Naposledy skončil Koudelka ve Světovém poháru celkově sedmý a vyhrál čtyři závody seriálu.
Ale vrcholy sezony - Turné čtyř můstků a mistrovství světa - mu podle představ nevyšly. I proto chce ještě výš. A tak zkouší změny.
V přípravě předělal vše - a tuší, že výsledky nepřijdou hned. Ale kdy jindy něco měnit než teď, před sezonou bez velkého vrcholu? „Je dobrá doba zkusit něco pozměnit a udělat poslední krok nahoru do absolutní špičky,“ řekl.
Co vás k tomu vedlo?
Osobně jsem nečekal, že budou až takovéhle změny, protože se změnilo úplně všechno. Ale Richie (trenér Richard Schallert) zavelel. Minulá sezona byla výborná, ale určitě to není meta, kde bychom se chtěli zastavit. Letos je trošku čas zkoušet nové věci, kromě mistrovství světa v letech není žádný vrchol. Loni už jsem ke špičce načuchl, ale pořád tam byli tři, čtyři skokani ještě někde jinde. Určtiě bychom je chtěli dohnat. Ale neklademe si vysoké cíle, protože jsme toho změnili opravdu hodně a bude to chvíli trvat. Chceme hlavně stabilizovat výsledky. Kdyby to podařilo kolem desátého místa, tak by to bylo super, ale pro nás je důležitý hlavně další rok a pak olympiáda
V čem spočívaly změny?
Změnilo se hlavně posilování. Skončila sezona a začalo se trénovat. Oproti loňsku mám strašně málo skoků, i to je důsledek posilování. Pracujeme hlavně na odrazové technice, snažím se vyvinout absolutní sílu do nohou, což je moje přednost. A do toho skákat uvolněně. Je to běh na dlouhou trať. Teprve se uvidí, jak na tom budu.
Berete to tedy jako zkušební sezonu?
Ano. Původně jsme si mysleli, že budeme dělat víc věci jako loni a udržíme formu, ale nakonec jsme se rozhodli vše předělat. Kdy se to projeví, nevím, ale mám ze skoků dobrý pocit, to je pro mě důležité. Na posledních závodech v Hinzenbachu jsem na sebe skákal ještě dost špatně a byl jsem třináctý. Bylo to pro mě povzbuzení, že jsou tam velké rezervy. Teď jsem je začal odstraňovat, musím si na to víc věřit.
Jak se dala přes léto držet váha, když jste měl svatbu a 26. narozeniny?
Úplně se držet nedá. Ale problém jsem s tím neměl. Přes léto se hodně trénovalo, dělala se síla, Richie ani nechtěl, abych držel nějaké diety. Teď je zas období, kdy se hodně dělá technika, měníme to. Zima už se blíží, postupně jdou kila dolů. Mě to nikdy netrápilo. Jestli mám teď kilo, kilo a půl nadváhu, přijdou první závody a bude to všechno dole.
Ahoj všem :-D Chtěli bychom se s Vámi podělit o naše společné štěstí, že jsme si včera řekli své ANO :-)
Posted by Roman Koudelka on Sunday, 30 August 2015
Co znamenala pro váš život svatba?
Prostě jsem si s přítelkyní dlouho rozuměl. Je pro mě velkou podporou. Když jsme většinu zimy pryč, na můstku, tak je podpora rodiny důležitá. Jsem rád, že jsem to učinil, je to životní krok. Docela si to poslední dobou užívám. Doufám, že to vydrží.
Oženil jste se stylově pod můstkem v Lomnici nad Popelkou. Vyšlo vše podle představ?
Myslím, že jo. Počasí nám vyšlo výborně, všechno bylo super. Akorát nás mrzelo, že to nemohlo trvat dva dny. Jeden den byl docela krátký, bylo tam dost známých z rodiny, které jsem delší dobu neviděl. Nestihl jsem úplně se všemi se pobavit, to mě trošku mrzí.
Co další životní krok? Neláká vás mít dítě?
Zatím ne, necháme to osudu. Kdyby to přišlo, tak se to holt stane. Teď jsou pro mě důležité skoky. Myslím, že to i Andrea ví.
Jak funguje nyní vaše spolupráce s trenérem Schallertem? Po minulé sezoně už se stará jen o vás a o juniory, zatímco zbytek českého týmu vede bývalý reprezentant Michal Doležal.
Většinou jsme na soustředění někde s juniory. Přes léto jsem moc neskákal, takže jsem za ním jezdil od Rakouska. Jinak mi pošle plány a já je dělám doma s Plechym (osobní kouč Luboš Plechatý). Skákali jsme v Liberci, někdy jsem byl za ním sám. Mělo to velkou kvalitu a jsem rád, že jsem s ním mohl takhle individuálně spolupracovat. Šlo to docela nahoru, až mě překvapilo, že to šlo takhle lehce. Ale nevím, jak je na tom konkurence, všechno se uvidí až na prvním Světovém poháru v Klingenthalu (21. - 22. listopadu).
Užíváte si mezi juniory roli mazáka?
Mám výhodu, že jsem vždycky sám na pokoji, takže si to užívám. Myslím, že i kluci ode mě hodně věcí odkoukávají. Hodně mě pozorují, hlavně ze začátku, když jsme spolu začali trénovat. Teď už si dokážou ze mě i vystřelit. Je to v pohodě, užívám si to, je to příjemná změna.
Držíte „bažanty“ zkrátka?
Ne, na tohle jsem nikdy nebyl. V tomhle mě vychoval Kuba Janda. Když jsem přišel, on byl v tu chvíli ten mazák a ještě vítěz Světového poháru. Nikdy mě nenutil do nějakých věcí kvůli tomu, že jsem nejmladší. Všechno je v pohodě.
Uvědomujete si, že vás čeká už desátá sezona ve Světovém poháru?
Teď jste mě zaskočil... Desátá už je docela dost. Šestadvacet, to už taky není úplně nejméně, třicítka se blíží. Čas se nezastaví. Když mi bylo osmnáct, říkal jsem si, kolik mám ještě času. Najednou je to osm let zpátky, čas letí. Přes zimu, když jsme každý víkend pryč, tak to utíká dvakrát rychleji.
Ale když se podíváte na vašeho sedmatřicetiletého kolegu Jakuba Jandu...
... tak jsem naprosto klidný. Říkám si, že těch deset let tam ještě mám.
