Nebyl to výkon, za který by se snad měla stydět. Proti Darje Kasatkinové, 26. nasazené na turnaji, prohrála první set až v tie-breaku, ve druhém rozhodlo jedno ztracené podaní. „Nehrála jsem úplně špatně, ale ona důležité míče zahrála líp,“ uznala.
Série jednou skončit musela. Přesto: bolí to hodně?
Pro mě to byl životní turnaj, protože jsem na svém prvním grandslamu uhrála jedno kolo. Určitě mě to mrzí, ale na druhou stranu je to pořád super výsledek. Myslím, že to byl vyrovnaný zápas až do konce. Vezmu si z toho jenom to dobré – a pojedu dál.
Kasatkinová byla nejlepší soupeřkou, kterou jste zatím potkala, že?Určitě. Byla nasazená. Hrála dobře, moc míčů mi nedala zadarmo, takže jsem si všechno musela získat já. Neudělala jsem nic špatného, ale ona si to uhrála.
Jak jste zvládala grandslamový rytmus s denní pauzou mezi zápasy?
Je to divné. Jsem tady deset dnů a hrála jsem pět zápasů, v Bielu (kde slavila první titul) jsem hrála skoro každý den. Zvykám si na to, ale jinak to určitě bylo dobře, protože jsme si odpočinuli.
Jak byste zkušenost z Roland Garros shrnula?
Zvykám si na atmosféru a všechny hráčky. Před rokem jsem se na ně koukala v televizi a říkala si, že by bylo skvělé dostat se do hlavní soutěže. A teď s nimi hraju. Teda moc se nepotkáváme, převlíknu se a jdu na trénink. Ani ony se mezi sebou moc nebaví.
To je rozdíl, ne?
Jak je to tady veliké, tak se lidi obecně nepotkávají. Každý trénuje nebo hraje. Na malých turnajích se potkáváme víc.
Letos za sebou máte ohromnou porci zápasů, uberete z tempa?
Mám 12. června Hertogenbosch, musíme se domluvit, jak to bude. Ale určitě musíme trošku zvolnit, abych to vydržela. Dneska jsem od začátku při servisu cítila ruku, asi celkově od únavy.
Ve Wimbledonu už nemusíte do kvalifikace. Příjemný bonus?
Určitě, jsou to tři ušetřené zápasy. Kvalda je těžká, zvlášť když tam teď bude Šarapka. Je to úleva. O ambicích bych zatím nemluvila, bude hodně záležet na losu – můžu chytit někoho hratelného, ale i nasazeného. I když já si myslím, že se dá hrát docela s každým.
