Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Koudelka se učí prohrávat. Aby se vrátil mezi nejlepší

Roman Koudelka při svém skoku v tréninku na závod Turné čtyř můstků v Innsbrucku | foto: AP

4 2016
Po dopadu ve druhém kole se smál, ale nebyl to jen úsměv štěstí, byla v něm i hořkost. Roman Koudelka totiž věděl: Nepokazit první skok, mohl jsem být mezi nejlepšími. „A hned jsem si v duchu zanadával,“ přiznal.

Takto skončil nejlepší Čech v Innsbrucku třináctý, celkově je v pořadí Turné čtyř můstků po třech dílech ze čtyř dvanáctý.

„Měl jsem na víc,“ řekl. „Ale třinácté místo zklamání není.“

Ještě loni by přitom zřejmě mluvil jinak. Tehdy patřil mezi favority Turné. Měl za sebou tři triumfy v závodech Světového poháru a pomýšlel na prestižním seriálu vysoko.

Skončil devátý, což nebyl propadák, ale ani důvod ke spokojenosti. A když se podobný příběh opakoval na mistrovství světa ve Falunu, rozhodl se na radu trenéra Richarda Schallerta pro změnu.

Změnu, která může přinést dočasný propad. Ale která by měla Koudelku posunout až na úplný vrchol. A kdy jindy ji udělat než v sezoně, která kromě Turné a mistrovství světa v letech nemá velký vrchol?

Fotogalerie

Letošní příprava tak byla jiná. Koudelkovi v klíčových momentech minulé sezony chyběla energie, i proto Rakušan Schallert zavelel k drilu. Méně se skákalo, více se dřelo v posilovně. „Všechno, co se týče trénování, jsme změnili od základů, techniku jsme absolutně překopali. Bude to chtít čas, než se to stabilizuje,“ věděl Koudelka.

I Schallert ho připravoval na to, že výsledky hned nepřijdou. Že se nemusí dostavit celou sezonu. „Chtěli jsme je teď hlavně stabilizovat kolem desátého místa. Pro nás je důležitý hlavně další rok a pak olympiáda,“ řekl 26letý skokan.

Na pohled to byl odvážný krok, dával však smysl, neboť Koudelka loni ke konci sezony skutečně na nejlepší ztrácel. A tak udělal změnu, která ho má vrátit mezi nejlepší.

Jenže ačkoliv věděl, že posun mezi elitu nemusí přijít hned, stejně s tou skutečností bojoval. „Hlavně na začátku sezony, v Klingenthalu.“

Aby ne: před rokem tam zvítězil, letos skončil na 23. místě. Pak se sice zlepšil, byl čtvrtý v Lillehammeru, přesto je v pořadí Světového poháru zatím „až“ dvanáctý. Přitom loni ho chvílemi vedl...

„Ale teď už se s tím srovnávám docela dobře. Zapracoval jsem hodně na psychice, jezdil jsem do Rakouska na mentální tréninky. Musím se naučit prohrávat, a ne chtít pokaždé jenom vítězit. Učím se hodit neúspěch za hlavu a nekoukat se zpátky,“ vyjmenovával.

Právě přílišná touha po dobrém výsledku ho v neděli v prvním kole závodu v Innsbrucku svázala, i proto neuspěl. Bere to však jako další ponaučení. „Různými mentálními technikami se s tím dá bojovat. Je důležité nesnažit se za každou cenu něco skočit, spíš si to jít na ten můstek užít a mít z toho radost,“ řekl.

Příště si to zkusí zase v úterý v Bischofshofenu, kdy ho čeká kvalifikace na poslední závod Turné.

A další krok na dlouhé cestě mezi absolutní elitu.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze