startoval?
V programu jsem jí měl, ale po Tour a San Sebastianu jsem se cítil unavený. Dohodli jsme se se sportovními řediteli, že pro mě bude lepší program jednorázových závodů i se skupinou kolem Petera Sagana a ne se skupinou, která jede Vueltu.
Co se na ni dá čekat od Zdeňka Štybara s Leopoldem Königem?
Zdeněk se v každé Grand Tour, kterou jel, snažil bojovat o etapová vítězství, tohle bude podobný případ. Záleží, jak se sebere z časového posunu z Ria, říkal, že se necítí úplně nejlíp. Ale ještě má prostor to doladit, i některé dojezdy by mu mohly sedět. U Leopolda Königa těžko říct, jaké bude mít úkoly. Jestli se pojede vyloženě na Frooma nebo budou mít i druhou kartu s Königem. Pokud by mu dal Froome volno, mohl by v horské etapě bojovat o vítězství. Ale všechno asi záleží hlavně na Britovi, on je jasným lídrem. Vyhrál Tour a s Vueltou má nevyřízené účty. Ale Tour byla náročná, navíc jel olympiádu. Uvidíme, jak na tom bude.
