Příští šance: hry v Tokiu 2020. Určitě poslední. A dost možná ideální čas na velké finále velké kariéry.
„Neumím si představit, že by hrál déle,“ pronesl bývalý australský tenista Todd Woodbrigde. „Vždyť má čtyři děti a i ty mladší za chvíli začnou chodit do školy, to se pak život kompletně změní. Ale bylo by krásné vidět ho na kurtech ještě další dva roky. A přece ho musí lákat to, co ještě nikdy nezískal.“
Federer se po Laver Cupu právě chystá na velký turnaj v Šanghaji. Letos v Melbourne zakulatil počet grandslamových titulů na 20. Prakticky každý ho řadí mezi nejlepší tenisty vůbec – a pro velkou část odborníků a fanoušků je dějinnou jedničkou, králem králů.
Vyhrál, co mohl. Až na olympiádu. „Bylo by báječné si v Tokiu zahrát. Neupínám se k tomu, žene mě hlavně rivalita s Rafou (Nadalem) a Novakem (Djokovičem). Dokud ale mé tělo drží a všechny včetně mé rodiny tenhle život baví, není důvod končit,“ řekl Federer.
Souboj o hvězdy. Z Davis Cupu se nesmí stát Piqué Cup, varuje Federer |
A navíc má slíbeno, že by mohl tak trochu obejít tenisové řády. Účast na olympiádách je totiž podmíněna vystoupeními v Davis Cupu. V něm má Federer pauzu a že by se v novém systému soutěže vydal po Australian Open 2019 do souboje Švýcarska s Rusy, to zní krajně nepravděpodobně.
Šéf světového tenisu David Haggerty ale teď uvedl: „Pravidla pamatují na bývalé olympijské a grandslamové vítěze. Mluvil jsem s Rogerovým týmem, ví o tom. Bylo by rozhodně skvělé mít jej i na turnaji v Tokiu.“
Berdych, Blake, Murray. A dál?
Zlatá medaile z letních her pro tenisové profesionály určitě není tím nejcennějším. Ale jakožto finální podpis pod velkou kariérou by to u elegána z Basileje znělo hezky.
Sydney 2000: osmnáctiletý holobrádek RF senzačně projde do semifinále, ale o bronz jej nakonec připraví jakýsi Arnaud Di Pasquale.
Atény 2004: český fanoušek si dobře pamatuje, jak ústředního favorita hned ve 2. kole šokoval jistý teenager s culíkem, čahoun z Valašského Meziříčí Tomáš Berdych.
Peking 2008: zase je favoritem, leč ve čtvrtfinále uspěje James Blake. Aspoň se Stanem Wawrinkou zařídí Švýcarsku titul ve čtyřhře.
Londýn 2012: nejdelší tažení, leč ve finále se k euforii Velké Británie neraduje on, nýbrž Andy Murray.
Rio 2016: kvůli zraněnému kolenu se švýcarská legenda odhlašuje.
„Neúčast mě bolela. Ale zároveň mám pocit, že jsem na olympiádách nedosáhl na úplně málo,“ zmiňuje individuální stříbro a společné zlato – i to, že dvakrát vedl švýcarskou výpravu jako vlajkonoš.
Federer je mimořádný sportovec, zároveň jeho okolí zdůrazňuje, že podobný talent má i na byznys. Což je další tokijská indicie: letos změnil sponzora a dostal monstrózní smlouvu od japonského výrobce oblečení Uniqlo. Ukázat se přímo na „místě činu“, to by byla reklama takříkajíc k nezaplacení.
Jenže taky mu tou dobou potáhne na 39 let. V Tokiu se čekají pekelné podmínky, hotová asijská prádelna, vedro kombinované s extrémní vlhkostí. Pozdně červencový termín her zase znamená relativně krátký odstup od Wimbledonu.
Vábení posledních chybějících vavřínů však bude sílit i tak.
